Dnem s nejvyšším počtem letů v Evropě je v tuto chvíli 28. únor, a zřejmě jím ještě dlouho dobu zůstane. Na konci druhého měsíce roku 2020 se na evropském nebi odehrálo na 28 999 pohybů. O tři týdny později 17. března to bylo pouhých 15 200 a 28. března již jen 3 575. Strmě padající křivka přitom ještě nedosáhla svého dna.
Stěží uvěřitelná čísla svědčí o bezprecedentního útlumu letectví, který v novodobé, od konce druhé světové války psané historii, nemá obdoby. Ztráty se zatím jen odhadují, ale budou podle odhadů ve stovkách miliard dolarů. I když tento jedinečný obor, do kterého je zapojená rozsáhlá pozemní infrastruktura, zcela jistě zůstane zachován, s jistotou lze říct, že jej čeká hluboká proměna.
Situace na nebi byla odrazem situace na zemi: jednotlivé vlády zesilovaly svá opatření a uzavíraly hranice jednotlivých zemí. Leteckým dopravcům zároveň docházelo, že „malovat“ po obloze bílé kondenzační stopy prázdnými letadly ve snaze udržet si výhodné letištní sloty v systému „use it, or lose it“ přestávalo být udržitelné.
V polovině března začaly velké letecké společnosti z důvodu ztráty poptávky uzemňovat svoji velkokapacitní flotilu. Lufthansa a Air France odstavily A-380, a KLM B-747. Částečné či úplné uzemnění letadel se nakonec nevyhnulo žádné letecké společnosti, jak o tom svědčí přehled převzatý ze zdrojů organizace Eurocontrol ke dni 26. března 2020. (Pozn.: číslo v procentech znamená podíl na evropském provozu v roce 2019)
Air Baltic | pozastavení letů do 14. 4. | 0,6 % |
---|---|---|
Air Dolomiti | pozastavení všech letů do 19.4. | 0,2 % |
Aer Lingus | zastaveny lety do Španělska | 0.8 % |
Air Malta | nelétá, s výjimkou nákladních, humanitárních a repatriačních letů, Malta také uzavřela svůj vzdušný prostor | 0.2 % |
Air France | aerolinky 16. března uzemnily flotilu A-380, na dva měsíce snížily kapacitu o 90 %, 18. března se objevily zprávy o možném znárodnění společnosti | 3,2 % |
Air Moldova | pozastavení všech letů do 1. 4. | 0,1 % |
Alitalia | počet letů omezen o 83 %, 17. března italská vláda společnost znárodnila | 1,9 % |
Austrian Airlines | pozastavení všech letů do 19. dubna | 1,4 % |
Blue Air | pozastavení letů | 0,3 % |
Brussels Airlines | pozastavení všech letů do 19. dubna | 0,8 % |
Croatia Airlines | pozastavení všech letů, uzavřená letiště na pobřeží | 0,3 % |
Czech Airlines | pozastavení všech letů do 11. dubna | 0,3 % |
Spol. Easyjet | od 24. března omezila 90 % letů, provádí repatriační lety | 6,3 % |
Eurowings | omezená činnost, omezené lety z Düsseldorfu, Hamburku, Stuttgartu a Kolína | 2,4 % |
Finnair | postupné omezení kapacity až o 90 % od začátku dubna | 1,3 % |
HOP | pozastavení všech letů | 0,5 % |
Transavia France | pozastavení všech letů | 0,4 % |
Blue Air | pozastavení všech letů | 0,3 % |
IAG International Airlines Group (IBERIA, British Airways, Vueling, Aer lingus, Level, IAG Cargo, Avios a IBERIA Express) | omezení kapacity o 75 % | 7,3 % |
KLM | omezení letů o 90 % až do 3. 5., předčasné vyřazení pěti uzemněných B-747 | 2,4 % |
Jet2.com | pozastavení všech letů | 0,9 % |
LOT | pozastavení mezinárodních letů do 11.4. | 1,3 % |
Lufthansa Group | v současnosti udržuje pravidelné lety převážně za účelem repatriace, jedná se zhruba o 40 destinací, ze 763 letadel uzemněno 700, v letovém programu pokračuje Lufthansa Cargo, s výjimkou letů do Číny | 11,1 % |
Montenegro Airlines | pozastavení všech letů do 15. dubna | 0,1 % |
Norwegian Airlines | omezení letů o 85 % až do 17. 4., propuštění 90 % personálu | 2,1 % |
Pegasus | omezení letů o 93 % | 1,6 % |
Ryanair Group | od 25.3. uzemnění celé flotily až do přelomu dubna a května | 8,5 % |
SAS | omezení letů o 68 % | ??% |
