I když je dnes zdraví pro Čechy nejdůležitější věcí v životě, péči o něj věnujeme jen 10 % svého volného času a spíše tak doufáme, že si zdraví udržíme. Práci přitom obětují Češi skoro 15 % svého volného času, což je dvakrát víc než v roce 2016. Pro řadu Čechů je také poměrně těžké nacházet rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Pracovat tolik, kolik by chtěli, se daří jen 42 procentům lidí.
K výraznému posunu došlo v Česku i v hodnocení toho, jakou má cenu lidský život. „Když jsme se Čechů s nadsázkou v roce 2016 ptali na cenu lidského života, nejvíce lidí zvolilo tehdy nejvyšší nabídnutou ´cenovku´ 30 milionů korun.
Na základě zkušeností uplynulých měsíců letošního roku více než 80 procent Čechů říká, že cena života je nevyčíslitelná,“ komentuje aktuální výsledky průzkumu generální ředitel Maurick Schellekens NN Životní pojišťovny.
Život má cenu vyšší než 50 milionů korun
Ti, kteří se letos odhodlali cenu života vyčíslit, se pohybovali v polovině případů v rozmezí 3 až 15 milionů. Pětina Čechů se však nyní domnívá, že lidský život má cenu vyšší než 50 milionů korun.
I podle pojišťoven je cena lidského života nevyčíslitelná. „Pojištění může pouze zmírnit osud těch, kterým jejich blízký zemřel, vážně se zranil, nebo trpí vážnou či nevyléčitelnou nemocí,“ říká Václav Bálek, mluvčí Allianz. „Pojištění dokáže kompenzovat finanční ztrátu pozůstalým, což je velmi důležitá role, ale peníze jako takové blízkého člověka nikdy nenahradí,“ dodává Petr Milata, mluvčí ČSOB Pojišťovny.
„Cena lidského života se nedá nahradit žádnou sebevětší hodnotou ani jakkoliv vysokou pojistnou částkou. Pojistné plnění při smrti pojištěné osoby může však významně pomoci pozůstalým,“ poznamenává Renata Čapková, mluvčí České podnikatelské pojišťovny.
Životní pojištění má polovina Čechů
Podobně jako svůj život doceňují Češi postupně také životní pojištění. „Skoro dva ze tří dotázaných ho považují za prospěšné a jen třetina je ochotna risknout život bez pojištění,“ říká Maurick Schellekens.
Z letošního průzkumu NN Životní pojišťovny přitom vyplývá, že má uzavřenou životní pojistku již delší dobu polovina Čechů a desetina o tom uvažuje. Pojišťovny však upozorňují, že mnohé pojistky jsou nastavené na nízké pojistné částky.
Jakou má cenu lidský život
Zdroj: průzkum NN Životní pojišťovna 2020 |
„Klienti mají tendenci výši pojistných částek pro klíčová rizika jako je úmrtí, nebo invalidita podceňovat. Pojistné částky se sjednávají pouze ve stovkách tisíc korun,“ potvrzuje Petr Milata.
„Konstantní pojistná částka se sjednává v průměru na 400 000 korun, klesající na 1 200 000. Tyto částky neodpovídají našemu doporučení ani standardům ve vyspělých zemích Evropy,“ přibližuje Václav Bálek.
„Velká část životních pojištění neodpovídá skutečným potřebám v případě fatální události, pojistné částky jsou nízké. Pojistná částka se pohybuje zpravidla ve vyšších desítkách tisíc nebo ve statisících korun. To je v porovnání s vyspělými zeměmi méně, ale vždy je třeba vidět konkrétní životní standard a celý výčet finančního zabezpečení dotyčného klienta a jeho blízkých,“ dodává Eva Svobodová, mluvčí Uniqa pojišťovny.
Jak stanovit pojistnou částku
Výše pojistné částky je vždy individuální, záleží na konkrétních potřebách a možnostech živitelů rodin, věku jejich dětí i na momentálních životních okolnostech domácnosti.
Podle Petra Milaty universální doporučení pro výši pojistné částky v podstatě neexistuje. „Naši poradci vždy zohledňují individuální situaci klienta, jeho rodiny včetně jeho požadavků, cílů a potřeb. Při doporučení výše pojistné částky zohledňují mimo jiné výši úvěrů a případný výpadek příjmu pojištěného a jeho dopad na rodinu.“
Pojištění by mělo být sjednáváno primárně s cílem kompenzovat výpadek příjmu. „Proto doporučuji nastavit pojistné částky podle aktuálního čistého příjmu domácnosti tak, aby v případě nepříznivé situace nedošlo k poklesu příjmu, a rodina měla k dispozici tolik peněz, jako by se nic nestalo. Případně alespoň nastavit pojistné částky podle veškerých výdajů, které je třeba měsíčně hradit. Nejedná se však jen o spotřebitelské úvěry či hypotéky, ale také o běžné provozní náklady spojené s chodem domácnosti, jako jsou například výdaje za jídlo, oblečení, telefon, energie a podobně,“ doporučuje Ivana Buriánková.
„Pokud budeme uvažovat o čtyřech základních rizicích – smrt, invalidita, závažná onemocnění a trvalé následky, ideální pojistná částka by v těchto případech měla být sedmimístná, tedy v milionech korun. Pro případ zabezpečení rodiny standardně doporučujeme klientům, aby pojistnou částku pro případ smrti sjednávali přibližně ve výši trojnásobku ročního příjmu,“ uvádí Renata Čapková.
„Každopádně je zapotřebí životní pojištění vidět jako jeden z finančních nástrojů zabezpečení v kontextu celkové materiální situace rodiny – zda žije v nájmu nebo ve svém, zda vyživuje stále děti či zda už děti odstartovaly do samostatného života, zda jsou v běhu finanční závazky a jak vysoké. Z toho vyplývá, že hlavně by každý klient měl mít možnost v průběhu času přizpůsobit své životní pojištění aktuální situaci na straně možných rizik a jejich velikosti,“ uzavírá Eva Svobodová.
