Cesta autem na nákup nedopadla pro paní Věru dobře. Plánovanou večeři ten den uvařit nestihla, skončila s vážnými úrazy v nemocnici vinou mladíka, který jejímu autu nedal přednost. Komplikovaná zlomenina si vyžádala dlouhé léčení a dvě operace. Pojišťovna vyčíslila částku odškodnění na 45 tisíc korun. Proti rozhodnutí se paní Věra odvolala a požádala o pomoc odborníky.
„Zatímco první posudek jí přiznal 165 bodů bolestného, tedy zhruba 45 tisíc korun, nový posudek už zahrnul i výrazné pooperační komplikace. Počet bodů se rázem zvýšil na 1 436 a odškodné dosáhlo výše 395 tisíc korun,“ popisuje expert na odškodnění ze společnosti Vindicia Tomáš Beck. To se týkalo jen bolestného, k tomu pojišťovna nakonec uznala i další nároky: cestovné pro rodinu za návštěvy v nemocnici, doplatky na zdravotní péči, přes 100 tisíc doplatek leasingu, který v důsledku výpadku příjmu rodina nebyla schopna splácet a několik set tisíc za ztížení společenského uplatnění.
„Jen na bolestném se nám podařilo získat desetinásobek původní částky, na dalších nárocích pak poškozená získala dalších 701 500 korun. Místo 45 tisíc, které byla pojišťovna ochotna dát na začátku, klientka ve výsledku obdržela odškodné ve výši 1,1 milionu,“ shrnuje Tomáš Beck.
Odškodnění neznamená jen bolestné
Zdravotní následky nehody ohodnotí lékař počtem bodů. Čím je zranění horší a následky více omezující, tím je bodů více a tím vyšší je odškodné. „V případě odškodného ale nejde jen o bolestné, tedy samotné zranění, to je jen součástí celkové částky, a ještě ne nejvyšší,“ upozorňuje Beck. Kromě bolestného můžete nárokovat ošetřovné, cestovné za lékařem, ušlou mzdu, různé renty i kompenzaci sníženého společenského uplatnění.
Pokud si například ženatý a pracující motorkář zlomí obě nohy, má to vliv na celou jeho rodinu. A pokud k nehodě došlo proto, že mu nedalo přednost auto, má nárok na odškodné. „Poškozený má nárok na kompenzaci výpadku příjmu a přiměřené bolestné. A je třeba si uvědomit, že zranění má vliv i na jeho blízké. Manželka často musí zůstat doma, aby manžela ošetřovala. Oba musí dojíždět k lékaři. Výpadek příjmů může ohrozit splátky hypoték, půjček nebo leasingu u auta. Z tabulkových 30 až 50 tisíc za dvojitou zlomeninu je tak najednou 10krát vyšší částka, která už může rodinu finančně velmi bolet,“ zdůrazňuje Tomáš Beck.
Podle zkušeností společnosti Vindicia zranění často nevědí, na co přesně mají nárok a mnohdy také podléhají mýtům, které o odškodnění panují. Ty nejčastější proto uvádíme na pravou míru.
Mýtus 1. Spolujezdec viníka nehody nemá na odškodnění nárok
Lidé si velmi často myslí, že pokud dobrovolně sedli do auta s člověkem, který nehodu zavinil, nemohou na odškodnění ani pomýšlet. To samozřejmě není pravda – spolucestující je oběť nehody, stejně jako třeba řidič nabouraného auta. „Naší klientkou byla paní vážně zraněná při nehodě, za kterou byla podle soudů zodpovědná její kamarádka, která řídila. Na výši odškodnění to ovšem nemělo žádný vliv a paní tak zranění alespoň zčásti kompenzovala částka přesahující 1,8 milionu korun,“ dokazuje Tomáš Beck
Mýtus 2. Viník nemá povinné ručení, odškodnění se nedomůžu
Myslíte si, že pokud nemá viník uzavřeno povinné ručení, nemáte šanci domoci se spravedlnosti a adekvátní kompenzace? Pletete se, možnost tu samozřejmě je! V takovém případě se odškodnění uplatňuje u České kanceláře pojistitelů. Následně ČKP refunduje plnění na viníka. Další vymáhání peněz na bourajícím řidiči poškozeného nemusí zajímat, na jeho účtu už částka je.
Mýtus 3. Nárok na odškodnění má jen samotný zraněný člověk
Následky nehody nedopadají jen na člověka, který byl přímo zraněn, ale často i na jeho nejbližší, hlavně rodinu. Ta se tak může potýkat například s dočasnou ztrátou příjmu hlavního živitele, rostou jí náklady na cesty za zraněným do nemocnice, druhý partner se často musí starat o děti, takže vzniká další výpadek příjmů.
„České zákony na tuto situaci myslí a o adekvátní odškodnění se tak mohou hlásit i členové rodiny, které nehoda zasáhla,“ doporučuje Beck. Na patřičnou kompenzaci má rodina nárok i v nejsmutnějších případech, tedy pokud její člen při nehodě zemře.
Mýtus 4. Odškodnění se týká jen fyzických následků
Dopravní nehoda nemá vliv jen na fyzické zdraví. Často bohužel postihuje i psychiku, která se mnohdy s následky potýká déle, než trvá samotné léčení úrazu. „Není neobvyklé, když oběti dopravních nehod trpí úzkostmi, depresemi nebo se začnou bát jezdit autem, v horším případě cestovat. To má jednoznačně vliv na kvalitu jejich života, a tím pádem vzniká nárok na odškodné,“ zdůrazňuje Beck.
Mýtus 5. Pojišťovna a posudkový lékař pracují ve váš prospěch
Lidé, kteří se ve věci odškodného plně spolehnou na pojišťovnu a posudek ošetřujícího lékaře nebo smluvního lékaře pojišťovny, mnohdy zpláčou nad výdělkem. „Je třeba si uvědomit, že pojišťovna do značné míry hájí své zájmy, nikoliv zájmy zraněného. Z našich statistik vyplývá, že člověk, který plně věří posudku lékaře, získá v průměru jen pětinu toho, co jako odškodné stanoví soudní znalec. Soudní znalci totiž vycházejí z aktuální metodiky a výši odškodného stanoví i na základě faktorů, které pojišťovna obvykle odmítá,“ říká Beck.
Mýtus 6. Kdo sedne k opilému řidiči, za problém si může sám
„V praxi se setkáváme s rozšířenou představou, že kdo si sedne do vozu s opilým řidičem, ten se na zranění při nehodě výrazně podílel a na odškodnění nemá nárok. I to je ale omyl,“ uvádí Beck. Pravidla v tomto případě skutečně zohledňují to, že šel poškozený osudu svým způsobem naproti. Dochází však jen ke krácení odškodnění, na které má zraněný nárok, nikoli k úplnému zamítnutí nároku.
Mýtus 7. Kdo není zaměstnanec, nemá nárok na ušlý příjem
Osoby samostatně výdělečně činné dobře vědí, jaký výpadek v příjmech může způsobit už jen vážnější chřipka. Často přitom netuší, že ačkoli nejsou v zaměstnaneckém poměru, i tak mají nárok na kompenzaci ušlého příjmu. Stanovuje se nejčastěji na základě daňového přiznání dvou předchozích let. Mohou se také doložit objednávky, smlouvy, kontrakty, které byly zrušeny z důvodu zdravotních komplikací spojených s autonehodou.