Jak na to, abych mohla se státem komunikovat elektronicky?
V zásadě máte na výběr ze dvou možností. Buď si pořídíte datovou schránku, nebo získáte tzv. identitu občana. Identita občana je způsob, jak se k elektronickým službám státu dostat, bankovní identita potom umožňuje zahájit elektronickou komunikaci se státem, aniž byste musela navštívit jakýkoliv úřad (úlohu ověřovatele vaší totožnosti sehrála banka). S identitou občana potom můžete využívat různé portály veřejné správy.
Mít datovou schránku je užitečné. Brzy zapomenete na to, jak to vypadá na poště či finančním úřadě, stát vás například bude i včas informovat o blížícím se konci platnosti technické prohlídky vašeho auta. O ušetřeném čase ani nemluvě. Pomocí datovky lze se státem komunikovat prakticky odkudkoli, klidně i ze zahraničí. A funguje i jako takový personální „firewall“, protože máte jistotu, že se k vám informace dostanou.
Jak si můžu sama zřídit datovou schránku?
Pokud nemáte žádnou e-identitu, pak je nejjednodušší podat žádost o zřízení datové schránky na kontaktním místě veřejné správy Czech POINT, které najdete například na každé poště. Pokud již máte elektronickou identitu, pak lze vše vyřídit online v rámci Portálu občana.
Chcete výhodně investovat a nevíte, kde začít. Pomůžeme. |
Můžu datovou schránku i zrušit?
Datovou schránku, kterou si založíte sami, můžete kdykoliv zrušit nebo znepřístupnit. Stejně jako datovou schránku fyzické osoby, která vám byla zřízena díky tomu, že máte elektronickou identitu občana. Znepřístupnění znamená, že nebudete moci do datové schránky přijímat nové zprávy ani je odesílat. Budete ale mít stále přístup ke zprávám, které jste obdrželi nebo odeslali v minulosti.
Pro zrušení či znepřístupnění se stačí zastavit na kterémkoliv kontaktním místě Czech POINTu – například na každé poště.
Datovou schránku právnických osob, podnikajících fyzických osob a příslušníků vybraných profesí, tedy tu, kterou máte zřízenu zákonem, ale zrušit nelze. Respektive musíte ji mít až do doby zániku právnické osoby. Přístup do datové schránky právnické osoby ztratíte okamžikem, kdy přestanete působit v jejích statutárních orgánech.
Jsou nějaká „nebezpečí“, která mě s datovou schránkou čekají?
Je potřeba dávat pozor na dobu uložení zpráv v datové schránce. Standardní datové zprávy totiž zůstávají v datové schránce 90 dnů od doručení. To platí jak pro doručené, tak i pro odeslané zprávy. Tato doba naprosté většině z nás bohatě stačí na vyřízení příslušných záležitostí, případně si je můžete uložit jinde. Po uplynutí této doby se ale zpráva automaticky maže. Pokud byste chtěli mít archivované i starší zprávy přímo ve své datové schránce, je nutné již zaplatit speciální službu Datový trezor. Její cena se odvíjí od počtu uchovávaných zpráv. Pro běžnou agendu občana ale datový trezor není potřeba.
Kdy je zpráva zaslaná do datové schránky považována za doručenou?
K doručení do datové schránky dochází v okamžiku, kdy se do ní přihlásí oprávněná nebo pověřená osoba. Tedy v okamžiku, kdy si ji otevřete a přečtete. Ale pozor, platí zde tzv. fikce doručení, zpráva je považována za doručenou desátý den ode dne dodání do datové schránky.
Pokud mám datovou schránku, jsem povinna s úřady komunikovat už jen touto formou?
Pokud máte datovou schránku, můžete dál využívat klasické postupy: poštu nebo osobní návštěvu úřadu. Opačně už to ale neplatí, úřady vás musí kontaktovat výhradně prostřednictvím datové schránky. Pravidlo se vztahuje na státní správu, policii nebo soudy. Další instituce, například zdravotní pojišťovny, datovku pro komunikaci s klienty využívat povinně nemusí. Takže pokud objevíte ve schránce upozornění, že máte jít na poštu, může to sice být omyl úředníka, ale důvody mohou být i jiné. Ačkoliv se často objevují názory, že máte v takovém případě dopis ignorovat, důrazně to nedoporučujeme. Lepší je dopis vyzvednout a teprve pokud zjistíte, že tento způsob doručování nebyl správný, tak se bránit.
Aleš Kučera
|
Důvodem totiž nemusí být pouze chyba, je řada případů, kdy se musí klasický dopis stále použít. Například máte někde dluh a ani o tom nemusíte vědět, a dluh i s vaší pohledávkou stát postoupil na soukromou firmu, která se vás tak snaží zastihnout. Nebo může být do nějakého úředního procesu zapojen zahraniční subjekt a pak povinnost doručování do datové schránky neplatí. Může se stát, že věc, kterou s vámi úředník řeší, nemůže být v digitální podobě, třeba vám musí zaslat nějaký fyzický předmět.
Někdy bych ale přece jen uvítala, kdyby mi úředník v případě problému zavolal.
I to se dá snadno vyřešit. V rámci Portálu občana si můžete zaregistrovat telefonní číslo a e-mailovou adresu, aby s vámi úředníci mohli komunikovat i těmito kanály. Má to ale jeden háček. Nestačí, když si tyto kontaktní údaje vyplníte pouze ve svém profilu (Nastavení>Kontaktní údaje). Ty totiž slouží pouze pro zasílání upozornění z Portálu občana, tedy z tohoto jednoho konkrétního webu. Aby se vaše kontaktní údaje propsaly do registru obyvatel a mohly je využívat i další systémy státní správy a jejich úředníci, musíte následně specificky potvrdit, že se mají do registru obyvatel předat.
Obecně je ale třeba zvážit, zda to opravdu chcete. Zadání e-mailu a telefonu bych doporučil využít pouze pro Portál občana. Jinak totiž chci, aby se mnou stát komunikoval datovkou, když už ji mám.
