Co je hlavním účelem nových energetických štítků a v čem spočívá zásadní změna?
Hlavním důvodem je to, že stávající škála tříd energetické účinnosti A+++ až D je pro spotřebitele málo přehledná. Většina produktů na trhu v EU v daných produktových skupinách je nyní ve dvou nejvyšších třídách, A+++, A++.
Změna spočívá v jiném nastavení parametrů pro jednotlivé třídy, nyní již ambicióznějším, proto by se ty nejúspornější spotřebiče, které jsou nyní na trhu, měly zařadit do tříd B, C a níže. A škála tříd energetické účinnosti bude nově od A po G. Toto by mělo vytvořit prostor pro další vývoj úspornějších spotřebičů.
Jaké výhody nové označení přinese spotřebitelům?
Především přehlednost. Také další informace pro spotřebitele, jednak na štítku (emise hluku, doba trvání vzorového programu), a také doplňující informace, které jsou v jednotné evropské databázi EPREL. Do té se spotřebitel dostane prostřednictvím QR kódu, který je další novinkou energetického štítku.
Povinnost označovat domácí energetickými štítky platí v celé EU od roku 2001, byl původní systém špatný?
Asi se nedá říct, že byl původní systém špatný, zkrátka se v průběhu času překonal. Možná mohl být v počátku více ambiciózní, nemusel by se za dvacet let tak updatovat. Vždyť původní škála byla také A-G. Až následným vývojem bylo nutné přikročit ke změně škál na současnou A+++ až D, která se bude od 1.3. 2021 opět vracet k té původní.
Nebudou v tom mít zákazníci zmatek? Až uvidí na výrobku B,C,D místo původního A, budou se mu vyhýbat obloukem, protože si budou myslet, že je to podřadná kvalita.
Určitý zmatek zákazníci mohou mít. Proto také využíváme všech možností, jak tuto změnu vysvětlovat. Různé odborné články, rozhovory v médiích, jako je i tento. A v neposlední řadě jsme rádi, že ministerstvo průmyslu a obchodu participuje na vzdělávání spotřebitelů zajištěním vysílání vzdělávacího pořadu ve veřejnoprávní televizi.
Radek Hacaperka
|
Přeštítkovat se musí i spotřebiče, které jsou teď ve skladech a obchodech. Povinnost je na výrobci nebo prodejci?
Přeštítkování je povinností prodejců. A to v termínu od 1. března do 17. března 2021. Výrobky, které jsou na skladech, a jejichž výroba stále běží i po 1.11.2020, musí mít připraveny i nové štítky.
Od 1.11.2020 platila pro výrobce povinnost dodávat výrobky se dvěma štítky, se starými i s novými. Povinnost změny štítku při prezentaci produktu platí nejen pro kamenné obchody, ale také i pro e-shopy.
Máte nějaký průzkum, popřípadě zpětnou vazbu od prodejců, zda je energetická náročnost pro zákazníky při výběru spotřebičů důležitým parametrem?
Určitě vedle ceny patří mezi ty nejzásadnější. Spotřebitelé se s informací o třídě energetické účinnosti naučili pracovat. Vždyť také energetické štítky patří k nejvýznamnějším symbolům EU, podle některých průzkumů je energetický štítek druhým nejvýznamnějším symbolem po euru.
Informace o třídě energetické účinnosti by měla být, podle mého, pouze orientačním vodítkem. Spotřebitel by měl jistě porovnávat i definovanou číselnou spotřebu v KWh. Vždyť třídy samotné jsou v určitém rozpětí.
Původní a nový energetický štítek pro chladničky
U některých spotřebičů mi snaha o co nejúspornější provoz připadá spíše kontraproduktivní. Například moje nová pračka se všemi plusy si bere tak málo vody, že prádlo pořádně nevymáchá. Pokud mi doporučíte, ať máchání zopakuji, tak moje pračka tuto možnost nemá. A i kdyby měla, pak spotřebuje více elektřiny.
To je věcí názoru. Předně je nutné říct, že je těžké definovat a unifikovat spotřebitelské chování. Takže srovnání může být pouze k něčemu, co je pro všechny totožné. Proto se vytvořil za účasti odborníků pro každou produktovou skupinu jeden unifikovaný program, ke kterému jsou data vztažena.
Ale máte pravdu v tom, že by měla být nastavena určitá rovnováha mezi úsporou a účinností, například u mytí nebo u praní. I s ohledem na životní prostředí. Protože pokud budeme chtít, s cílem co nejvyšších úspor energie a vody, co nejlepší výsledky, budeme muset „přitlačit“ někde jinde. To znamená silnější detergenty, více chemie. A tady by mělo zaznít, že to bude mít dopad jednak na životní prostředí, ale také i na životnost spotřebiče.
Když jsme u té životnosti, moje první lednička fungovala dvacet let, ta nová, úsporná, jen pět. Zlí jazykové a příznivci spikleneckých teorií tvrdí, že je to záměr, abychom stále kupovali nové zboží a výrobci nezkrachovali. Existuje nějaká statistika, jak dlouho jaký spotřebič vydrží? Popřípadě neměli by výrobci uvádět životnost spotřebičů?
