Bydlení s rodiči, tedy tak zvané „mamahotely“, vycházely až do loňského roku z módy. Naznačují to nově zveřejněné údaje Eurostatu. „Podíl mladých lidí v Česku, kteří bydlí s rodiči, loni klesl nejníže za minimálně deset let. V roce 2021 žilo s rodiči 45,6 procenta Čechů ve věku od 18 až 34 let. To je o 8 procent méně, než tomu bylo v roce 2013,“ říká průzkum.
| Rok | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
|---|---|---|---|---|---|
| Podíl | 53,4 | 53,6 | 53,3 | 53,1 | 50,3 |
| Rok | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 |
| Podíl | 49,2 | 48,5 | 47,1 | 47,4 | 45,6 |
| Zdroj: průzkum EU-SILK, zveřejněno v srpnu 2022 | |||||
Vrchol své popularity zažívaly tak zvané „mamahotely“ právě v roce 2013. „Společně s rodiči tehdy bydlelo 53,6 procenta mladých Čechů. To si však domácnosti lízaly rány ze světové finanční krize a jejich dopadů, které byly v Česku zřetelně po zhruba čtyři roky právě až do roku 2013. Léta prosperity 2014 až 2019 pak přinesla postupný pokles popularity bydlení s rodiči,“ přibližuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
K osamostatňování mladých lidí přispěla i pandemie, kdy došlo k poklesu cen nájmů. „Například v Praze na některých místech klesaly během covidu nájmy i o desítky procent, a to kvůli odlivu turistů a úbytku krátkodobých pronájmů skrze platformy typu AirBnb,“ přibližuje Lukáš Kovanda.
Situace se však razantně mění. V současnosti kvůli inflaci, návratu turistů, ale i poptávce ukrajinských uprchlíků rostou jak ceny nájmů i měsíční poplatek za studentské koleje. „Mamahotely“ tak podle Kovandy opět přijdou do módy.
Bydlením s rodiči se dá ušetřit až milion
Bydlení s rodiči až do 34 let sice nemusí vyhovovat všem mladým lidem, dá se tím ale ušetřit poměrně hodně peněz. Jeden ilustrativní příklad za všechny.
Průměrné nájemné bez poplatků činilo loni v Praze podle Kovandy zhruba 24 tisíc korun. „Mladí lidé volí spíše menší a levnější byty, takže průměrně nájemné v jejich bytech bylo levnější. Zase ale je třeba připočíst poplatky. To znamená, že úplná cena studentského bytu loni dosahovala v průměru kolem 16 tisíc korun. Ve studentských bytech bydlí zpravidla více lidí, takže na osobu se náklady loni pohybovaly kolem 5 300 korun měsíčně?
„Podobným nákladům čelili i mladí lidé, kteří již mají studia za sebou, ale ještě nezaložili rodinu, a bydlí ve více lidech v menším pražském bytě. Kdo místo této varianty zvolil ‚mamahotel‘, ušetří pouze na nákladech bydlení během deseti let ve věku od 25 do 35 let minimálně kolem 750 tisíc korun až jednoho milionu korun. Samozřejmě za předpokladu, že mladí nemusí rodičům na bydlení přispívat ani haléřem, což je poměrně častý případ,“ vypočítává Kovanda.
Díky úsporám může být vlastní bydlení dostupnější. Chce to ale během pobytu v „mamahotelu“ šetřit a zbytečně neutrácet.
Startovací města se stanou skutečností?
Jak ovšem bytovou situaci v Česku řešit? Je na mladých lidech, aby si poradili sami, nebo s pomocí rodičů? A měl by s tím konečně něco udělat i stát?
SONDA: Má dostupnost bydlení řešit stát? Co říká historie a odborníci |
Nebo se stane realitou kreativní myšlenka „Startovacích měst pro mladé“, se kterou před třemi lety přišla Raiffeisen stavební spořitelna?
V létě 2019, tedy před pandemií, vyrostla na Karlínském náměstí v Praze obydlí pro mladé rodiny s dětmi. Nechybělo v nich osvětlení, křesla, pohodlné postele, elektronika, květiny, hračky pro děti i domácí mazlíček.
Startovací město pro mladé vzbudilo velkou pozornost veřejnosti a vyvolalo obrovské množství úsměvů kolemjdoucích. Mělo totiž jednu vadu – obydlí neměla žádné pevné stěny ani okna. Startovací město bylo stanové. Bydlení ve stanech je sice příjemné, ale když skončí léto a začne podzim a zima, vytápět takový stan by nebylo dnes vůbec levné.
Bydlení pro mladé ještě nedostupnější
Doba se však dramaticky mění – ceny bytů dlouhodobě rostou, zdražují také hypotéky a bez úspor na ně mnozí lidé už vůbec nedosáhnou. Dramaticky se zvedá inflace a zdražuje i nájem. Rostoucí zájem o nájemní bydlení tlačí ceny nahoru a extrémně zdražují také energie.
Rostoucí zájem o nájemní bydlení tlačí ceny nahoru, někde až o tisíce |
Věková struktura lidí, kteří si pořizují nový byt, se začíná rovněž měnit. Byty si oproti minulým letům kupují starší lidé. Zatímco v roce 2015 byl průměrný věk kupujících 39 let, v roce 2020 to bylo 43,7 roku a letos je to 45,4. Vyplývá to z prodejních statistik společnosti Central Group, která se zaměřuje na výstavbu a prodej nových bytů v Praze.
„Za hlavní příčiny zvyšování průměrného věku našich klientů považujeme to, že lidé ukládají úspory do nemovitosti ve snaze uchránit peníze před inflací. A samozřejmě úspory mají spíše ti starší. Na mladší také více dolehly dražší a méně dostupné hypotéky. Pro lidi do 36 let sice platí mírnější limity ČNB, ale vyšší úrokové sazby jsou pro ně příliš vysoké, navíc se kombinují s všeobecným drtivým růstem cen. Dlouhodobý úbytek mladších klientů je dán samozřejmě také prudce stoupajícími cenami bytů v posledních letech,“ říká výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
Bydlení pro mladé je tak ještě nedostupnější. Nejhorší je situace v Praze. Na výrazné snižování dostupnosti bydlení v Praze ukazuje i poslední CG Index zveřejněný letos v červnu.
„Na průměrný nový byt by obyvatel Prahy vydělával 17,3 roku, pokud by neměl žádné jiné výdaje. Ve srovnání s loňskem je to téměř o dva a půl roku déle. Ceny bytů totiž dlouhodobě rostou výrazně rychleji než mzdy. Od začátku roku 2015 ceny bytů vzrostly o 136 %, mzdy jen o 41 %,“ uzavírá Tomášková.
