Co je smyslem kurzarbeitu?
Kurzarbeit je opatření sloužící k překlenutí krizových situací, do nichž se zaměstnavatelé dostanou vlivem mimořádných událostí, jež jim přechodně znemožní či výrazně ztíží vykonávání jejich dosavadní činnosti a přivedou je do situace, kdy nejsou schopni přidělovat svým zaměstnancům práci v potřebném rozsahu.
Podstata kurzarbeitu pak spočívá v tom, že dojde ke zkrácení pracovní doby zaměstnanců, pro které zaměstnavatel nemá dostatečné pracovní vytížení s tím, že část mzdových nákladů připadajících na tyto zaměstnance přebírá stát. Primárním cílem tohoto institutu je tedy ochránit pracovní místa a zabránit masovému propouštění zaměstnanců, k němuž by byl jinak zaměstnavatel nucen z ekonomických důvodů přistoupit.
Kurzarbeit věcně předpokládá uzavření dohody mezi státem a zaměstnavatelem, na základě níž pak stát vyplácí zaměstnavateli po určitou dobu příspěvek na náhradu mezd těch zaměstnanců, kterým není zaměstnavatel schopen přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby, a zaměstnavatel se v ní zaváže dodržovat určité podmínky, například nerozvázat s těmito zaměstnanci po sjednanou dobu pracovní poměr z tzv. organizačních důvodů (například pro nadbytečnost).
Program Antivirus, jehož součástí je i kurzarbeit, byl nakonec přijat s úpravami oproti původně očekávanému znění. Můžete objasnit, za jakých podmínek bude stát nakonec firmám mzdy kompenzovat a jaká bude výše poskytovaných plnění?
Program „Antivirus“ schválila vláda v úterý 31. 3. 2020 v odlišném znění, než se původně očekávalo. Potěšující zprávou pro zaměstnavatele však je, že se jedná o změny jednoznačně příznivé, neboť znamenají zjednodušení původně navrhovaného systému poskytovaných příspěvků.
Původně byly příspěvky rozděleny do pěti režimů A-E, zatímco ve vládou schváleném znění jsou rozlišovány již jen dvě skupiny režimů A a B. Zároveň došlo k výraznému navýšení poskytovaných finančních kompenzací oproti původnímu návrhu.
Alena Čechtická
|
Jaká bude pomoc státu v režimu A a koho se bude týkat?
Režim A zahrnuje situace, kdy zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům náhradu mzdy z důvodu karantény nařízené těmto zaměstnancům. Dále jde o situace, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat svým zaměstnancům práci v souvislosti s vydáním krizových usnesení vlády a mimořádných opatření orgánů ochrany veřejného zdraví.
Podle schváleného znění programu bude stát kompenzovat zaměstnavatelům náhradu mezd při překážkách v práci, které jsou zaměstnavatelé ze zákona povinni za uvedených situací zaměstnancům vyplácet. Stát tak poskytne uvedeným zaměstnavatelům příspěvek ve výši odpovídající 80 % vyplacené náhrady mzdy, a to včetně odvodů (za „vyplacenou náhradou mzdy“ se tedy pro dané účely bude považovat tzv. superhrubá mzda).
O jaké finanční kompenzace v režimu A půjde?
Výše vyplacené náhrady mzdy se samozřejmě bude lišit podle toho, o jaký konkrétní důvod v rámci režimu A se bude jednat:
- v případě nařízení karantény zaměstnancům bude náhrada mzdy činit 60 % redukovaného průměrného výdělku,
- v případě nepřidělování práce v souvislosti s vydáním krizových usnesení a mimořádných opatření státu pak bude činit 100 % průměrného výdělku zaměstnance.
V každém případě však platí, že měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance může činit nejvýše 39 000 Kč.
Pro jaké zaměstnavatele je určena pomoc v režimu B?
Režim B cílí na případy, kdy na straně zaměstnavatele nastaly v důsledku souvisejících hospodářských potíží vyvolaných COVID-19 překážky, které mu znemožňují přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu týdenní pracovní doby.
Za takové překážky se považuje konkrétně buď nepřítomnost významné části zaměstnanců (tj. alespoň 30 %) na pracovišti v důsledku překážek v práci na jejich straně, dále snížení odbytu produkce zaměstnavatele, a v neposlední řadě také výpadky v dodávkách nezbytných surovin, výrobků, služeb či jiných vstupů (tzv. prostoje).
Jaké kompenzace od státu a v jakých situacích lze získat v režimu B?
V režimu B bude stát poskytovat zaměstnavateli kompenzaci ve formě příspěvku ve výši odpovídající 60 % vyplacené náhrady mzdy, a to včetně odvodů. Při výpočtu se tedy bude opět vycházet z tzv. superhrubé mzdy.
Je však třeba upozornit, že i v režimu B je sloučeno několik různých situací, takže výše vyplacené náhrady mzdy, z níž se bude uvedených 60 % vypočítávat, se bude lišit v závislosti na tom, o jakou konkrétní překážku se jedná:
- například u nepřítomnosti významné části zaměstnanců na pracovišti bude tato náhrada činit 100 % průměrného výdělku,
- u prostojů 80 % průměrného výdělku,
- u snížení odbytu pak může tato náhrada činit pouze 60 % průměrného výdělku.
