O rozdělení lidí do skupin s příbuznými povahovými rysy se filozofové, lékaři a psychologové pokoušeli od nepaměti. Ze starověku známá a dodnes používaná je typologie Hippokratova. Dělí lidi na sangviniky, flegmatiky, choleriky a melancholiky, a to podle toho, jak silně reagují na podněty svého okolí, a jaké emoce u nich převažují.
Hledáte práci odpovídajíci vaší typologii osobnosti? Najděte ji na portálu jobDNES.cz. |
Modernější podoba Hippokratovy typologie, spojená se jménem H. Eysenka. Dělí osobnosti podle toho, zda jsou spíše introvertní, tedy uzavření a přemýšliví, nebo extrovertní, tedy spontánní a společenští.
Jan Urban
 |
A dále podle toho, zda se současně projevují jako „emocionálně stabilní“, tedy vyrovnaní a náladově stálí, nebo naopak „emocionálně labilní“, tedy nervózní, se sklonem k častému kolísání nálad. Kombinací těchto dvou hledisek dochází k pojetí sangvinika jako člověka extrovertního a emocionálně stálého, cholerika jako extrovertního a emocionálně labilního, melancholika jako introvertního a emocionálně nestálého a flegmatika jako introvertního a emocionálně stabilního.
Poměrně jednoduchá je i tzv. Kretschmerova typologie, spojující psychologické typy se stavbou lidského těla. Rozeznává tři typy lidí, a sice „pykniky“ se zakulacenou postavou, projevující se jako osoby společenské, srdečné až požitkářské, „astheniky“, charakterizované štíhlou postavou se slabším svalstvem, jež psychicky bývají chladnější, uzavřenější a mohou mít sklon k pedantství, a „atletiky“, s výrazně vyvinutým svalstvem, jež bývají klidní, přizpůsobiví, mentálně však někdy trochu těžkopádní.
Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte |
Další teorie dělí lidi do skupin označovaných jako A a B. Do prvé skupiny zahrnuje lidi soutěživé, nedočkavé, ambiciózní a úzkostné, do druhé naopak uvolněné, trpělivé, méně uspěchané a s nižším sklonem ke stresu. Teorie je důležitá nejen pro lepší pochopení toho, jak budou lidé v určitých situacích reagovat, ale i proto, že lidé, patřící k prvé z nich, trpí výrazně vyšším výskytem srdečních onemocnění.
Typologie DISC
Typologie označovaná jako DISC dělí lidí podle jejich vztahu k práci, chování na pracovišti, a toho, o jakou motivaci se toto chování opírá. Její význam spočívá především v tom, že pomáhá lépe pochopit povahu lidí, se kterými denně spolupracujeme, a umožňuje odhadnout, jak budou v určitých situacích reagovat. To umožňuje předcházet zbytečným pracovním konfliktům a nedorozuměním.
Pochopení typu, ke kterému určití lidé patří, usnadňuje pochopit i to, jakou úlohu hrají ve skupině a o jakou roli v ní usilují. Napomáhá nám i v pochopení toho, na co se ve vzájemné komunikaci s nimi zaměřit a čeho se vyvarovat, abychom s nimi vycházeli co nejlépe.
Pochopení hlavních osobních typů, provázené kritickým pohledem na sebe sama, nám může pomoci lépe pochopit i naši vlastní povahu, a objektivněji tak vidět i naše hlavní povahové rysy, které jsou pro lidi v našem okolí důležité.
Čtyři hlavní typy DISC
Hlavní typy pracovníků, ke kterým tato typologie dospívá, jsou čtyři. Označuje je jako D, I, S a C, a to podle prvých písmen jejich klíčových vlastností, vyjádřených v angličtině.
Typy, na které se zaměřuje, jsou přes svou odlišnost pro organizaci cenné. Jejich význam spočívá především v tom, že se vzájemně doplňují, což ale vyžaduje, aby vzájemně dobře spolupracovali.
D Dominantní typ
Prvý typ (označovaný jako „D“, který tato teorie vymezuje, je typem dominantním. Představuje osobnosti, které ve skupinách, pracovních i jiných, sehrávají často vůdcovskou roli.
Lidé tohoto typu však být vedoucími vždy nemusí. Zájmem organizace však většinou je, aby tomu tak bylo. Dominantní typ si věří, je cílevědomý a snaží se zvítězit. Jeho heslem, obrazně řečeno, je „proč hrát, když nemohu vyhrát“.
Svou přirozenou vůdcovskou autoritu získávají na pracovišti především tím, že jsou společenští, přímí a otevření, vytrvalí a optimističtí, a v případě potřeby ochotni pomoci druhým, například v dosažení jejich cílů.
K jejich silným stránkám patří, že si cení schopností druhých, mají „tah na branku“ i schopnost vidět věci z nadhledu. K jejich slabinám může patřit určitá neomalenost, zvýšená asertivita, nižší empatie či zvýšená náročnost a nedočkavost. Někdy k nim lze řadit i zvýšenou snahu vítězit, která může podporovat jejich sklon jít do větších rizik.
