První pravidlo zní, že škody je třeba důkladně zdokumentovat. To znamená vyfotit je a případně i natočit ze všech stran (celek a detail poškozené věci). To samozřejmě jen za předpokladu, že je to bezpečné. Poté je vzniklé škody potřeba nahlásit co nejdříve pojišťovně, ideálně online formou.
„Kvalitní fotografie nebo videa jsou hlavní předpoklad pro to, aby pojišťovny mohly co nejdříve poskytnout plnění. Pojišťovny jsou připraveny plnit zálohově až do výše 50 procent odhadované škody, klienti tak mohou mít peníze k dispozici v několika dnech od nahlášení škody a dodání fotografií či videí,“ uvádí analytik neživotního pojištění skupiny Partners Lukáš Chytil.
Při online podání žádosti o pojistné plnění bývá jeho součástí podmínka upřesnění rozsahu poškození. To jsou rozměry škody, obvykle udávané v šířce, délce a výšce. Dále se vypisuje stáří poškozených stavebních součástí, předběžné vyčíslení plánovaných oprav a bankovní spojení účastníka pojistné smlouvy. Její číslo se v hlášení pojistné události také uvádí společně s datem, kdy ke škodě došlo. Popsat se dále musí skutečná příčina vzniku škody, konkrétní místo a přidává se i adresa a telefonické spojení.
„Po nahlášení škody a jejím zdokumentování mohou majitelé poškozeného majetku začít okamžitě uklízet a nemusejí čekat na likvidátory,“ doplňuje ředitelka marketingu Slavia pojišťovny Martina Lambert.
Při katastrofách, jako byla nyní na jižní Moravě, pojišťovny automaticky počítají s pravidly zjednodušené a zrychlené likvidace. Což platí hlavně u klientů, kteří přišli doslova o všechno. Pojišťovny posilují týmy call center a likvidátorů škod, kteří pomáhají klientům přímo v terénu. V přímém kontaktu bývají i s místními úřady a samosprávou.
Jak postupovat u nahlášení škody na autě
Součástí škod po řádění živlu bývají poničená také auta. U nich je nutné nahlásit škody stejně jako v případě poškozené nemovitosti.
„Nárok na plnění mají klienti se sjednaným havarijním pojištěním, které kryje riziko živelních pohrom nebo pokud mají sjednané doplňkové pojištění živelních rizik,“ uvádí Chytil.
Podle něj v případě poškození automobilu živelní pohromou záleží na tom, co na autě vlastně poničila. Když jde pouze o rozbitá nebo prasklá skla, uplatňuje se obvykle připojištění skel sjednané k povinnému ručení. Má-li ho tedy pojištěnec sjednané. Pokud došlo k poškození dalších částí vozidla, pak ho kryje havarijní pojištění, jehož součástí je pojištění rizika živelních pohrom či přírodních událostí naprosto běžné.
Podle Chytila dnes může být pojištění živelních pohrom také součástí nabídky pojišťoven jako připojištění k povinnému ručení. Tam ale bude zpravidla stanoven limit plnění, a proto nebude takové pojištění zcela plnohodnotné jako havarijní pojistka.
Jak na zabezpečení poškozeného majetku
Při škodné události je zapotřebí zabránit vzniku dalších škod. To znamená, zabezpečit majetek před jeho dalším poškozením. Například u poničené střechy je nutné, jakmile to bude možné, její provizorní zakrytí. To proto, aby například další déšť nepoškodil vnitřní prostory stavby.
V případě nezabezpečení by totiž následná škoda již nebyla škodou vzniklou při živelné pohromě, na kterou se vztahuje pojištění. Důvodů, proč se pojišťovna může rozhodnout nevyplatit či pokrátit pojistné plnění, může být ale více. Například nedostatečné zabezpečení nemovitosti, absence důkazů nebo zamlčení informací od klienta.
„Při uzavírání pojistné smlouvy je naprosto zásadní nezamlčet skutečnosti, které by mohly být rozhodné při případné pojistné události. Tedy i to, že se v blízkosti nemovitosti například vyskytují vzrostlé stromy,“ upozorňuje advokát Petr Novák ze společnosti Vasenaroky.cz.
Dodává přitom, že pokud následně klient shledá, že mu pojistné plnění pojišťovna odepřela neoprávněně, může být řešením vyhledání právní pomoci. Případně se obrátit na příslušné soudy.
