Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vsadili na tradiční řemeslo. Úspěšně podnikají už třicet let

Začínali v malé dílně o 16 m2. Postupně se rozšiřovali, stěhovali, nabírali zaměstnance. Dnes kromě čalounictví rodinná firma vyrábí i nábytek a jako jedni z mála repliky prvorepublikového čalouněného nábytku původními technologiemi.
Hana a Petr Kupkovi společně podnikají už třicet let.

Hana a Petr Kupkovi společně podnikají už třicet let. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Jako malý kluk chtěl být zdravotním bratrem. Nakonec se však vydal úplně jiným směrem, jeho profesní dráhu ovlivnil dědeček, čalouník. „Občas jsem dědovi v dílně pomáhal a on si všiml, že mám pro řemeslo talent, a tak bylo rozhodnuto,“ vzpomíná Petr Kupka. Vyučil se jako čalouník – dekoratér. „Bylo to výběrové učiliště, prospěch musel být do dvou celých, musel jsem složit talentové zkoušky, jestli mám prostorové vidění, rozumím geometrii a umím číst z výkresů,“ popisuje. Po škole nastoupil do Dřevovýroby Ostrava, do podniku, pro který se vyučil. Později si doplnil pedagogické minimum a působil na učilišti jako mistr odborného výcviku.

Hana Kupková nikdy o soukromém podnikání neuvažovala. „Vyrůstala jsem v totalitě, a ve škole nás učili, že podnikatel je kapitalista a vykořisťovatel,“ říká s úsměvem. Vše se ale změnilo, když se poznali a vzali se. To bylo před třiceti lety.

Co bylo hlavním impulsem a bylo to těžké rozhodování vydat se na dráhu soukromého podnikání?
Hana: Důvod byl jednoduchý, neměli jsme peníze. (smích) To bylo v roce 1990, narodil se nám první syn Tomáš, já byla na mateřské, manžel pracoval na učilišti.
Petr: Vlastně o tom rozhodla moje bývalá šéfová. Celý školní rok jsem za ní chodil, kdy mi přidá, že se mi narodilo dítě. Nepřidala mi ani korunu. Já jsem ale uměl řemeslo a tak jsme si řekli, proč to nezkusit.

Jaké byly začátky?
Petr:
Měli jsme malou dílnu o 16 m² a čalounili jsme. Pohovky, postele, židle, prostě všechno, co zákazníci požadovali
Hana: Tenkrát začaly v Ostravě vycházet tištěné inzertní noviny, já jsem uveřejnila inzerát a zákazníci se hlásili. Ale každý nový kus nářadí nebo stroje se musel zaplatit. Neexistovaly hypotéky, úvěry, to vše bylo v plenkách. Na co jsme si nevydělali, to jsme neměli. V té době se nám narodil druhý syn Ondřej. Mladá rodina a firma na počátku své kariéry. Vůbec to nebylo jednoduché
Petr: Pak nás oslovil kamarád, který měl truhlářství, a začali jsme společně vyrábět manželské postele. On vyrobil základ a my jsme čalounili a hotové výrobky jsme dodávali do obchodů po celé severní Moravě.

Hana Kupková (55)

Vystudovala Střední ekonomickou školu v Ostravě.

Po škole nastoupila jako THP (technicko-hospodářský pracovník) do Bytostavu Ostrava.

V roce 1991 začala společně s manželem podnikat.

Je vdaná a má dva syny (26 a 30 let).

Díky postelím jste firmu rozšířili.
Petr:
V podstatě ano, po čalouněných postelích byl po revoluci doslova hlad, trh byl nenasycený. Jednu dobu jsme nedělali nic jiného než letiště. 
Hana: Přestěhovali jsme se do větších prostor, přijali jsme zaměstnance, měli jsme jich až 17.
Petr: Mimochodem většinou to byli moji učni.

