Flexibilita. To je jeden z hlavních důvodů, proč firmy pro brigády využívají dohody o provedení práce, tzv. DPP a dohody o pracovní činnosti, tedy tzv. DPČ. Dohody totiž zaměstnavatelé využívají ke krátkodobému či nepravidelnému výkonu práce, kdy se jim nevyplatí přijmout zaměstnance do pracovního poměru.
Hledáte brigádu? Navštivte internetový pracovní portál jobDNES.cz a vyberte si z aktuální nabídky. |
Hlavním rozdílem je rozsah práce, který lze pod těmito dohodami odpracovat. U DPP je to 300 hodin pro jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce. U DPČ (lze jich mít také více) se pak sleduje průměr, který může činit maximálně 20 hodin týdně za období, na které byla dohoda uzavřena, nejdéle však za 52 týdnů. „Tím, že se jedná o průměr, může to samozřejmě může být například jeden týden 10 hodin a další 30,“ vysvětluje advokát David Šupej z kanceláře SEDLAKOVA LEGAL. Oba typy dohod mohou obě strany kdykoliv ukončit. A to i bez udání důvodu. Výpovědní doba je v obou případech 15 dní.
Finančně je výhodnější DPP
Lákavé jsou také díky snížené administrativě a nižším nákladům. Při výdělcích do určitých částek se z nich totiž neplatí odvody na sociální a zdravotní. U DPP je to do 10 tisíc korun za měsíc, u DPČ je limit legislativou stanovený do 3 499 korun za měsíc. Pokud máte uzavřené dohody s více zaměstnavateli, počítá se limit pro každého zaměstnavatele zvlášť.
Častěji tedy firmy využívají DPP. „Určitou roli v tom hraje i to, že oproti pracovnímu poměru jsou pro obě strany finančně výhodnější. Zaměstnavateli se tolik nenavyšují mzdové náklady díky absenci zákonných odvodů a brigádním nemá mzdu zatíženou odvody na zdravotní a sociální pojištění,“ popisuje Zdeňka Uldrichová, manažerka mzdového a personálního softwaru NUGGET.
Méně výhod ve srovnání se zaměstnanci
Další výhody dohod směřují spíše k zaměstnavatelům. „Brigádník nemá stejná práva či privilegia jako zaměstnanec, tedy například nárok na dovolenou. To je ale vzhledem k podstatě tohoto pracovně-právního vztahu pochopitelné,“ říká Jiřina Kovaříková, mzdová expertka poradenské sítě RSM. Kromě toho nemají dohodáři nárok ani na proplácení překážek v práci, cestovní náhrady, příplatky či odstupné. „Dohodáři také zpravidla nedosáhnou na dávky. Například na ošetřovné, což byl problém během covidu, nemocenskou a podobně,“ doplňuje Šupej.
A je zde ještě jedna věc, která brigádníka „nepotrápí“ hned, ale může mu přinést potíže v budoucnu při odchodu do penze. Pokud totiž z odměny nejsou placeny odvody (když je odměna dostatečně nízká), nemá se zjednodušeně co započítávat pro účely důchodu. To může zkomplikovat život hlavně těm, kteří mají delší dobu příjmy pouze z takových dohod.
Co si ohlídat ve smlouvě
Samotná dohoda musí být sjednaná písemně. Obvykle jsou přitom poměrně dost stručné a obecněji formulované. Pochopitelně ale i tak musí obsahovat všechny formální náležitosti. „Chybět by nemělo vymezení prací, které budou konány, doba, na kterou se dohoda uzavírá a výše odměny,“ popisuje Šupej.
Pravidelné (nicméně nikoli povinné) je pak i uvedení místa či míst, kde bude práce vykonávána nebo způsob plánování pracovní doby, zda to bude podle nějakého přesného rozvrhu, po dohodě stran a podobně. „Pracovní doba se obvykle uvádí v interním předpisu společnosti, málokdy v pracovní smlouvě. Někdy je také detailněji uvedena v plánu směn,“ doplňuje Kovaříková.
Odměna je nejčastěji sjednána jako hodinová. Tady je důležité si ohlídat, aby hodinová sazba nebyla pod zákonnou hranicí. Pro rok 2023 činí minimální hodinová mzda 103,80 korun (odvíjí se od výše minimální mzdy). Samozřejmě může být ale odměna dohodnutá i jiným způsobem. Například může být dána celkově za vykonaný úkol či práci nebo za nějaké jednotky, třeba za kilogram natrhaných jablek. „Občas se setkávám s tím, že v dohodách bývá uváděno, že v případě nekvalitní práce může zaměstnavatel odměnu přiměřeně krátit. Takové ujednání je samozřejmě neplatné,“ zdůrazňuje Šupej.