V každém případě však může být na jednoho zaměstnance v rámci režimu B (bez ohledu na konkrétní druh uplatněné překážky v práci) čerpáno nejvýše 29 000 Kč.
Může zaměstnavatel požádat o několik různých příspěvků za stejné časové období?
Ano, kombinace příspěvků možná je. Zaměstnavatel tedy může nárokovat různé druhy příspěvků (A i B) pro různé skupiny zaměstnanců podle toho, jaké konkrétní překážky v práci u nich nastaly. Musí však být schopen všechny tyto překážky náležitě doložit co do jejich vzniku a doby trvání.
Jak se bude takový nárok v jednotlivých případech prokazovat? Například dokladem o nařízené karanténě?
V tuto chvíli zatím nebyly ze strany státu zveřejněny přesné podmínky a pro podávání žádostí o poskytnutí státního příspěvku v rámci programu Antivirus, takže nelze závazně vyjmenovat, jaké konkrétní doklady bude muset zaměstnavatel k žádosti doložit. Tyto konkrétní informace by mělo MPSV zveřejnit v průběhu tohoto týdne na svých webových stránkách.
Nicméně lze vycházet z toho, že zaměstnavatel bude muset být schopen prokázat u každého ze svých zaměstnanců existenci té které konkrétní překážky v práci, za níž požaduje od státu kompenzaci. Kupříkladu nařízená karanténa konkrétního zaměstnance se tak bude prokazovat rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví o nařízení karantény (například rozhodnutím/potvrzením obvodního lékaře, krajské hygieny apod.).
V případě prostoje či snížení odbytu produkce zase bude muset zaměstnavatel doložit doklady prokazující vypovězení zakázek ze strany obchodních partnerů, doklady svědčící o nedodání surovin ze strany dodavatele, o vzniklých technických závadách na strojích, o omezení či zpoždění dopravy apod. Zaměstnavatel bude muset být také schopen prokázat, jak dlouho ta která překážka v práci u jednotlivých zaměstnanců trvala.
Zatím však nelze s jistotou sdělit, zda bude zaměstnavatel prokazovat všechny tyto skutečnosti již v okamžiku podání příslušné žádosti o poskytnutí příspěvku, nebo zda v žádosti pouze vyplní, o jaké překážky se jedná s tím, že prokazovat je bude až při následné kontrole prováděné pověřenými orgány (tj. Úřadem práce ve spolupráci se Státním úřadem inspekce práce).
Program Antivirus je určen i na podporu firem, které podle rozhodnutí vlády musely zavřít. Jde o pomoc zavřeným restauracím a některým obchodům. Jak bude stát dotovat mzdy v těchto zavřených provozech?
Zaměstnavatelé, kteří museli uzavřít své provozovny, představují nepochybně kategorii zasaženou krizovými opatřeními vlády nejvíce. Předchozí týdny byly pro tuto skupinu podnikatelů obzvláště bolestivé, neboť jejich tržby v kamenných obchodech klesly prakticky na nulu, neměli pracovní vytížení pro naprostou většinu svých zaměstnanců, avšak zároveň byli nuceni nadále hradit všechny své závazky a poskytovat svým zaměstnancům plnění ve výši 100 % průměrného výdělku.
A to vše bez vidiny konkrétního odškodnění ze strany státu. Určitou satisfakcí pro tyto zaměstnavatele by tak nyní měla být skutečnost, že budou moci v rámci v programu Antivirus čerpat státní příspěvek v režimu A, což jim zajistí kompenzaci ve výši 80 % vyplacených náhrad mezd, maximálně pak 39 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. Tato částka se jeví jako poměrně výrazná pomoc, a mohla by tedy uvedené skupině podnikatelů citelně ulehčit v jejich současné vypjaté finanční situaci.
Tato finanční kompenzace platí už u mezd za březen. Jak bude výplata fungovat? Firma mzdu vyplatí a pak požádá o kompenzaci úřad práce?
Ano, poskytnutí příspěvku od státu z programu Antivirus bude fungovat na principu refundace vynaložených mzdových nákladů. To znamená, že zaměstnavatel bude muset nejprve provést řádné vyúčtování mezd za uplynulý měsíc, vyplatit zaměstnancům mzdy (včetně náhrad mezd při překážkách v práci za dobu, po kterou zaměstnanci nepracovali) a provést příslušné zákonné odvody.
Teprve poté se bude moci obrátit na Úřad práce s žádostí o poskytnutí příspěvku. Pro výplatu příspěvku bude muset podat řádně vyplněnou žádost, uzavřít písemnou dohodu s Úřadem práce a vyúčtovat vyplacené náhrady mezd včetně zákonných odvodů. Veškeré tyto úkony budou realizovány dálkovým přístupem v digitální podobě.