Neuvažovali jste o tom, že skončíte? To zní skoro jako pohádka o podnikatelském úspěchu. Ale já vím, že přišly problémy…

Petr: Poptávka po postelích začala klesat, když se na trhu objevila řada levných prodejen nábytku. A pak přišla povodeň.
Hana: Pod náma jsou dílny, a tam se voda zastavila 15 centimetrů od stropu. Na výšku čtyři metry vody. Všechno zůstalo pod vodou, veškerý materiál, auta, prostě všechno. Firma musí vyrábět, a my pět měsíců stáli, protože jsme vysušovali, uklízeli, opravovali. Navíc povodeň nepostihla jen nás, ale i řadu dalších společností, a my jsme najednou neměli zákazníky.

Petr: To v žádném případě, v tu dobu jsme si řekli, že se potřebujeme odlišovat a dělat něco, co ostatní neumí, což bylo čalounění tradičními technologiemi.
Hana: Byl to risk, ale zkusili jsme to. Vyrobili jsme repliku prvorepublikové sedačky. Byla kvalitní a luxusní, naše nejdražší. Trochu jsme se báli, že bude neprodejná, ale ujala se. Lidé chtěli kvalitu.

Vyrábíte ji pořád?
Hana: Ano, vyrábíme. A nabídku nabídku pohovek a křesel z „první republiky“ postupně rozšiřujeme. Věnujeme se i restaurování a přečalouňování, provádíme čalounické práce ve veřejných i soukromých interiérech, vyrábíme válce a další pomůcky pro postižené děti.

Kdo je u vás šéf?
Hana: Šéfem je manžel, přestože je i u rozhovoru a kávy v montérkách. I když je šéf, je v dílně a vyrábí. Kreslí projekty, připravuje cenové nabídky a celou výrobu vede. Já mám na starosti dodavatelsko-odběratelské vztahy. Vyhledávám nové zákazníky, designéry, architekty v našem oboru, účastním se seminářů, výběrových řízení, výstav, workshopů. Zajímá mě, komu a kde můžeme být užiteční. A když je potřeba, sháním nové materiály do výroby. 

Petr Kupka (57)

  • Vyučil se jako čalouník – dekoratér ve Frenštátě pod Radhoštěm, vzdělání si později doplnil na  Střední průmyslové škole nábytkářské v Bohumíně. 
  • Po škole nastoupil do Dřevovýroby Ostrava.
  • Absolvoval pedagogické minimum, poté působil na učilišti jako mistr odborného výcviku.
  • V roce 1991 začal společně s manželkou podnikat.
  • Kromě čalounictví jeho firma vyrábí moderní nábytek i repliky prvorepublikových čalouněných nábytků tradičním technologiemi, to vše pod ochrannou známkou ex Corde.
  • Je soudním znalcem v oboru Výroba a opravy sedacího čalouněného nábytku a držitelem licence ministerstva kultury na restaurování kulturních památek.
  • Je ženatý a má dva syny (26 a 30 let).

Podnikáte třicet let, v čem je podle vás tajemství úspěchu?
Hana:
Musíme táhnout za jeden provaz. Můžeme mít každý jiný názor, ale vždycky se musíme na něčem dohodnout. Bez kompromisů to nejde. Ještě si nepamatuju, že by jeden z nás dvou udělal rozhodnutí, zásadní rozhodnutí, které by bylo úplně jiné, než rozhodnutí nebo názor toho druhého. Ale nejdůležitější je manželovo vzdělání a jeho dovednosti. Kdyby byl průměrný, nejsme tam, kde jsme teď. Takže vzdělání, praxe, no a potom už to jde samo. (smích)
Petr: Pokud chcete podnikat v řemesle, musíte se pořád učit. Přicházejí nové materiály, lidi chtějí jiné sedačky. A když chcete dělat něco nového, zjistíte, že na těch strojích, které máte, to nepůjde. Tak si ty stroje musíte obstarat. Musíte se přizpůsobovat trhu, musíte se učit. Ale hlavně vás práce musí bavit. Pro mě je řemeslo můj celoživotní koníček.
Hana: Dokud jsem nepoznala Petra, vůbec jsem netušila, o čem čalounění je. Ani ve snu by mě nenapadlo, že mě tato práce bude bavit třicet let. Nejhorší jsou stojaté vody. Tady denně řešíte něco nového, nové zákazníky, nové radosti i starosti.

