V praxi se s takovými bonusy můžeme setkat zejména v průmyslu a stavebnictví, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem zaměstnanců. Například nabídka na pozici montážní dělník uveřejněná na internetu mezi zaměstnanecké výhody a benefity zahrnuje vedle příplatků za práci v noci nebo o víkendu právě i bonus za neabsenci ve výši 1 500 Kč/měsíc. Jihlavská firma nabízí operátorovi výroby náborový příspěvek, delší dovolenou, příspěvek na dopravu – a opět 1 500 Kč za měsíc bonus za neabsenci. A takových příkladů lze nalézt celou řadu.
Vypadá to lákavě i výhodně pro obě strany. Zaměstnanci si přivydělají a zaměstnavatel nemusí řešit výpadky v personálním obsazení pracoviště.
Podle odborníků na pracovní právo ale můžou být podobné příplatky vyhodnoceny jako nebezpečné pro zdraví zaměstnance a současně jako diskriminační vůči ostatním zaměstnancům.
Advokátka: Příplatek za neabsenci odporuje zákonu
Zákaz diskriminace
Zdroj: Státní řad inspekce práce |
Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel je povinen nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců.
„Poskytování benefitů za nemarodění je s uvedenou zásadou v přímém rozporu, neboť motivuje zaměstnance právě k tomu, aby vykonávali práci i v době, kdy by měli správně zůstat doma v režimu dočasné pracovní neschopnosti. Snaží se tak maximalizovat pracovní úsilí a zvyšovat pracovní výkony na úkor svého zdraví,“ vysvětluje Alena Čechtická z advokátní kanceláře Noerr.
Nejvíce ohroženi jsou pak starší zaměstnanci či zaměstnanci v důchodovém věku, kteří jsou při přecházení nemoci obecně vystaveni většímu nebezpečí zdravotní újmy. V konečném důsledku, v případě chřipky či jiného akutního přenosného onemocnění, mohou ohrozit své kolegy a následně pak celý chod firmy.
Poskytování bonusu za neabsenci může podle advokátky navíc představovat protiprávní postup i z pohledu diskriminace a nerovného zacházení. Zaměstnanci, kteří v době nemoci nadále vykonávají svou práci namísto toho, aby čerpali dočasnou pracovní neschopnost, na níž mají zákonný nárok, jsou finančně zvýhodňováni na úkor ostatních zaměstnanců, kteří na tuto praktiku nepřistoupí a svého zákonného práva na volno v případě nemoci využijí.
„Tito zaměstnanci benefit za neabsenci neobdrží a jejich odměna za příslušné období bude ve výsledku nižší než u prvé skupiny zaměstnanců, přestože k absenci došlo zcela bez jejich zavinění a bez ohledu na to, že jejich pracovní nasazení může být jinak stejné nebo dokonce vyšší. Zákon přitom jasně stanoví, že za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody,“ argumentuje Alena Čechtická.
Za diskriminaci hrozí milionová sankce
Benefity poskytované zaměstnancům ze strany zaměstnavatele nejsou v zákoníku práce přímo upraveny, zaměstnavatel ale musí dodržovat základní zásady pracovněprávních vztahů, mezi něž se řadí také zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zaměstnavatel je povinen zajistit rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění.
„Jestliže by u zaměstnavatele byly poskytovány tzv. odměny za docházku, mohlo by se jednat jak o diskriminaci z důvodu zdravotního stavu, tedy zaměstnanec by odměny nedosáhl například z důvodu návštěvy lékaře, dočasné pracovní neschopnosti apod., popřípadě by se mohlo jednat o diskriminační nastavení benefitu z důvodu pohlaví, respektive mateřství a otcovství, či z důvodu povinností k rodině, kdy by v důsledku překážky v práci na straně zaměstnance (např. doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení), zaměstnanec na daný benefit nedosáhl,“ uvádí mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibač.
V určitých případech by tedy mohlo být nastavení benefitu shledáno dokonce jako vícenásobná diskriminace, tedy diskriminace s více diskriminačními důvody.
Orgány inspekce práce se oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace dlouhodobě věnují, každý případ je posuzován individuálně, a to podle konkrétního nastavení. U několika kontrol poskytování benefitů za docházku konstatovali inspektoři diskriminaci. „V případě, kdy je zjištěno, že zaměstnavatel nedodržuje zákaz diskriminace, je možno za přestupek udělit sankci až do výše 1 000 000 Kč,“ shrnuje mluvčí.
