Lékařská posudková služba hodnotí především zdravotní stav lidí kvůli přidělení a výši invalidních důchodů nebo příspěvků na péči.
„Tým odborný nelékařský zdravotnický pracovník a lékař zvládne podstatně větší objem práce a rychleji než samotný lékař,“ napsali předkladatelé Běhounek a Kaňkovský v důvodové zprávě. Odhadují, že ve správě sociálního zabezpečení by mohlo pracovat 160 těchto nelékařů.
Lékařská posudková služba dlouhodobě sklízí kritiku. Na její přístup a dlouhé lhůty na vyřízení si stěžují lidé se zdravotním omezením i pacientské organizace. Situaci kritizovali opakovaně také poslanci.
Zájemci o práci v posudkové službě z řad zdravotníků - nelékařů by museli absolvovat podle novely certifikovaný kurz. Na přípravě posudků by se mohli podílet jen v rozsahu své kvalifikace. Kvalitu posudků by mělo zajistit to, že každý z nich by musel posudkový lékař schválit a podepsat. V odvolacích řízeních by posudky zpracovávali výhradně lékaři.
Dříve se e-receptům a neschopenkám bránili, teď jsou za ně lékaři vděční |
Novela o organizaci a provádění sociálních zabezpečení by přinesla i další změny. Patří k nim zavedení elektronické komunikace mezi lékařskou posudkovou službou a poskytovateli zdravotních služeb a zakotvení práva sociální správy žádat po poskytovatelích zdravotních služeb doplnění podkladů o zdravotním stavu posuzovaných lidí. Účelnější by měla být podle předkladatelů také kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti.
Předlohu, jejíž účinnost autoři navrhují od ledna, nejprve posoudí vláda. Rozhodne o ní Parlament. Není ale jisté, zda Sněmovna stihne novelu projednat do konce volebního období.
