Americké Studio FOW se proslavilo výrobou digitální pornografie postavené na parodování oblíbených herních značek. Jeho členové, kteří sami sebe v propagačních materiálech označují za „odporné perverzáky“ (filthy perverts), se dlouhodobě pohybují na tenoučké legislativní hranici.
Subverse běží na Unreal Enginu 4 a na poměry erotických her vypadá opravdu solidně.
Díky nim se mohou lidé podívat na hambaté verze Lary Croft, 2B z Nieru nebo třeba Jill z Resident Evila, majitelé práv na původní značky z jejich činnosti ovšem samozřejmě moc velikou radost nemají. Zatímco autor Bioshocku Ken Levin je jen slušně poprosil, ať to nedělají (viz náš článek), Blizzard už po oznámení pornoparodie World of Warcraft pohrozil žalobou a Patreon jim dokonce za zobrazení sexu s vlkodlakem v jejich verzi Červené Karkulky rovnou zrušil účet. Na místo dalšího „parazitování“ na slavných hrách se proto Studio FOW rozhodlo vzít osud do vlastních rukou a vytvořit si nějakou vlastní - Subverse.
V kickstarterové kampani se jim na tento „porno Mass Effect“ podařilo vybrat neuvěřitelných 50 milionů korun, což z něj činí jeden z vůbec nejúspěšnějších herních projektů v historii crowdfundingu. Výsledek jejich práce si konečně můžete vyzkoušet i sami, byť zatím jen ve formě předběžného přístupu. K dispozici je úvodní kapitola, což představuje cca pět hodin hraní, i to málo vám ovšem dá celkem přesnou představu, co by se asi tak dalo očekávat od plné verze.
Za nasbírané body si odemykáte erotické polohy a praktiky.
V Subverse se stáváte bezejmenným kapitánem vesmírné lodi, který musí dát dohromady tým hrdinů a porazit zlo reprezentované společností asexuálních puritánů. Přirovnání k Mass Effectu není kupodivu až tak troufalé, i zde totiž věnujeme podstatnou část herní doby rozhovorům se svojí posádkou.
Bohužel, samotná hratelnost už srovnání se svojí známější předlohou neustojí. Akční složka je rovnoměrně rozdělená mezi klasickou topdown vesmírnou střílečku a tahové souboje ne úplně nepodobné X-Comu. Na rovinu – ani jedna z těchto částí není ničím výjimečná a chybí jí potřebná hloubka, vyložený průšvih to však také není.
Tím hlavním a v podstatě i jediným důvodem, proč ovšem do Subverse investovat těch zhruba 650 Kč, je jeho pornografická část. Za body nasbírané v akční části si na palubě lodi můžete odemykat různé sexuální polohy a situace pro jednotlivé členy posádky, ty si poté lze v jednoduchém videoeditoru libovolně poskládat a pak na ně koukat jako na „klasický“ film.
V jádru jde jen o krátké, cyklicky se opakující animace, i tak svůj účel nejspíše splní. Hra je vytvořena v Unreal Enginu 4, takže jsou tyto scény poměrně detailní a solidně animované, obzvláště pokud to srovnáme s dostupnou konkurencí. Je znát, že autoři mají v této oblasti dlouhou praxi, vedle třeba takové House Party (náš článek) jde na první pohled o vyšší ligu. Výběr postav je zatím velice omezený, v plné verzi by se ale mělo dostat i na mnohé bizarnější praktiky.
Subverse nabízí solidní tahové souboje a je celkem zábava ho hrát. Alespoň tedy jeho úvodní část.
Že by Subverse konečně mohl být tou pořádnou erotickou hrou pro dospělé, po které fanoušci tolik touží? Nejspíše ne. Subverse sice disponuje solidními produkčními hodnotami, ovšem to vše přichází vniveč kvůli neskonale trapným pokusům o humor za každou cenu. Pokud se vám necukají koutky pobavením už po vyslovení slova „penis“, patrně místo kýženého vzrušení budete zažívat jen návaly trapnosti. Na to, jak moc se ve hře mluví, jsou dialogy mizerné, a tak nejspíše skončíte u toho, že je budete odklikávat.
Ano, vyčítat pornu chabý scénář může působit úsměvně, ovšem zaháčkování hráče pomocí příběhu a interaktivity je tím jediným, čím se podobné hry mohou odlišit od běžného „plácání masa“, jakého je plný internet.
Nicméně i tak za Subverse buďme vděční, jeho úspěch (nebýt fenomenálního Valheimu, dostala by se hra po vydání na první místo steamových bestsellerů) naznačuje, že je o tento žánr obrovský zájem. Jen by to chtělo, aby se autoři inspirovali spíše ve filmech jako Eyes Wide Shut, Nymfomanka nebo Základní Instinkt než ve Sněhurvě a sedmi prcalících a podobných postpubertálních obskurnostech východoněmecké produkce z osmdesátých let.
