Ke změně profese přiměje v současné době spíše potřeba změny než nutnost. Největší šanci najít novou práci má člověk přirozeně v témže oboru. Čím více se bude od oboru vzdalovat, tím to bude složitější. Ovšem nikoliv nereálné.
„Tvrdé dovednosti totiž nejsou to jediné, co je potřeba k úspěchu,“ uvedl Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz. Je spíše potřeba zhodnotit, které dovednosti a vlastnosti mohu v daném oboru využít, a nelimitovat se pouze tím, pro co mám potřebné znalosti nebo vzdělání.
„Určitě se není nutné držet oboru, ve kterém má člověk zkušenosti. Naopak si myslím, že vášeň a touha splnit si sny je silnější motivátor než dovednosti,“ souhlasí Kateřina Lukášová, HR ředitelka společnosti SAZKA. Dodává, že v životě potkala spoustu lidí, kteří změnili obor „totálně“, a proto našli svoje štěstí. Jsou teď spokojenější a vyrovnanější.
Který obor je ten pravý
Má to ale háček. „Pokud měním obor, musím počítat s tím, že se ocitnu v roli laika, který se učí. Nebudu na pozici zkušeného zaměstnance nebo experta,“ upozorňuje Karel Klusák, ředitel CK Intact. Někdo takovou změnu nemusí unést, může to pociťovat jako ztrátu důstojnosti a snížení statusu. Pro to, abyste měli šanci uspět, tak bude velmi důležitá pokora a silná vůle. A samozřejmě správná volba nové profese.
Klíčové jsou přitom dva atributy – co vás baví a v čem jste dobří. „Je proto dobré si sepsat seznam činností, které dobře umím a baví mě, a naopak co dělat nechci. Podle toho si pak vytipovat několik oblastí, které jsou pro nás obsahem práce zajímavé,“ doporučuje Jaroslava Šindelářová, HR manažerka společnosti Geis, která poskytuje komplexní přepravní a logistické služby.
Udělejte si průzkum
Následně je dobré si zjistit co nejvíce informací o tom, co je náplní práce a jak přesně vypadá pracovní den, týden či měsíc. „Pravidelně se setkávám při pohovorech s lidmi, kteří mají představu, že by byli určitě dobří obchodní zástupci, protože se rádi potkávají a baví s lidmi a rádi cestují,“ popisuje Šindelářová. „Bohužel pak často společně docházíme ke zjištění, že setkávání a prodej je něco jiného, že nastavené cíle na zisk a počet obchodních schůzek by pro uchazeče byly stresující a nechce cestovat až tak často či tak daleko.“
Právě proto je na místě zjistit si o dané profesi a konkrétní pozici maximum informací, abyste nešlápli vedle. Začněte na internetu, ten vám v dnešní době nabídne odpovědi téměř na vše.
Pročtete si inzerci na vaši vysněnou pozici. Popisy pracovních náplní najdete rovněž na pracovních portálech. „Otevřená a veřejně dostupná je také internetová databáze Národní soustava povolání,“ říká Kateřina Saparová, ředitelka divize Lidské zdroje Home Credit ČR a SK. V té naleznete veškeré potřebné informace k jednotlivým profesím.
Hledejte informace přímo u lidí z oboru
Dobrým pomocníkem můžou být rovněž sociální sítě. „Existuje spousta sociálních skupin, kde se sdružují lidé, kteří mají společné zájmy. Tam se můžete zeptat na spoustu věcí, načerpat spoustu znalostí,“ dává tip Lukášová. Třeba co se v daném oboru aktuálně děje, jakým problémům pracovníci čelí či co jim naopak v jejich práci pomáhá.
Může se hodit |
„Na internetu jsou dostupné také rozhovory a podcasty s odborníky, kteří sdílí své náměty a zkušenosti. I to může rovněž posloužit jako základní vhled do problematiky. Na ten můžete dále navázat při své snaze proniknout do nového oboru,“ poukazuje na další možnost Klára Escobar, ředitelka lidských zdrojů Moneta Money Bank.
Nápomocni mohou být v této situaci kariérní kouči nebo známí působící v daném oboru. Ideální příležitostí pro zmapování terénu jsou také pracovní veletrhy, kde na jednom místě najdete více zaměstnavatelů. A ti se vám zde budou rádi věnovat. Jedním z takových veletrhů je Profesia days.
Na pohovor se dobře připravte
Jakmile máte jasno, přichází na řadu oslovení potenciálních zaměstnavatelů. Spíš než životopis ale bude při změně oboru důležitější motivační dopis.
Při pohovoru se zaměstnavatelem se snažte být aktivní, pokládejte zasvěcené otázky. Mělo by být zřejmé, že nehledáte jakoukoliv práci, ale že chcete pracovat v tomto novém oboru.
