Pan Albert byl úspěšný podnikatel a šťastně ženatý muž. Ale ani štěstí, zejména to manželské, netrvá věčně. Pan Albert trávil spoustu času ve své firmě s asistentkou, která mu v pracovních věcech byla pravou rukou. Po čase mezi nimi přeskočila jiskra a tak pan Albert domů nespěchal, ani když pracovní věci byly dávno vyřešeny.
Jenže jeho manželka začala být podezřívavá, a když na něj udeřila, řekl jí pravdu. Má vztah se svou asistentkou. Manželka byla ale spořádaná žena a o rozvodu nechtěla ani slyšet. Domluvili se, že se rozvádět nebudou, ve společném domě zůstane bydlet pouze ona a nad to bude od manžela dostávat pravidelnou měsíční rentu.
Albert se s radostí přestěhoval do bytu své přítelkyně Emy, ta dokonce přestala chodit do práce, protože se to Albertovi už nadále nezdálo vhodné a také protože byl dost žárlivý. Celou domácnost tak živil pouze on. Jejich soužití trvalo přes dva roky. Jednou v noci se ale vracel ze služební cesty, auto dostalo nekontrolovatelný smyk, vyletělo ze silnice a narazilo do stromu. Albert nehodu nepřežil.
Bez závěti se dědí podle zákona
Po smrti pana Alberta se rozběhlo pozůstalostní řízení a vzhledem k tomu, že nebyla sepsána závěť ani uzavřena dědická smlouva, notář při rozdělování pozůstalosti postupoval podle zákona.
„Pokud není sepsaná závěť, nastupuje dědění podle zákona. Jako první na řadu v první třídě dědiců přicházejí děti a manžel/ka, kdy každý dědí stejným dílem,“ přibližuje advokát Pavel Strnad.
Pavel Strnad
|
Protože pan Albert žádné děti neměl, notář postupoval dále a prověřoval druhou třídu dědiců. V té dědí manželka pozůstalého nejméně polovinu pozůstalosti a dále dědí zůstavitelovi rodiče a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
„V tomto konkrétním případě notář dospěl k závěru, že Albertovými dědici budou jeho manželka a jeho přítelkyně Ema. Předmětem pozůstalosti byl i dům, v němž bydlela Albertova manželka. Paradoxně tento dům tak připadl do spoluvlastnictví manželky i milenky,“ uvádí Pavel Strnad.
Albertova manželka má nárok na tříčtvrtinový podíl, přítelkyně Ema na čtvrtinový podíl. „Při dnešních cenách nemovitostí lze očekávat, že manželka bude mít velké potíže s vyplacením menšinové spoluvlastnice, částka se v případě domu bude pohybovat v řádech milionů korun,“ říká advokát.
Přitom podle něj stačilo, aby pan Albert kdykoliv za svého života pořídil závěť, ve které by jasně specifikoval, jaký majetek má komu připadnout a zabránil tak dalším právním tahanicím a soudním sporům. Navíc závěť se dá kdykoliv změnit, pokud by se například rozešel se svou přítelkyní Emou, jednoduše by závěť aktualizoval.