Když zmiňujete případný krach výrobců, tak větší dopad by asi mělo to, že by vyráběli úmyslně zmetky, či nekvalitní výrobky. A to si ti, kteří jsou našimi členy, nemohou dovolit. Vždyť kvalita je jedním ze stěžejních marketingových argumentů. A životnost výrobků je závislá na více faktorech, například i na chování spotřebitele.
Velká část uživatelů, která se o své auto stará jako o člena rodiny, věnuje spoustu času a peněz jeho údržbě, se ke své pračce, myčce nebo lednici chová jako „prasátko“. Nečistí filtry, nepoužívají odvápňovací či čistící programy a podobně.
Měla byste vidět, v jakém stavu a s jakými nánosy plísní občas chodí do servisu některé chladničky. A následně se spotřebitelé diví, že jim výrobek tak dlouho nevydržel. Samozřejmě značný vliv má i nástup elektroniky, je to skvělý nástroj, ale náchylný na údržbu. A jak v takové situaci chcete nastavit parametry pro definici životnosti? Podle uživatele se smyslem pro čistotu nebo podle „prasátka“?
Dále je legislativou zakazováno používání materiálů, které byly dříve v elektrotechnice běžné – olovo, cín. Nehoruji za nebezpečné prvky, ale své opodstatnění měly, například u tištěných či pájených spojů. Navíc v budoucnu bude tlak i na používání recyklátů. Ale je pravdou, že se evropští legislativci myšlenkou obecné definice životnosti zaobírají.
Nové energetické štítkyOd března budou novým štítkem označeny chladničky a mrazničky, pračky a kombinované pračky se sušičkami, myčky nádobí, televizory, monitory a elektronické displeje. Nově štítek obsahuje jednotnou škálu energetických tříd od A do G pro všechny typy a modely v daných skupinách výrobků. Zmizí tedy označení s jedním až třemi „+“ přidávané k třídě A. Při uvedení nových štítků by neměly být na trhu produkty v nejvyšší třídě A. Nejúspornější produkty, které mají nyní třídu A+++, budou přibližně odpovídat třídě B až C nového štítku. Přesné přeškálování záleží na konkrétní produktové kategorii, upravuje se totiž i metodika měření a výpočtu spotřeby energie. V pravém horním rohu štítku bude nově uveden QR kód, jehož prostřednictvím je možné rychle nahlédnout do evropské databáze EPREL, která umožní snazší porovnání výrobků. Energetická spotřeba produktů bude zobrazena výraznějším, jednotným způsobem. Zdroj: Label 2020 |
Spotřebiče s nižší energetickou náročností bývají zpravidla dražší. Není právě to hlavní motivací výrobců, aby vyvíjeli stále úspornější spotřebiče?
Ale to je přeci na spotřebitelích, aby se rozhodli, jaký výrobek si koupí. Zda úsporný, a možná trochu dražší, nebo levnější a v nižší energetické třídě. A opět paralela s auty – nyní jsou přeci také elektromobily výrazně dražší než auta s klasickými motory. Samozřejmě že je nutné do vývoje investovat a každý řádný hospodář chce své investice zpět.
Který z domácích spotřebičů je největším žroutem energii? Já bych tipovala ledničku, ta je v provozu nonstop. Nebo se pletu?
Částečně máte pravdu, v kontextu absolutní spotřeby. A u chlazení samozřejmě záleží, jak a kde ho používáte. Dříve to byly i sušičky prádla, ale tam se to nástupem nových technologií, zejména využití principu tepelného čerpadla, výrazně zlepšilo.
Dá se spočítat, kolik ušetřím na provozu třeba právě u ledničky, když starý kousek vyměním za ten nejúspornější? Popřípadě kdy se mi vrátí moje investice?
Vždy to záleží na konkrétním výrobku. A je otázkou, co myslíte investicí do výrobku, zda celkovou částku nebo rozdíl v cenách výrobků v různých energetických třídách. Ale obecně lze říci, že například u kombinovaných chladniček může být úspora za 10 let až 6 000 korun, u sušiček za 10 let až 10 000 korun.
Máte nějaké tipy a rady, jak v domácnosti ušetřit na elektřině? Asi vybírat právě ty úspornější spotřebiče, ale určitě je důležité i správné používání.
Tak například u chladniček dbát na místo, kde je umístěná, neměla by být někde u zdroje tepla. Samozřejmě spotřebě u chladniček také neprospívá časté otevírání. A důležité je kontrolovat stav námrazy v mrazící části.
Jeden z účastníků čtenářské diskuse na webu iDNES.cz píše, že když změřil reálnou spotřebu elektřiny u své nové sušičky ve třídě A s mnoha plusy, byla vyšší, než u staré bez plusů. Kontroluje nějaká instituce správné a reálné zařazení spotřebičů do té které energetické třídy?
Energetické štítkování spadá v každé zemi pod kontrolu národního dozorového orgánu, v ČR je to Státní energetická inspekce. A pokud má někdo nějaké pochybnosti, může se na ně obrátit.
Víte, já jsem si dříve ty diskuze také četl, a několikrát se snažil s přispěvateli rozumně bavit. Ale takřka nikdy nebrali v potaz jiné argumenty než ty své. A ve velké většině byli i hodně militantní, nicméně se na nějaké nestranné orgány ve finále odmítali obrátit.
