Byl to den jako každý jiný. Zaměstnanci obce pracovali na střeše přístavby. Nebylo to zvlášť vysoko, okolo tří čtyř metrů nad zemí. Postavili krovy, zakryli část střechy přiléhající budovy a přibili několik dřevěných palubek. Brzy se ale obloha začala zatahovat, a tak se rozhodli, že raději zakryjí folií i rozdělanou střechu, na které celý den pracovali.
Hledáte bezpečnější práci? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
Jeden ze zaměstnanců začal rozkulovat na přístřešku nachystanou roli a postupně couval. Došlápl až na okraj střechy, zavrávoral a po zádech přepadl dolů na tvrdý asfalt. „Vzhledem k závažnému poranění hlavy – krvácení do mozku – druhý den v nemocnici zemřel,“ popisuje jeden z loňských smrtelných úrazů Richard Kolibač, mluvčí Státního úřadu inspekce práce.
Vloni nahlásilo pracovní úraz 41 358 zaměstnanců. Dobrá zpráva je, že to bylo o tři tisíce méně než předloni. Ta špatná, že se zvýšil počet úmrtí.
Statistiku sleduje inspekce spolu s Českým báňským úřadem. Práce ve výškách, stejně jako ta v podzemí, totiž s sebou nese riziko nejtěžších zranění. Vědí to i v pojišťovnách, kde se tito lidé dostávají do vyšších pojistných kategorií. Profese jako lešenáři, pokrývači nebo specializovaní výškaři, stejně tak horníci, stavbaři tunelů, záchranáři v hlubinných dolech nebo potápěči si za pojištění připlatí.
„Dalšími problematickými profesemi jsou pro pojišťovny zátěžová povolání, například pracovníci v těžkém průmyslu, stěhováci, svářeči nebo třeba tovární testovací jezdci. Nebezpečná je i práce lodníka,“ vypočítává Eva Svobodová z Uniqa pojišťovny.
Kůň na pranýři
Nešťastná událost však může nastat, i když stojíte pevně zemi. Agresorem se totiž může znenadání stát i zvíře, se kterým pracujete léta bez jakýkoliv problémů.
Například označování skotu je v živočišné výrobě vcelku běžná rutina. „Po vstupu do venkovního výběhu se vydal zaměstnanec směrem ke stádu krav s telaty, která potřeboval označit. Následně se ale jedna z krav proti pracovníkovi rozběhla, povalila ho na zem a začala ho napadat hlavou i kopyty. Způsobená zranění muž nepřežil,“ rozkrývá další z loňských případů Richard Kolibač.
Mezi nejméně spolehlivými zvířaty kupodivu nefiguruje skot, ale kůň. „Žokej je zařazen do nejrizikovější skupiny, ošetřovatel koní do třetí skupiny s vysokým rizikem. Krotitel divokých zvířat běžné pojištění proti úrazu nebo invaliditě kvůli extrémnímu nebezpečí vůbec nezíská,“ říká Eva Svobodová z Uniqa pojišťovny. Mezi rizikové profese patří dokonce i včelařství.
Mrtvého našel až zákazník
Jednašedesát lidí zemřelo loni kvůli tomu, že nedokázali dobře odhadnout riziko svého počínání. „Patnáct smrtelných pracovních úrazů se odehrálo v budovách, na konstrukcích nebo površích a šlo hlavně o pády z výšky nebo pády do hloubky.
Dalším nejpočetnějším zdrojem smrtelných úrazů byly výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky nebo prach, a to kvůli nedostatečnému zajištěním těžkých břemen a součástek při jejich převozu, přemisťování nebo jiné manipulaci s nimi,“ vysvětluje Jiří Kuryviál, specialista BOZP společnosti SSI Group.
Kolik lidí zemřelo v práci
Zdroj: Státní úřad inspekce práce a Český báňský úřad |
Dvanáct lidí zemřelo v práci kvůli porušení zákazů či nebezpečnému postupu. Jeden z takových případů se odehrál ve výkupně barevných kovů. Muž na vysokozdvižném vozíku odvážel bednu plnou mědi, když se mu náhle něco nezdálo. Z vozíku vystoupil, a aniž by jej zajistil například ruční brzdou, šel zkontrolovat náklad. Několikatunové vozidlo se v tom momentě rozjelo přímo na něj.
„Zaměstnanec, který se nacházel mezi naloženou bednou a stěnou skladu, byl motorovým manipulačním vozíkem přimáčknut na zeď v oblasti hrudníku. Našel jej až zákazník, a to už bez známek života,“ popisuje smrtelnou nehodu Richard Kolibač.
Infarkt je také úraz
Na hlavu zaměstnavatele obvykle dopadají i případy, kdy jsou například zaměstnanci nedostatečně proškoleni nebo posíláni do míst, kde jsou bezprostředně ohroženi na zdraví. Zásady bezpečnosti ale často obcházejí i sami zaměstnanci přeceňováním vlastních sil, třeba jen prostým plánováním pracovních směn mezi sebou.
„Lidé pracující na směny si mnohdy neuvědomují, že negativní vliv na jejich fyzický stav mají i směny, které sami preferují. Většina lidí dává přednost více směnám za sebou a poté delšímu volnu. Hromadění a více směn v řadě ale často vede k vysokému pracovnímu vytížení, únavě a zvyšuje riziko pracovního úrazu,“ míní Michal Volný, jeden z českých plánovačů pracovních sil společnosti Déhora ČR.
Za pracovní úraz tak často může několik vlivů najednou. Fyzická stránka, do které počítáme věk, zdravotní stav, kondici či požití návykových látek, a naše chování, které zahrnuje psychickou kondici, zkušenosti, dovednosti. Smrtí tak může skončit i relativně bezpečná práce, kterou provádíme s neopatrností, porušujeme pokyny nebo jen prostě nedáváme pozor. „Naprosto typickým příkladem je vědomé nevyužívání nebo nesprávné používání stanovených ochranných pracovních prostředků,“ upozorňuje Jiří Kuryviál ze společnosti SSI Group.
I když se smrtelné pracovní úrazy dotýkají v drtivé většině fyzicky pracujících lidí, může postihnout i zaměstnance kanceláří. Například na služebních cestách, dopravní nehoda patří mezi nejčastější smrtelné úrazy v loňském roce.
Dokonce i srdeční příhoda může mít základ v pracovním stresu, únavě z obtížných úkolů a přecenění sil. Podle advokátů se při splnění zákonných podmínek dá posuzovat dokonce jako pracovní úraz.
„Podle soudní judikatury musí být infarkt myokardu důsledkem náhlého vypětí sil, velké námahy a nezvyklého úsilí, kdy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé, každodenní vykonávané práce, například práce v přesčasech. Konečné slovo při posuzování má vždy lékař znalec, který musí určit souvislost mezi nadměrným zatížením a infarktem,“ poznamenává advokát Ladislav Jouza.
