V jedné facebookové skupině se uživatelka ptá: „Dnes mě v supermarketu po zaplacení a opuštění samoobslužných pokladen zastavil security a chtěl vidět obsah mé tašky. Zeptala jsem se ho proč. Odpověděl, že má na to právo. To vážně musím kdekomu ukazovat útroby svých tašek?“ Jak to tedy je?
Namátková kontrola nákupu nebo kapes je možná pouze tehdy, když s tím zákazník souhlasí. Osobní věci může na požádání kontrolovat pouze policie, nikoli prodavači, pokladní ani sekuriťáci.
Pokud má ochranka důvodné podezření, že dotyčný něco ukradl, může ho na místě zadržet a přivolat policii. Až do jejího příjezdu podezřelý nemusí nikomu ukazovat své věci nebo sdělovat svoje jméno.
„Když se ukáže, že zákazník nic neukradl a členové ochranky ho zadrželi bezdůvodně, může se domáhat omluvy, případně i finanční náhrady,“ říká Ondřej Preuss, zakladatel webu dostupnyadvokat.cz.  |
Když se však ukáže, že zákazník nic neukradl a členové ochranky ho zadrželi bezdůvodně, může se bránit. Mohlo totiž dojít k omezení jeho osobní svobody. Je tedy namístě domáhat se omluvy, případně i finanční náhrady. Ať už za ušlý zisk nebo třeba za novou letenku, pokud mu kvůli zadržení v obchodě uletělo letadlo.
A jak naopak má postupovat obchodník, který má podezření, že ho zákazník okradl?
Hranice pro spáchání trestného činu je od 5 tisíc korun. A někteří lidé se právě mylně domnívají, že zadržet můžou jenom pachatele trestného činu. Platí to ale i při podezření ze spáchání přestupku. Jde totiž o takzvanou „svépomoc směřující k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno“. Nejvyšší soud už dříve rozhodl, že ochranka může zadržet i podezřelého z krádeže zboží nižší hodnoty.
Soud argumentoval tím, že pracovníci bezpečnostní služby v daném případě naplnili podmínky svépomoci, neboť tím, že přistihli obviněného při drobné krádeži zboží v obchodním domě, obviněný neoprávněně zasáhl do práv majitele tohoto obchodu. Pokud by nebyl zajištěn, hrozilo, že s odcizeným zbožím odejde.
A tento soud se také před časem zastal i revizorů, kteří zadrželi černého pasažéra. Ten totiž podle soudu jízdou „na černo“ poškozuje zájmy dopravce a pokud se nezjistí, kdo to je, pokutu po něm nikdo nemůže vymáhat.
