Nejčastějším zákonným důvodem, proč se podnikatelé musí povinně registrovat jako plátci k DPH je, když za uplynulých 12 kalendářních měsíců dosáhnou obrat vyšší než milion korun. Vládní návrh počítá se zvýšením hranice na dva miliony korun, a to od příštího roku. Novela zákona však ještě musí projít úspěšně celým legislativním procesem.
„Zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH je krok správným směrem, protože aktuální výše se od zavedení neměnila a již neodpovídá současné ekonomické situaci,“ vysvětluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
Aktuální limit ve výši jednoho milionu korun odpovídal částce 35 tisíc eur, který Česká republika zavedla při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Za 18 let se ale tento limit navzdory významnému růstu cenové hladiny nezměnil. Zvýšení limitu až na 85 tisíc eur podporuje sama Evropská unie, která členským zemím umožňuje navýšit limit pro plátcovství k DPH od roku 2025. Česko však požádalo o možnost zvýšit tento limit na dva miliony korun již od roku 2023.
Být plátce DPH a mít zaměstnance? Raději ne
Překročit obrat pro povinnou registraci k DPH pouze o několik tisícikorun není výhodné, což některým OSVČ bránilo v růstu a při hledání zaměstnanců. Zvýšení limitu je pro ně rozhodně příznivou zprávou. „Větší firmy mají na mzdovou, daňovou a účetní agendu obvykle své zaměstnance. OSVČ si řadu těchto povinností řeší samy a být plátcem DPH je často nad jejich síly,“ říká Gabriela Ivanco.
„Hlavní novinkou je možnost odhlásit se z plátcovství DPH při ročním obratu až do dvou milionů korun. Na dvojnásobnou částku dvou milionů pak od příštího roku vzroste také podmínka pro využívání paušální daně. Tedy placení daní, sociálního i zdravotního pojištění jednou pravidelnou měsíční částkou bez daňových přiznání a bez přehledů pojistného. Očekáváme, že příští rok by se díky tomu mohlo k paušální dani nově přihlásit až 30 tisíc živnostníků,“ dodává ministr financí Zbyněk Stanjura.
Paušální daň bude rozdělena do tří pásem
Odhlásit se z povinného plátcovství DPH tak bude možné v případě, když podnikatel bude mít obrat mezi jedním a dvěma miliony korun. „Podle přechodných ustanovení navrhované novely bude moci plátce DPH požádat o zrušení své registrace k DPH před 1. lednem 2023, aby mohl případně k 1. lednu vstoupit do režimu paušální daně,“ vysvětluje daňová poradkyně.
Při vstupu do daňového paušálního režimu si plní OSVČ své daňové povinnosti jednou daňovou platbou, ve které je zohledněna platba daně z příjmu fyzických osob a také sociálního a zdravotního pojištění. Paušální daň povinnou daňovou administrativu výrazně zjednodušuje. OSVČ díky tomu předem ví, kolik na daních zaplatí, což usnadňuje plánování a šetří i čas.
„Paušalisté budou podle ročních příjmů rozděleni do tří pásem, které určují výši jejich měsíčních paušálních záloh. První pásmo je pro roční příjmy do milionu, druhé do milionu a půl a třetí do dvou milionů korun. Roli pak hraje i výše uplatňovaného výdajového paušálu. Díky čemuž se můžete dostat do nižšího pásma paušální daně s nižší měsíční platbou,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura.
Rozdělení pásem pro výdajový paušál1. pásmo: V prvním pásmu jsou OSVČ s příjmy do jednoho milionu korun ročně bez ohledu na typ samostatné činnosti. Dále pak OSVČ s příjmy do 1,5 milionu korun ročně, pokud k alespoň 75 % z nich lze uplatnit 80 či 60% výdajový paušál. Jsou zde i OSVČ s příjmy do 2 milionu korun ročně, pokud k alespoň 75 % z nich lze uplatnit 80% výdajový paušál. 2. pásmo: Ve druhém pásmu jsou OSVČ s ročními příjmy do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti. Dále OSVČ s příjmy do 2 milionů korun, pokud k alespoň 75 % z nich lze uplatnit 80 či 60% výdajový paušál. 3. pásmo: Třetí pásmo paušální daně bude pro OSVČ s ročními příjmy do 2 milionů korun bez ohledu na typ samostatné činnosti. |
Letošní výše měsíčních paušálních záloh je stanovena na 5 994 korun a v této částce je zahrnuto minimální zdravotní pojištění (2 627 korun), minimální důchodové pojištění navýšené o 15 % (3 267 korun) a 100 korun na dani z příjmů.
Podle chystané novely zůstává pro příští rok u OSVČ v prvním pásmu daň ve výši 100 korun a celková paušální záloha dosáhne přibližně částky 6 500 korun měsíčně v závislosti na výši minimálního zdravotního a důchodového pojištění podle vývoje průměrné hrubé mzdy.
Ve druhém pásmu bude celková paušální záloha v příštím roce činit 16 tisíc korun měsíčně (4 963 korun daň, 7 446 korun důchodové a 3 591 korun zdravotní pojištění). Ve třetím pásmu pak celková paušální záloha dosáhne 26 tisíc korun měsíčně (9 320 Kč daň, 11 388 korun důchodové a 5 292 korun zdravotní pojištění).
„Pro OSVČ, které neuplatňují slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti, může být režim paušální daně poměrně atraktivní,“ uzavírá Gabriela Ivanco.