Při komunikaci s lidmi typu „D“ je namístě jim hned na počátku dát jasně najevo, o co vám jde a co považujete za podstatné. Vyjadřovat bychom se měli stručně, jednat soustředěně, a vyvarovat se naopak nadměrnému zevšeobecňování i zbytečnému opakování toho, co jste již řekli. Spíše než o problémech byste s nimi měli hovořit o možnostech jejich řešení.
I Inspirující typ
Lidé typu „I“ (z anglického „Influence“, ovlivňovat, nebo „Inspire“, inspirovat) nejsou přirozenými vůdci, i když se o to občas snaží. Jejich důležitou vlastností je však schopnost přicházet s novými nápady, vyhledávat nové myšlenky, vidět a chápat je dříve než ostatní, a druhé tak inspirovat, ovlivňovat a v případě potřeby i přesvědčovat.
V této roli bývají pracovníci tohoto typu nezastupitelní, a často důležitější než vůdci. Pro nové názory se totiž dokáží často natolik nadchnout, že se jejich nadšení může stát v jejich okolí nakažlivé. K jejich silným stránkám patří většinou i optimismus v pohledu do budoucna.
Jejich slabinou jsou obavy, že by o svůj vliv a schopnost přicházet s něčím novým mohli přijít. Při prosazování nových myšlenek tak občas příliš „tlačí na pilu“, a jejich snaha dosáhnout svého může ostatní iritovat. Mezi nimi a pracovníky preferujícími stabilitu, tak může občas docházet ke sporům. A to především tehdy, pokud ani jedna strana není ochotna přiznat, že názor druhé nemusí být zcela bezdůvodný. Úkolem vůdce je jejich názory sladit, a spolupráci obnovit.
Pokud chcete jejich schopností využít, je vhodné dopřát jim, aby měli možnost mluvit a nebyli zbytečně přerušování. Snažte se jim klást otázky, podělte se s nimi o své zkušenosti a nepřetěžujte je důrazem na detaily.
S Stabilizující typ
Třetí povahový typ typologie DISC, je označovaný jako „S“ (z anglického „Steadiness“, tj. stálost, či „Support“, tedy podpora). Projevuje sklonem podporovat stabilitu skupiny, ke které patří, a starat se o úspěšnou spolupráci jejích členů.
Lidé tohoto typu bývají spolehliví, upřímní, trpěliví a loajální. V rámci své skupiny působí jako mírotvorci a týmoví hráči, a na dobrých vztazích s ostatními jim skutečně záleží. Jsou rádi, když mohou pomoci. Pokud jsou svědkem konfliktu, většinou se do něj nezapojují a své názory neprosazují. Bojí se totiž toho, aby konflikt dále nerozdmýchali.
K slabinám těchto pracovníků patří zvýšený sklon pracovat v klidném a neměnném prostředí. Nemají totiž rádi, když na ně někdo spěchá, nebo když od nich chce, aby svůj postup měnili. Problém mohou mít i s nedostatečnou sebedůvěrou a vyjadřováním svých skutečných pocitů. Svou obavou ze změn tak mohou snadno narážet na osobnosti typu „I“.
V případě, že se dostanou do vedoucí role, mohou mít problém prosadit své názory. Ostatním mohou i příliš důvěřovat a nechávat se tak z jejich strany zneužít.
Při komunikaci s jednotlivci typu „S“ je namístě být osobní a přátelský, dávejte jim najevo, že se o ně zajímáte, i to, co přesně od nich – především v osobní rovině – očekáváte. Stejně důležité je, abyste k nim byli zdvořilí a taktní, vyhýbejte se konfrontaci a své názory se jim snažte vysvětlit co nejobjektivněji.
C Svědomitý typ
Čtvrtý povahový typ, označovaný jako „C“ (z anglického „Conscientiousness“, neboli svědomitost), je charakteristický důrazem na kvalitu, přesnost, odbornost a kompetentnost. Rád pracuje sám a nezávisle, současně však občas trpí i zvýšenou obavou, že se dopustí chyby. Rád věci analyzuje, někdy možná až příliš, a při ovlivňování druhých i řešení případných konfliktů se opírá především o fakta a logiku.
Silnou stránkou pracovníků tohoto typu je jejich pečlivost, systematičnost i zájem a snaha získat nové znalosti. Tím, co je motivuje, je možnost dát najevo svou odbornost, přesnost i schopnost vypořádat se s náročnými požadavky.
K jejich slabším projevům patří zvýšený perfekcionismus, provázený obavou, že za jakýkoli, i sebemenší prohřešek by mohli být kritizováni. K slabším rysům lidí tohoto typu patří i nižší pochopení pro pocity druhých či schopnost na jejich emoce zapůsobit. Když se dostanou do vedoucí funkce, trpí většinou společenskou izolací.
Při komunikaci s jednotlivci tohoto typů je důležité zdůrazňovat fakta a detaily a být trpělivý, vytrvalý a systematický. Snaha působit na jejich emoce, a to včetně snahy je emocionálně povzbudit, naopak většinou příliš nepomáhá.
