O kryptoměnách mluví kdekdo a vydatně nás zásobují i média. Například začátkem června přišla zpráva, že na burze Coinbase se začne obchodovat s virtuální měnou Dogecoin, která vznikla před osmi lety jako parodie na bitcoin. Doge reagoval růstem o víc než dvacet procent. Nebo nejnovější zpráva: Čína se snaží omezit těžbu kryptoměn a jejich ceny prudce klesají.
Českým investorům se přitom začínají nabízet první fondy zaměřené na investice do technologie blockchainu a do digitálních aktiv. Každopádně předtím, než pošlete své úspory do nějakého „kryptofondu“, měli byste zvážit jednu typickou vlastnost kapitalismu, která bude stát v cestě vašemu investičnímu úspěchu: kreativní destrukci.
Vykopávka z roku 1942
S kreativní destrukcí přišel rakouský ekonom Joseph Schumpeter už v roce 1942. Místo nudné definice si uvedeme příklad. Představte si, že ve velkém vyrábíte koňské povozy. Dlouhé roky prosperujete, ale potom se objeví muž jménem Karl Benz, kterému se podaří vměstnat koně pod kapotu. Zrodí se tak první moderní automobil a vy máte jen dvě možnosti – buď se přizpůsobíte, nebo zavřete krám.
Právě na kreativní destrukci je postavený celý kapitalismus. Díky ní si udržuje svou dynamiku. Pokaždé, když se objeví nový produkt, který má velký potenciál změnit životní styl lidí, rozjede se mohutný závod mezi jednotlivci, potažmo firmami o získání tržního podílu. Ve hře jsou obrovské zisky.
Každý takový závod vytvoří vítěze a poražené. Nepřekvapí, že vítězů bývá málo. Proces kreativní destrukce si můžeme ukázat na automobilovém průmyslu v USA.
Velká trojka a Tesla
Martin Tománek (1986)
|
Na anglické Wikipedii je dostupný seznam „zaniklých výrobců automobilů v USA“. Jen pod písmenem „A“ je uvedeno 100 různých výrobců a značek. Následují stovky dalších. Mnohá kdysi zvučná jména se obrátila v prach.
Dnes má Amerika tři dominantní automobilky: General Motors, Ford Motor Company a Stellantis North America (někdejší Fiat Chrysler Automobiles). Do popředí se v posledních letech sice dostává další automobilka: Tesla. Nicméně ta stále čelí velkým výzvám. Přestože se po dlouhém období ztrát dostala do zisku, samotný prodej elektromobilů je pro firmu prodělečný byznys. Zisky jí plynou z prodeje emisních povolenek.
Stovky značek automobilů, ale jen hrstka skutečných vítězů. Investorovi se nabízí zásadní otázka: Jak mohu poznat budoucího vítěze, to znamená firmu, která v ostré konkurenci obstojí a bohatě odmění své investory? Tady se přesuneme do jiného sektoru a jako příklad nám poslouží Apple.
Představte si svět bez iPhonu
Apple je se svou aktuální tržní hodnotou převyšující dva biliony dolarů nejhodnotnější technologickou firmou světa. Vysoce inovativní firma, která vynalezla PC a v sektoru informačních technologií se stala nezpochybnitelným vítězem. Jen v roce 2020 Apple prodal 194 milionů iPhonů. K tomu je nutné připočíst desítky milionů prodaných iPadů, MacBooků a hodinek Apple Watch.
Jenže to má všechno jeden háček a velký: samotný Apple totiž dlouhou dobu rozhodně nevypadal jako vítěz. Jeho obrovský úspěch se nedostavil vůbec snadno. V roce 1997 se firma dostala na hranici bankrotu. Steve Jobs, který se tehdy vrátil do čela společnosti, musel udělat několik nepopulárních a kontroverzních rozhodnutí, aby odvrátil nejhorší. Jobs mimo jiné navázal partnerství se svým úhlavním nepřítelem – Microsoftem – který poskytl investici ve výši 150 milionů dolarů. Microsoft se obával, že pokud Apple zmizí v propadlišti dějin, bude na něj pohlíženo jako na monopol.
Mimochodem, s tím vynalezením PC je to trochu složitější. Jak známo, historii píšou vítězové. A tak už dnes málokdo ví, že se o rozvoj personal computer velkou měrou zasloužila firma Commodore. Ta kdysi slavila velký úspěch se svými počítači Commodore PET a Commodore 64. Dlouho se jevila jako vítěz.
Dnes je Apple na vrcholu a Commodore dávno pryč. Každopádně v roce 1997 stačilo málo a svět by nikdy nepoznal iPhone.
Závěr pro investory není zrovna povzbudivý – hledání „dalšího Applu“ je extrémně náročná disciplína, která vyžaduje velkou dávku štěstí. O úspěchu firmy totiž rozhoduje celá řada faktorů. Mít v čele génia Jobsova formátu nemusí zdaleka stačit. Rozhodnout může třeba i to, že vám v kritický okamžik hodí záchranné lano dosavadní úhlavní nepřítel. Zároveň platí, že vítězem se nemusí stát firma, která je u samotného zrodu nového revolučního produktu. To nám ukazuje příklad firmy Commodore.
Nyní je čas vrátit se ke kryptoměnám.
Na kterou kryptoměnu vsadit?
V době psaní tohoto textu existuje podle webu CoinMarketCap více než deset tisíc různých kryptoměn. Historie nám ukazuje, že správně určit hrstku dlouhodobých vítězů, prakticky v jakémkoli sektoru, je pro drtivou většinu lidí nadlidský úkol. Navíc se stále může ukázat, že kryptoměny zdaleka nejsou tak užitečné, jak si mnozí myslí. Investoři by měli být velmi obezřetní.
Pokud uvažujete o nákupu určité kryptoměny, musíte si být vědomi rizika toho, že minete budoucí Apple a trefíte Commodore. A pokud uvažujete o investici do nějakého kryptofondu, měli byste si dávat pozor na varovné signály, které mohou být předzvěstí budoucího finančního průšvihu. Které to jsou?
Za prvé, nadměrná očekávání ohledně výnosu. Pokud jsou zakladatelé či správci fondu příliš optimističtí ohledně výnosového potenciálu, měli byste zbystřit. Očekávání dvaceti či třicetiprocentního ročního výnosu se velice pravděpodobně ukáže jako nerealistické. Jistě, v určitém roce či dvou se může extrémně zadařit, ale na delším horizontu je takový výnos nepravděpodobný.
Za druhé, koncentrované portfolio. Pokud se fond chlubí tím, že má pětinu majetku v jediném projektu, vyhněte se mu obloukem. U „sektorů budoucnosti“ je kvalitní diverzifikace naprosto zásadní. Nezapomeňte, že mnoho projektů a firem nevyhnutelně zkrachuje. Bezpečí spočívá v počtu.
A konečně za třetí, vysoké náklady. Zatímco budoucí výnosy jsou ze své podstaty nejisté, náklady jsou zaručené. Neexistuje žádný dobrý důvod, proč byste měli fondu platit za správu tři procenta ročně.
Mějte vždy na paměti, že kreativní destrukce už připravila nejednoho investora o poslední kalhoty. Je přitom jisté, že funguje i ve světě kryptoměn.