Swiss | omezení letů o 95 %, zachování destinace Newark | 1,4 % |
Sunexpress | pozastavení všech letů | 0,6 % |
TAP | omezení mezinárodních letů na 25 týdně, krátkodobý nárůst vnitrostátních letů | 1,3 % |
TUI Airlines UK | pozastavení všech letů až do 16. dubna | 0,6 % |
Transavia France | pozastavení všech letů | 0,4 % |
Turkish Airlines | došlo k pozastavení letů do většiny zemí, uzemnění 85 % flotily až do 17. dubna, nadále létá do pěti vzdálených zahraničních destinací | 4,3 % |
Ukraine Intl. Airlines | pozastavení všech pravidelných mezinárodních letů | 0,5 % |
Virgin Atlantic | snížení počtů letů o 85 % | 0,1 % |
Volotea | pozastavení téměř všech letů | 0,6 % |
Wideroe | omezení provozu | 1,2 % |
Wizz Air (WZZ a WUK) | omezení letů do některých zemí, snížení 70 % | 2,2 % |
25. února 2020 |
Nutno dodat, že výše uvedené informace vzhledem k překotnému vývoji událostí rychle stárnou. I když odstavených letadel s každým dnem přibývá a společnosti řeší logistiku jejich uskladnění, na aplikaci flightradar24 je nadále možné zaregistrovat především lety nepravidelné, například repatriační.
Byť se obloha vyklízí pomaleji než v dubnu 2010, kdy došlo k několika erupcím sopečného popela z útrob sopky Eyjafjallajökull, nijak rychlá, o to mlhavější je vyhlídka na návrat k běžnému, normálnímu provozu. Výbuch sopky, který téměř před deseti lety na týden paralyzoval leteckou dopravu v Evropě, zejména v její severozápadní části, byl ve srovnání s dnešní situací lokální záležitostí s nadějí na brzké odeznění. Epicentrum však bylo na velmi exponovaném místě, v blízkosti rušných letových cest mezi Amerikou a Evropou nad severním Atlantikem.
Soubor tehdy vyhlášených opatření se stal později předmětem kritiky, a od té doby se způsob posuzování dosahu a závažnosti vulkanického jevu změnil. Služebny řízení letového provozu se několikrát do roka účastní simulovaného cvičení, při kterém jsou na „postižená“ pracoviště v rámci sítě AFTN distribuovány informace o domnělé „vulkanické činnosti“.
S tím spojené případné vyklizení oblohy bylo od té doby také nastaveno systémově a stalo se součástí postupů nestandardních provozních stavů, mezi něž patří tzv. pohotovostní plány – contingency. Jedná se o předem nastavené postupy, které mají posloužit například při výpadku přehledové (radarové) informace, systémů distribuce letových dat, nebo při požáru vyžadujícím evakuaci provozního sálu.
Jenže tentokrát přišel úder z jiné strany. Vlastně z tolika stran, že se nebe vyklízí samo. Do vývoje krize na samém počátku zasáhlo, že každý stát začal individuálně uplatňovat odlišnou míru regulací a restrikcí vzhledem ke svému okolí. Trend je však z pochopitelných důvodů jednoznačný: opatření se pouze přitvrzují.
Česká republika vyhlásila uzavření hranic od 16. března, s tím, že pro mezinárodní letecký provoz bylo ponecháno pouze letiště Václava Havla v Praze. Hranice států Schengenské dohody jsou uzavřeny na měsíc počínaje úterým 17. března.
Situace za mořem
Podobné schéma restrikcí se v těchto dnech snaží zavést i Spojené státy, kde existuje pouze jediný poskytovatel letových a provozních služeb Federal Aviation Asociation, FAA. Mohlo by se zdát, že díky tomu budou věci jednodušší, ale nejsou. V USA již (na rozdíl od Evropy) například došlo k uzavření střediska řízení letového provozu kvůli obavám z nákazy. S pozitivním výsledkem byli testováni letoví dispečeři i technici například v Las Vegas, New Yorku i v Chicagu. Budovy, ve kterých dotyční pracovali, musely být dočasně uzavřeny a vydezinfikovány. I když se ve třech případech jednalo o věže na letištích, dva „pozitivní“ incidenty byly nahlášeny v oblastních střediscích zajišťujících řízení letového provozu nad více státy.
