Na slevu by podle vyjádření ministryně ztratilo nárok okolo 76 tisíc lidí. Stát by tak měl ušetřit dvě miliardy korun, které by se mohly využít jiným způsobem. Vzhledem k aktuálním diskuzím ohledně návrhu ministryně Maláčové jsme se na daňovou slevu podívali podrobněji.
Podmínkou pro uplatnění daňové slevy na manželku nebo manžela v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání za rok 2019 je vlastní rozhodný příjem druhého z manželů do limitu. Roční daňová sleva činí 24 840 korun, pokud je manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, tak se uplatňuje daňová sleva ve výši 49 680 korun.
„Podpora rodin formou nižšího zdanění je oproti sociálním dávkám velmi efektivní, motivující a pro stát levná, neboť daňovou slevu uplatní pouze výdělečně činný manžel či manželka,“ míní daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Rodičovský příspěvek se nepočítá
Do započitatelných příjmů, které jsou rozhodné pro uplatnění slevy, se počítají všechny příjmy mimo vyjmenované příjmy v zákoně o dani z příjmů. Hodnotí se tedy nejenom například příjmy z pracovních dohod, ale i nemocenské dávky či podpora v nezaměstnanosti.
„Rodičovský příspěvek se však do rozhodných příjmů nepočítá, proto v praxi nejčastěji vzniká nárok na daňovou slevu na manželku na rodičovské dovolené pobírající pouze právě rodičovský příspěvek,“ doplňuje Ivanco.
Kdy vzniká nárok na daňovou vratku?
Daňová sleva na manželku nebo manžela se uplatňuje vždy až za celý kalendářní rok, proto zaměstnanec po uplatnění této daňové slevy obdrží po provedeném ročním zúčtování daně mzdovou účetní daňovou vratku.
Tato sleva ovšem snižuje daňovou povinnost maximálně do nuly. To znamená, že u slevy na manželku nebo manžela nelze čerpat daňový bonus jako je tomu u daňového zvýhodnění na děti.
„Zaměstnanec pracující pouze po část roku, který odvede během roku 2019 na daňových zálohách jen 9 750 korun, obdrží z důvodu uplatnění daňové slevy na studující manželku daňovou vratku v částce 9 750 korun a nikoliv tedy
24 840 korun,“ přibližuje daňová poradkyně.
Podle statistik Finanční správy si v daňovém přiznání za rok 2017 uplatnilo slevu na manželku či manžela téměř 85 tisíc daňových poplatníků, kteří si podávali přiznání sami. Údaje za zdaňovací období 2018 nejsou k dispozici, budou až v závěru roku 2019.
| Zdaňovací období | 2015 | 2016 | 2017 | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Sleva na: | Počet nenulových položek | Výše v mil. Kč | Počet nenulových položek | Výše v mil. Kč | Počet nenulových položek | Výše v mil. Kč |
| manžela (ku) | 87 052 | 2 113 | 84 191 | 2 039 | 84 827 | 2 046 |
| manžela (ku)-držitele ZTP/P | 145 | 7 | 95 | 4 | 87 | 4 |
| Zdroj: Finanční správa | ||||||
Přesné počty, kolik daňových poplatníků uplatňuje daňovou slevu na manželku nebo manžela prostřednictvím svého zaměstnavatele, nejsou podle vyjádření ministerstva financí v individualizované podobě k dispozici.
„Na základě veškerých dostupných údajů odhadujeme až celkový negativní dopad z titulu uplatnění slevy na druhého z manželů, a to v celkové výši 4,8 miliard korun na veřejných rozpočtech,“ vyjádřil se Jakub Vintrlík z tiskového odboru ministerstva financí.
Daňová sleva se nezvyšovala od roku 2008
Nárok na daňovou slevu na manželku nelze čerpat na družku nebo druha, a proto hraje významnou roli i v rodinné politice.
„V některých rodinách z různých důvodů pracuje pouze jeden z manželů. Je v pořádku, aby měl nárok na daňovou slevu na druhého z manželů, a to i pokud má nadprůměrné příjmy. Vyšší pracovní úsilí by totiž nemělo být odměněno nemožností čerpat tuto daňovou slevu,“ dodává daňová poradkyně ze společnosti Mazars.
Reálná hodnota diskutované daňové slevy přitom každoročně klesá. Její hodnota je stejně vysoká již od roku 2008. Když to porovnáme například s minimální mzdou, ta v roce 2008 činila 8 000 korun a v roce 2019 činí 13 350 korun. Výrazně také stoupla i průměrná hrubá mzda. Zatímco v roce 2008 činila 22 592 korun a na konci roku 2018 stoupla na 31 868 korun a ve
2. pololetí 2019 již průměrná hrubá mzda dosahuje podle údajů Českého statistického úřadu 34 105 korun.
