Ručička na hodinách jen taktak přelezla pondělní pátou ranní. Většina Prahy pořád dospává víkend, a tak se šerem do nového týdne vkrádají hlavně pejskaři a několik ranních ptáčat.
A ještě tato parta v oranžových dresech, jež kosům a holubům ukazuje každé pondělí svou choreografii s kontejnery s komunálním odpadem. Jiné diváky obvykle nemá.
Seznamte se, to jsou oni! Největší pracanti mezi českými zaměstnanci, jak ukázal průzkum, který pod hlavičkou Kláštorná Kalcia vedl Tomáš Větrovský z Katedry fyziologie a biochemie na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK v Praze.
„O fyzické náročnosti práce horníka nebo skláře se učí děti už na základní škole. Průzkum ale ukázal, že největšími dříči jsou popeláři, skladníci a dřevorubci,“ upozorňuje na překvapivé výsledky lékař, který s odborníky a zástupci Společnosti pro výživu vybral desítku povolání, u nichž kvůli námaze při práci předpokládali významný úbytek minerálních látek. Do výběru se dostali popeláři, skladníci i profesionální sportovci, ale také hasiči nebo záchranáři.
Dobrovolníky vybavil Tomáš Větrovský akcelerometry a zaznamenával data o jejich pohybu, počty kroků, čas prosezený i strávený intenzivním pohybem, jako je běh či rychlá chůze, kalorický výdej nebo teplotu a vlhkost vzduchu.
A pak s překvapením zjistil, že popeláři toho nachodí víc než pošťáci a spálí víc kalorií než dřevorubci.
Sportovci relaxují, popeláři ne
„Popeláři, skladníci a stavební dělníci ujdou obvykle dvakrát až třikrát víc kroků, než je doporučovaných 10 tisíc za den,“ líčí Tomáš Větrovský. Jen pro představu, když udělá pořádný chlap 30 tisíc kroků, obnáší to vzdálenost přes 23 kilometrů. To je, jako každý den ujít pěšky trasu mezi Pardubicemi a Hradcem Králové nebo ze západu Prahy do Kladna.
Přitom kdyby šlo jenom o rekordy v chůzi, soupeřili by popeláři možná s turistickými průvodci a strážníky-pochůzkáři. Jenže k jejich práci patří i vrcholná ekvilibristika s popelnicemi, zdvihání nacpaných kontejnerů na odpad a manipulace s obzvlášť těžkými břemeny.
A to dává dohromady slušnou fyzickou zátěž. „Odborníci pro zdravý životní styl doporučují za týden minimálně 150 minut pohybu alespoň střední intenzity. Popeláři toto doporučení, které více než polovina Čechů ani nedokáže plnit, zvládnou za jedinou směnu,“ podotýká vedoucí průzkumu.
Když se podíváte do tabulek, zjistíte, že tak intenzivní námaze nemusí čelit ani vrcholoví sportovci. Těm akcelerometry napočítaly přibližně polovinu vydané energie, ušlých kroků i minut strávených intenzivním pohybem.
„Sportovci přitom mají na rozdíl od manuálně pracujících lidí mezi extrémními fyzickými výkony dostatek času na odpočinek,“ připomíná Tomáš Větrovský a zmíní i další nevýhody fyzicky náročných povolání: statickou zátěž, zvedání těžkých nákladů nebo monotónní pohyby v nezvyklých polohách. „A to všechno v dlouhých směnách,“ doplňuje odborník na fyziologii.
Navzpíráno 21 tun
Zatímco s vibrující pilou či sbíječkou a stereotypními pohyby bojují celý den hlavně dřevorubci nebo stavební dělníci, farmáři se musí potit od úsvitu do soumraku v horku a prachu, běžný popelář toho navzpírá jako vrcholový vzpěrač.
„Odhadujeme, že musí manipulovat s nádobami vážícími v průměru 30 kilogramů, za směnu jich může být až sedm set. Jejich hmotnost ale může být i mnohem vyšší,“ připomíná Radim Mana z Pražských služeb, že velkoměstský popelář za směnu navzpírá kolem 21 tun.
K tomu si připočtěte, že v práci musí být už v 5 hodin ráno a do ulic vyrazit v parnu, lijáku, za mrazu i ve vichru. „Není to snadné povolání, bez jejich práce by se neobešlo žádné město – a už vůbec ne Praha, kde je přes 170 tisíc popelnic a kontejnerů,“ zdůrazňuje Mana.
Raději na poštu než do skladu
Existuje tedy profese, která by podle odborníků naplnila představu zdraví prospěšné práce?