K jednomu z incidentů došlo ve středisku New York Air Route Control Center ležícím v oblasti Ronkonkoma na Long Islandu. Pozitivní test měl jeden z dispečerů v zácviku. V obavě z možné nákazy dalšího personálu oblastního střediska došlo k jeho dočasnému uzavření za účelem dezinfekce. Přitom muselo dojít k přenesení odpovědnosti za poskytování služeb na jiné středisko, jehož kapacita byla kvůli možnému přetížení limitována.
Středisko na Long Islandu poskytuje služby ve vyšších letových hladinách a leží na strategickém místě před vstupem nad Atlantik, v prostoru, kde se přílety do USA křižují s odlety do Evropy. FAA z důvodů nebezpečné kumulace provozu nakonec musela přikročit i k třicetiminutovým totálním zastavením provozu na letištích JFK, La Guardia a Newark Liberty.
Nikdo nesměl přistát ani odletět. Lety pouze prolétávající prostorem se dané oblasti musely vyhnout, další, mířící na některé z utlumených letišť, musely být odkloněny. Zastavení provozu se také dotklo letišť ve Filadelfii, Teterboro v New Jersey a letiště Mc Arthur v Islipu na Long Islandu. Významný dopravní letecký uzel, neuralgický bod na východním pobřeží Spojených států, byl na nějakou dobu ochromen.
Dne 19. března bylo na mezinárodním letišti McCarran v Las Vegas (ICAO kód letiště – KLAS) dočasně uzavřeno pracoviště TWR poté, co byl jeden z řídících letového provozu pozitivně testován na koronavirus. Desítky letů byly nuceny zamířit jinam, neboť letiště bylo dočasně uzavřeno a jeho prostory vydezinfikovány. V dalších dnech fungovalo pouze v omezeném provozu. K plnohodnotnému poskytování služeb byla TWR po důkladném vyčištění znovu otevřena až 25. března. Letištěm Las Vegas projde ročně na 50 milionů cestujících a v jeho vzdušném prostoru se odehraje na 550 tisíc pohybů letadel.
K obdobnému případu došlo ve stejnou dobu na mezinárodním letišti Midway (KMDW), druhém největším leteckém přístavu v Chicagu. Poté, co byli tři technici pozitivně testováni na koronavirus, bylo pracoviště TWR po dobu dezinfekce uzavřeno. Letiště, které ročně odbaví na 22 milionu cestujících, se podařilo ponechat částečně otevřené. K plnému provozu se vrátilo až po několika hodinách, mezitím byly zrušeny stovky letů, další byly přesměrovány.
O klesajícím počtu letů přes Atlantik mezi Amerikou a Evropou svědčí, že v systému NATs, North Atlantic Tracks, bývá v současné době publikována pouze jedna trať ve východním směru, pro směr na západ dvě. V běžném období, kdy se za den nad Atlantikem odehraje na tři tisíce letů, jich mohou být oběma směry publikovány až dvě desítky. Středisko OACC Shanwick, Oceanic Area Control Center, které řídí letový provoz ve východní části Atlantiku, mělo 29. března propad 80,1 % provozu.
Ztráta kapacity je obrovská. V roce 2019 letecké společnosti přepravily mezi Spojenými státy a Evropou na 89 milionů cestujících.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvŘídící, kteří nemají co řídit
Koronavirová pandemie má na sektor poskytování služeb řízení letového provozu drtivý dopad. Tyto služby přitom ze zákona nemohou být čistě komerčního charakteru a ze své podstaty mohou generovat jen přiměřený zisk. Ten by navíc měly investovat do nových technologií nebo výcviku personálu.
Eurocontrol, organizace, která sdružuje a koordinuje činnosti jednotlivých národních organizací řízení letového provozu, kromě jiných aktivit funguje tak, že vybírá peníze od leteckých společností, které létají nad evropským vzdušným prostorem, a v závislosti na výši přeletových poplatků v jednotlivých státech přeposílá částky národním vládám. Například v roce 2018 bylo na poplatcích vybráno a přerozděleno přes devět miliard EUR.
O tom, kam současná situace v letectví směřuje, se na svých stránkách vyjádřil zástupce organizace A4E, Airlines for Europe. A4E vytvořily v lednu 2016 společnosti KLM, EasyJet, Lufthansa a Ryanair jako organizaci politického lobbingu. V současnosti sdružuje na 16 leteckých společností, které v roce 2017 převezly na 500 milionů cestujících. Sdružení zahrnuje jak „plnohodnotné“ letecké společnosti, poskytující kompletní služby, tak nízkonákladové dopravce.