„Měli byste také být schopni vysvětlit, proč měníte obor,“ radí Klusák. Neuvádějte ale jen negativní důvody, jako jsou například špatné vztahy na současném pracovišti či ztráta zájmu. Chce to především pozitivní motivaci. Ta je totiž pro zaměstnavatele mnohem důležitější.
„V současné době, kdy ještě stále trvá nedostatek pracovníků téměř ve všech oblastech, není nedostatek praxe diskriminační,“ říká Novák. Zaměstnavatelé podle něj spíše hledí na ochotu učit se a chuť aktivně se zapojit do chodu firmy nebo organizace.
„Každý správný personalista hledá v uchazeči příležitost, musí citlivě odhadnout jeho silné stránky a vhodné atributy pro výkon nabízené práce. Předchozí zkušenosti jsou důležité, ale ještě podstatnější je to, co může uchazeč nabídnout nyní,“ souhlasí také Ondřej Wysoglad, CEO divize personálních služeb společnosti Manuvia.
Jak se na nováčka v oboru dívají zaměstnavatelé
Tuto skutečnost potvrzují i samotné firmy. „Pokud k nám uchazeč přichází z jiného oboru, vždy jdeme během pohovoru hlavně po zkušenostech a po relevantních dovednostech, které jsou přenositelné,“ říká Olga Henčlová, HR manažerka společnosti Footshop.
Stejně to vidí i další zaměstnavatelé. „Důležité jsou zkušenosti uchazeče, podstatný je i jeho osobnostní profil a v neposlední řadě nesmí chybět motivace a chuť učit se,“ uvedla Eva Němečková z cestovní kanceláře Čedok.
Také společnost Home Credit potvrdila, že uchazeč z jiného oboru může u nich v bance uspět, pokud má k tomu potřebné kompetence. Například práce delegáta u cestovní kanceláře dá člověku velké zkušenosti v jednání s lidmi, při řešení krizových situací, určitě také musí prokázat jazykové a organizační schopnosti. Člověk, který opustil pohodlí domova a šel pracovat do zahraničí, byť jen na letní brigádu, podle Saparové bude pro banku zajímavý kandidát, i když v sektoru financí nikdy nepracoval.
„Plusem může být také vnímání oboru v širších souvislostech a možný přenos know-how a přístupu,“ doplňuje Jana Vávrová, projektová manažerka HR služeb v Grafton Recruitment. Pokud by se například bankovní úřednice rozhodla změnit obor na učitelství, rodiče žáků i žáci samotní jistě přivítají její proklientský přístup.
Doporučení mohou dát vaši známí
Při rozhodování personalistům mohou pomoci i reference, například od předchozích zaměstnavatelů, byť jsou z jiného oboru. „Zajímají nás hlavně charakterové vlastnosti, například upřímnost, loajalita, zápal a drive pro věci, chuť učit se. Dále také to, jakým způsobem navazuje kontakty a udržuje vztahy,“ uvádí příklady Henčlová.
Jinde spíše, než doporučení od bývalého zaměstnance kvitují ta od svých zaměstnanců. „Ti už znají naši firemní strategii a kulturu a dokážou tak velmi dobře určit, jestli by se někdo z jejich blízkého okolí u nás dokázal uplatnit, ale hlavně zda by se v našem prostředí cítil dobře,“ vysvětluje Klára Escobar.
Tentýž názor zastávají i další personalisté. „Když někdo zná kandidáta osobně například z předešlého zaměstnání, je tam větší šance, že ho skutečně zná a je schopný vyhodnotit jeho kvality i případné nedostatky,“ říká Lukášová.
Budete na sobě muset hodně pracovat
Pokud jste přes všechny tyto mety prošli, přijali vás do nové vysněné práce, získali jste první bod, ale ještě jste nezvítězili. O vítězství se bude dát hovořit až po delší době. „Změna oboru vyžaduje vysoké odhodlání a většinou i dočasné ústupky v soukromém životě. Proto se dívám na uchazeče uvažující o změně povolání s respektem,“ říká Evelina Markovčíková, specialista HR ve společnosti Hecht. Dodává, že sama za svoji pozici vděčí právě lidem, kteří se nebáli a dali jí šanci uspět v oblasti personalistiky.
Pokud se tedy bude například člověk z HR chtít stát programátorem, musí počítat s tím, že namísto večerního posezení s přáteli bude muset studovat programovací jazyky a kódování. Nebo když asistentka bude chtít postoupit do marketingu, musí počítat s tím, že si třeba bude muset dostudovat školu. To vše v osobním čase a často na vlastní náklady.
„Firma může člověka podpořit, ale očekávání mnoha lidí, že vezme všechno riziko na sebe a uhradí veškeré náklady například za vysokoškolská studia na soukromé škole nebo roční rekvalifikační kurz programátora, a to vše v rámci pracovní doby a za plnou mzdu, je poměrně nereálné,“ dodává Kateřina Krist, HR manažerka BNP Paribas Cardif Pojišťovny.