Samozřejmě žádná dokonalá mezi nimi není, i když... „Já osobně bych si vybral poštovního doručovatele. Celý den je na vzduchu a chodí, přitom toho nenašlape extrémně moc, na rozdíl třeba od skladníka, který během směny udělá i více než 30 tisíc kroků. Zvolil bych ale takového pošťáka, který pokud možno nejezdí autem a nechodí po magistrále,“ zamyslel se Tomáš Větrovský před časem v rozhovoru pro týdeník Téma.
Když už zmiňuje jako příklad nadstandardní dřiny i skladníka, můžeme se podívat, jak se jim žije třeba ve společnosti Alza.cz.
Zaměstnanci ve skladu obvykle pracují na dvanáctihodinových směnách, během nichž nachodí přibližně 25 kilometrů a prakticky nepřetržitě vláčejí náklad, jehož hmotnost bývá na hraně limitů daných zákoníkem práce. Nic pěkného, že?
I záchranáři musí trénovat
Že by třeba dřevorubci bez fyzické přípravy v práci neobstáli, je docela pochopitelné, ovšem ve formě se musí udržovat i profese z druhé půlky žebříčku největších dříčů.
Jen si představte, jakému tlaku musí čelit například záchranáři. A teď to vynásobte asi tak pěti. Jak totiž připomíná operátorka a zároveň mluvčí pražské záchranky Jana Poštová, práce v terénu je náročná fyzicky i psychicky.
„Jedním ze specifik práce záchranářů v Praze jsou staré domy bez výtahů, navíc mnohdy s velmi úzkými točitými schodišti. Když pak vyjíždějí k člověku s náhlou zástavou oběhu, kdy jen sama resuscitace je velmi fyzicky náročná, a přičteme si kompletní zajištění a transport pacienta, vydá taková akce za jeden intenzivní trénink v posilovně. A to jsme u jednoho výjezdu, za směnu jich na naše posádky čeká denně v průměru osm,“ vykresluje záchranářka náročný provoz.
Není tedy divu, že takový fyzický „zápřah“ vyžaduje od všech pracovních rekordmanů trénink. A také relaxaci – jistě, ideálně v pohybu.
„Pohyb ve volném čase, jako je chůze, běh, cyklistika či plavání, má obvykle dostatečnou intenzitu, vykonáváme ho přiměřenou dobu a doprovází jej dostatečný čas na zotavení,“ říká Tomáš Větrovský a dodává: „A hlavně nám dělá radost, takže se na něj těšíme!“
10 největších pracantů
1. Popeláři
Kroky: 2 783
Minuty intenzivního pohybu: 22
Spálené kcal: 243
Jak vypadá jejich směna: zvedání těžkých břemen, málo odpočinku, exhalace, o něco kratší směna.
2. Skladníci
Kroky: 2 528
Minuty intenzivního pohybu: 15
Spálené kcal: 93
Jak vypadá jejich směna: 12hodinová, monotonní práce, hluk, možnost si občas odpočinout.
3. Sportovci
Kroky: 1 424
Minuty intenzivního pohybu: 11
Spálené kcal: 131
Jak vypadá jejich směna: dost času na regeneraci, ale zvýšené riziko úrazů pohybového aparátu
4. Dřevorubci
Kroky: 1 282
Minuty intenzivního pohybu: 13
Spálené kcal: 206
Jak vypadá jejich směna: těžká břemena, nezvyklé polohy, vibrace při práci s pilou a riziko úrazu, ale jsou v lese.
5. Stavební dělníci
Kroky: 1 420
Minuty intenzivního pohybu: 10
Spálené kcal: 116
Jak vypadá jejich směna: zvedání těžkých břemen, vibrace při práci se sbíječkou, riziko úrazu
6. Farmáři
Kroky: 971
Minuty intenzivního pohybu: 8
Spálené kcal: 101
Jak vypadá jejich směna: dlouhé šichty a sedmidenní pracovní týden, zvedání těžkých břemen.
7. Pošťáci
Kroky: 1 140
Minuty intenzivního pohybu: 6
Spálené kcal: 47
Jak vypadá jejich směna: zdravý pohyb, dost času na regeneraci.
8. Hasiči
Kroky: 591
Minuty intenzivního pohybu: 5
Spálené kcal: 85
Jak vypadá jejich směna: 24hodinová, stres a riziko výjezdů, ale pohyb střídá odpočinek.
9. Záchranáři
Kroky: 574
Minuty intenzivního pohybu: 2
Spálené kcal: 45
Jak vypadá jejich směna: málo pohybu střední intenzity – chybí ta vysoká, hodně sezení, akutní stres.
10. Zdravotníci
Kroky: 491
Minuty intenzivního pohybu: 1
Spálené kcal 32
Jak vypadá jejich směna: sezení a málo intenzivního pohybu, stres .
Zdroj: Kláštorná Kalcia ve spolupráci s MUDr. Tomášem Větrovským
Hodnoty jsou uvedeny za hodinu práce