V první polovině září obcházejí pracovníci distributorů energií část českých domácností, aby provedli roční odečet elektroměrů. Tím zjistí jejich skutečnou spotřebu. Zjištěné stavy pak předávají dodavateli, který zhruba do 15 dnů majiteli odběrného místa vystaví roční vyúčtování. V něm si každý přečte spotřebu elektřiny, případně zemního plynu za poslední rok. A s napětím čeká, zda má vůči dodavateli energie nedoplatek, anebo v tom příjemnějším případě přeplatek.
Roční účet za elektřinu: 50 tisíc korun
Letošní vyúčtování spotřeby elektrické energie byl doslova šok pro 26letou Kláru. Ta žije ve třetím patře bytového domu na malé obci v pronajatém bytě o rozloze zhruba 60 metrů čtverečních.
„Po otevření ročního vyúčtování spotřeby elektřiny jsem si byla jistá, že jde o nedorozumění, společnost mi vyměřila nedoplatek ve výši téměř 28 tisíc korun,“ vypráví Klára.
V bytě bydlí sama, ve všední dny bývá v práci, domů se vrací kolem šesté hodiny večer. „Nevařím si, spíše jen ohřívám, topím sice elektrřinou, ale ve dvou místnostech mám po většinu roku topení vypnuté a měsíčně dodavateli energií pravidelně posílám zálohu ve výši 1 500 korun,“ říká Klára s tím, že s doplatkem by ji roční náklady na energii vyšly na 3 900 korun za měsíc. A to se jí zdálo na byt s jednou osobou opravdu příliš.
Vysoký nedoplatek má své vysvětlení
A tak začala situaci okamžitě řešit. Spojila se se zákaznickým centrem dodavatele, kde svůj problém popsala a vyjádřila pochyby nad správností výpočtu i spotřeby.
„Operátorka vše ochotně prověřila a sdělila mi, že ke mně může poslat na kontrolu odborníky z firmy. Pokud však nebude chyba na jejich straně, zaplatím za kontrolu okolo tří tisíc korun,“ vzpomíná Klára.
Kolega v práci ji tak raději nejprve propojil se svým známým elektrikářem. A po jeho návštěvě bylo vše jasnější.
„Obhlédl elektrokotel a zjistil, že ho mám permanentně nastavený na 75 procent výkonu. Což leccos vysvětlilo,“ vypráví Klára. Servisní pracovník, který přišel po instalaci kotel zprovoznit, jej měl podle požadavku Kláry nastavit tak, aby se zařízení zapnulo odpoledne ve tři hodiny a v nočních hodinách se vypnulo. To ale neudělal a za svou chybu odmítl převzít odpovědnost. Jenže mladá žena na doplatek peníze neměla.
Řešením může být i splátkový kalendář
„U nedoplatků za spotřebu energie je nevýhoda, že jej musí odběratel zaplatit obvykle do poloviny dalšího měsíce od doručení vyúčtování. I to bývá pro nejednu domácnost nečekaná finanční zátěž, navíc v období, kdy se pomalu blíží vánoční svátky,“ říká finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.
Osvědčené doporučení tak proto je nastavit si měsíční zálohy na dodávky plynu i elektřiny alespoň o několik stovek korun vyšší. Na ročním vyúčtování pak nepřekvapí vysoký nedoplatek za spotřebu.
Finanční poradce doporučil Kláře vyjednat si s dodavatelem elektřiny splátkový kalendář. V praxi jde podle něj o vcelku běžnou věc. Počítat nyní musí Klára i s vyšším předpisem záloh na nové období, ty totiž vychází z výše poslední spotřeby. O jejich snížení si pak může každý požádat po třech měsících, kdy se ukáže, že se průměrná spotřeba opravdu snížila.
„Nejhorší přístup je strčit hlavu do písku a nic neřešit. Před dodavatelem energií se nikdo neschová, po několika výzvách k uhrazení nedoplatku přistoupí k přerušení dodávky energie a zahájí exekuční řízení,“ říká Weiss.
Upozorňuje zároveň, že závazky vůči energetickým společnostem se stejně jako například k telefonním operátorům zapisují do nebankovního registru dlužníků. I po několika letech tak mohou být překážkou ke schválení úvěru nebo důvodem pro nevýhodné smluvní podmínky v podobě vyšší úrokové sazby.