Pokud jde o časový harmonogram, platí, že spuštění programu „Antivirus“ pro měsíc březen 2020 začíná dne 1. dubna 2020. Na 6. dubna 2020 je pak ze strany MPSV naplánováno spuštění webové aplikace pro podávání žádostí. Přibližně od 10. dubna 2020, a to vždy až po vyplacení náhrady mezd ze stran zaměstnavatelů a jejich vyúčtování Úřadem práce, má začít docházet k poskytování příspěvků.
Co když se ale někteří zaměstnavatelé rozhodnou výplatu za březen svým zaměstnancům zkrátit, může to mít nějaký dopad?
Jak již bylo zmíněno, poskytování příspěvků v rámci programu „Antivirus“ je založeno na výpočtu prováděného z náhrad mezd, jež zaměstnavatel v uplynulém měsíci jednotlivým zaměstnancům skutečně vyplatil. Pokud by tedy zaměstnavatel výplaty zaměstnanců jakýmkoli způsobem „zkrátil“, bude se pak procentuální výše příspěvku vypočítávat z takto „pokrácené“ částky.
Výsledná výše příspěvku, o kterou bude zaměstnavatel moci požádat, pak bude logicky nižší, než by tomu bylo při vyplacení mezd v plné (nezkrácené) výši. Uvedený postup je tedy pro zaměstnavatele jednoznačně nevýhodný.
Hrozí nějaké sankce při neoprávněném podání žádosti o příspěvek?
Ano. Zaměstnavatel nese plnou odpovědnost za kompletní, pravdivé a správné vyplnění údajů v žádosti o příspěvek, takže za podání žádosti v neodůvodněných případech či uvedení zkreslených údajů do žádosti samozřejmě zaměstnavateli sankce hrozit budou.
Je třeba počítat s tím, že i když nemusí Úřad práce prověřovat všechny skutečnosti dopodrobna již při samotném podání žádosti o příspěvek, příslušné orgány budou každopádně pověřeny prováděním následných kontrol, v rámci nichž budou všechny relevantní skutečnosti zkoumat zpětně.
Stejně tak bude kontrolováno řádné dodržování povinností podle zákoníku práce ze strany zaměstnavatele. V případě zjištěného porušení pracovně-právních předpisů v souvislosti s poskytováním příspěvku bude moci být dotčenému zaměstnavateli uložena finanční sankce ze strany Státního úřadu inspekce práce.
Za porušení podmínek sjednaných v dohodě s Úřadem práce pak může zaměstnavateli vzniknout povinnost vyplacený příspěvek vrátit. Hrozí však i horší právní důsledky – například úmyslné zneužití příspěvku může být klasifikováno jako trestný čin.
Co vše bude zaměstnavatel překládat kontrolnímu orgánu v případě takové následné kontroly?
Při případné následné kontrole bude zaměstnavatel muset v prvé řadě předložit pracovní smlouvy dotčených zaměstnanců, mzdové listy a evidenci docházky prokazující vznik překážky v práci a dobu jejího trvání.
Dále bude dokládat vyplacení příslušných náhrad mezd v souladu se zákoníkem práce a bude překládat i výpisy z účtů prokazující výplatu náhrad mezd zaměstnancům a provedení zákonných odvodů.
Další dokumenty se budou odvíjet od konkrétních překážek v práci, například bude-li zaměstnavatel vykazovat vyplácení snížených náhrad mezd ve výši 60 % z důvodu zavedení tzv. částečné nezaměstnanosti (v případě snížení odbytu produkce zaměstnavatele), bude muset předložit kontrolnímu orgánu vnitřní předpis či dohodu s odborovou organizací, na základě nichž částečnou nezaměstnanost v podniku zavedl a samozřejmě prokázat příslušnými listinami (například výpověďmi smluv ze strany obchodních partnerů) že u něho k poklesu produkce skutečně došlo.
Bude poskytnutí státního příspěvku podmíněno závazkem zaměstnavatele nevypovídat pracovní poměry?
Přesné podmínky pro poskytování příspěvků v rámci Programu Antivirus zatím zveřejněny nebyly, na ty si budeme muset ještě pár dnů počkat. V tuto chvíli víme s jistotou pouze to, že zaměstnavatel bude moci požádat o poskytnutí příspěvku jen za ty zaměstnance, kteří u něho budou v okamžiku podání vyúčtování stále zaměstnáni a nebudou ve výpovědní době (přípustná je pouze výpověď daná pro porušení pracovních povinností dle ust. § 52 písm. g) a h) zák. práce).
To, zda se zaměstnavatel bude muset zavázat neukončit s dotyčnými zaměstnanci pracovní poměr ještě po určité další období, zatím není známo. Tato skutečnost by pravděpodobně byla obsažena až v konkrétní dohodě uzavírané mezi jednotlivými zaměstnavateli a Úřadem práce. Lze však předpokládat, že takovýto závazek do dohody zakomponován být může, a to přinejmenším v podobě omezení možnosti vypovídat pracovní poměry dotčených zaměstnanců z tzv. organizačních důvodů (dle ust. § 52 písm. a) – c) zák. práce).
Fakta o „kurzarbeitu“
|