Jaké máte teď starosti?
Hana:
Potřebujeme nové zaměstnance, požadavek máme na úřadu práce už dva roky, ale nejsou lidi.
Petr: Lidí je dost, ale nic neumí. Tedy co se týče řemesla.
Hana: Chybí jedna generace řemeslníků. A je jedno, jestli se bavíme o čalounících, elektrikářích, pokrývačích. Jako by se mládež styděla jít do učení.
Petr: Ale to přece není ostuda, ba naopak. Když umím řemeslo, mám být na co hrdý. A to je naštěstí můj případ.

Autor: , pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

SVJ si bude brát úvěr na opravu balkonů. Musím platit, i když ho nemám?

25. dubna 2024

Výhodou bytu ve vlastnictví je, že ho můžete kdykoli prodat, pronajmout či rekonstruovat, aniž...

Vyvážejí do Asie i do Afriky. Recepturu a stroje si přísně chrání

27. dubna 2024

Jejich výrobek zná každý český chalupář. A často mu jeden nestačí. Přesto Papírna Moudrý stačí...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Spoření v eurech se v bankách vylepšilo. Víme, kdo má nejvyšší úrok

24. dubna 2024

Premium Mít doma v šuplíku eura nedává velký smysl. Zvlášť když jde o větší částku. A nedává ani smysl...

Chtěla ušetřit na elektřině. Za změnu dodavatele měla platit přes 30 tisíc

26. dubna 2024

Ceny energií se u jednotlivých obchodníků liší, mezi nejlevnějšími a nejdražšími produkty mohou být...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KOMENTÁŘ: Co přinesou nová pravidla pro vymáhání dluhů

30. dubna 2024

Dluhy představují stále větší problém, pro zákazníky i banky. Od 1. května to má pomoci řešit nový...

Anketa: Jaký byl můj největší pracovní omyl či trapas

1. května 2024

Od nečekaných zvratů na pohovorech přes pracovní faux pas po chyby, které je dokázaly posunout...

KOMENTÁŘ: Co přinesou nová pravidla pro vymáhání dluhů

30. dubna 2024

Dluhy představují stále větší problém, pro zákazníky i banky. Od 1. května to má pomoci řešit nový...

Najezdíte autem málo? Příležitostní řidiči mohou ušetřit na povinném ručení

30. dubna 2024

Premium Pokud patříte mezi řidiče, kteří ročně moc kilometrů nenajedou, případně máte třeba aut víc...

Proč firmy a instituce nepřiznávají, že chybu udělalo vedení

29. dubna 2024

Když dojde ve firmách a organizacích k vážným událostem i s fatálními následky, velmi často se...

Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau
Ärztin/Arzt für Innere Medizin

Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau

nabízený plat: 172 000 - 273 000 Kč

Horňáci versus dolňáci. Víme, čemu muži dávají přednost, a je to překvapení

Ženské tělo je pro muže celkově velmi atraktivní a nabízí jejich očím mnoho zajímavých partií. Největší pozornosti se...

Hello Kitty slaví padesátiny. Celý svět si myslí, že je to kočička, jenže není

Kulatý obličej se dvěma trojúhelníkovýma ušima, drobný čumáček, vousky a červená mašle na uchu. Taková je Hello Kitty,...

Muž má recept na dlouhověkost, v jednašedesáti je ve skvělé formě

Dave Pascoe chce dokázat světu, že i v důchodu můžete vypadat jako za mlada a také se tak cítit. Stačí dodržovat pár...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Jsou nebezpeční či přešlechtění. Evropa zakazuje chov oblíbených psích plemen

Premium Máte doma jezevčíka? Francouzského buldočka? A co třeba pitbulla, rotvajlera nebo nějakého velkého ovčáckého psa? Tak...