Mluvčí A4E ve svém prohlášení žádá vlády v evropském regionu, aby jako nástroj, který pomůže budoucímu zotavení zlomeného odvětví, odložily splatnost poplatků za poskytnuté služby a aby se vzdaly leteckých poplatků na úrovni států EU nebo na vnitrostátní úrovni. Platba za únor 2020 je podle webové stránky Eurocontrolu splatná 13. dubna. Na základě údajů za měsíc leden by například společnost Ryanair měla Eurocontrolu zaplatit přibližně 48 milionů EUR. Už nyní je jasné, že letecké společnosti platby za začátku roku odkládají a na poskytovatele služeb řízení letového provozu tlačí, jak je to jen možné.
Řízení letového provozu jsou v drtivé většině státní organizace, které tvoří část kritické národní infrastruktury. Ta si musí zachovat svoji funkčnost a nadále poskytovat služby letům za záchranu života, vojenským a policejním letům, letům repatriačním i humanitárním dnes zaměřeným na přepravu zdravotnického materiálu.
Znamená to nejen udržet si kvalifikovaný odborný personál, ale v bezchybně provozuschopném stavu i složitou techniku, aktualizovat její software, prověřovat funkčnost ad. Další výzvou je v dané situaci udržování platnosti licencí řídících letového provozu a snaha o udržení jejich profesní úrovně. Infrastrukturu řízení letového provozu, i když se nelétá, zkrátka odstavit nejde. Na místě se hodí přirovnání ke kolotoči, který nejde vypnout jen proto, že na pouť zrovna přišlo méně návštěvníků.
Drahé brzdění i rozjezd
Letecké společnosti samozřejmě nejsou v o mnoho lepší situaci. V tuto chvíli nedobrovolně a s velkými logistickými obtížemi uzemňují svá letadla, aby pak draze platily za obnovování provozu. Měsíce odstavené stroje pod širým nebem bude třeba důkladně prohlédnout, aktualizovat paměť navigačních systémů, popřípadě provést krátký zálet. Takové oživení zabere bezpochyby velké množství času, od aktivace pracovníků údržby až po povolání posádek letadel, které bude třeba znovu přezkoušet a ověřit jejich způsobilost k létání.
Složili se na ventilátoryŘídící letového provozu oblastního sdružení CZATCA ACC Praha přispěli částkou 500 000,- Kč do sbírky na výrobu plicních ventilátorů podle nápadu z pražského ČVUT. Projekt, jehož tvůrci žádali alespoň o 10 milionů korun na stavbu 500 přístrojů, během několika dní vybral více než 14 milionů, a již na něj přispět nelze. Ale berte to jako inspiraci - vhodných „cílů“ pro dobročinnost v této době najdete bohužel dostatek. |
Podle evropského sdružení CANSO, Civil Air Navigation Services, zastupující 32 poskytovatelů letových provozních služeb (Pozn.: ČR mu v současnosti předsedá) většina poskytovatelů služeb řízení letového provozu již snižuje náklady. Přesto není pochyb o tom, že snížení příjmů může významně narušit jejich schopnost bezpečně a plynule zvládat provoz, až se objem provozu nevyhnutelně zvýší. Bez proplácení přeletových poplatků nejde v nastaveném systému dlouhodobě existovat.
Veřejně dostupné informace Eurocontrolu uvádí, že oblastní středisko řízení letového provozu ACC Praha zaznamenalo k 28. březnu propad provozu 86,7 %. V ten den prolétlo českým vzdušným prostorem 331 letadel, ke stejnému datu v loňském roce se vztahuje údaj 2 095 pohybů. Letiště Praha LKPR mělo 28. března 57 pohybů, stejný den v loňském roce to bylo 407.
Pro evropský prostor v tyto dny platí, že čím dále na východ, tím větší propad. Tento dočasný efekt je způsobený tím, že v západní části Evropy, tvoří nadále určitou část provozu lety přes Atlantik, třeba ve výrazně omezené míře.
V těchto dnech neexistuje žádný relevantní odhad vývoje provozu pro příští měsíce až konec příštího roku. Statistická data, se kterými se do této doby pracovalo, přestala fungovat. A zdá se pravděpodobné, že pád do ticha na jindy plném evropském nebi se ještě nezastavil.
Informace: Autor od roku 1999 pracuje jako řídící letového provozu na ACC Praha.