S čím se lze ještě v praxi setkat
Jsou však ještě další pravidla, která je dobrá znát. V praxi zaměstnavatel může i po brigádníkovi chtít, aby řídil auto. V tomto případě budou podmínky stejné jako u běžného zaměstnance. Pokud bude řízení auta jen běžnou nebo pravidelnou součástí práce (nebude se jednat o práci profesionálního řidiče), bude nutné projít příslušným školením z oblasti BOZP, tedy mít platné školení řidičů. A samozřejmě musí zaměstnanec či brigádník disponovat řidičským průkazem.
Podobně se lze setkat s hmotnou odpovědností. Ani zde se pravidla nijak neliší od běžných zaměstnanců. „V současném znění zákoníku práce je uvedeno, čeho se dohoda o hmotné zodpovědnosti může týkat. Patří tam konkrétně hotovost, zboží, ceniny nebo zásoby materiálu. Určitě tam není možné zahrnout cokoliv,“ vysvětluje Jiřina Kovaříková. Doplňuje, že uvedená odpovědnost by měla být jasně zmíněna a musí také platit, že brigádník má mít možnost s věcmi disponovat po celou dobu, kdy mu jsou svěřeny. Hmotnou zodpovědnost mohou mít pouze plnoletí brigádníci/zaměstnanci.
Pro brigádníky 15+ platí zvláštní pravidla
Mladší brigádníci, přesněji ti mezi 15. a 18. rokem, musí počítat s určitými omezeními, pokud jde o možnosti pracovní doby. Obecně platí, že mladistvé nelze zaměstnávat pracemi, které by byly nepřiměřené pro jejich rozvoj. Zákoník práce jim zakazuje práci přesčas a práci v noci (resp. ji lze konat jen výjimečně při splnění podmínek daných zákoníkem práce).
Dále platí, že zaměstnanec mladší 18 let musí mít mezi směnami odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích a v rámci jedné směny má nárok na přestávku na jídlo a oddech nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Samotná délka směny mladistvého zaměstnance nesmí v jednotlivých dnech překročit 8 hodin. „Pokud má mladistvý zaměstnanec například více dohod u více zaměstnavatelů, pak platí, že v součtu u všech zaměstnavatelů nesmí délka týdenní pracovní doby překročit 40 hodin týdně,“ upozorňuje David Šupej.
Připravovaná novela chystá v dohodách změny
V blízké budoucnosti by se však pravidla pro dohodáře mohla změnit. Do zákoníku práce je totiž třeba zapracovat nové evropské směrnice. A změny dopadnou právě i na DPP a DPČ. Zaměstnavatelé z nich ale rozhodně nejsou nadšení. „Chystané legislativní změny přibližují principy dohod pracovnímu poměru, kvůli čemuž se pak může stát, že na trhu práce bude chybět forma pracovně-právního vztahu právě pro nepravidelnou či nárazovou práci,“ říká Zdeňka Uldrichová. Pro zaměstnavatele by se dohody staly komplikovanějšími, nákladnějšími, snížila by se jejich flexibilita.
Podle aktuálního znění návrhu by totiž zaměstnavatel byl například povinen rozvrhovat zaměstnanci pracovní dobu. Přičemž s písemným rozvrhem by zaměstnance musel seznámit alespoň 3 dny předem. A to může představovat pro nejednu firmu značnou komplikaci. „Brigádníci, kteří s naší firmou dlouhodobě spolupracují na dohodu, většinou vypomáhají podle aktuálních potřeb. Nelze ale naplánovat, kdy někdo ze stálých zaměstnanců onemocní a v současné době ani zakázky,“ uvedla Martina Postavová, personalistka a vedoucí hospodářské správy výrobního družstva OBZOR Zlín.
Komplikace by ale tento bod mohl přinést nejen firmám, ale i brigádníkům z řad studentů. Mnozí totiž doposud měli stanoveno, že mají odpracovat určitý počet hodin v rámci týdne či měsíce, ale v jaké konkrétní dny mají danou práci vykonat nebylo nutné řešit.
Zaměstnavatelé by podle návrhu měli zaměstnancům pracujícím na tzv. dohody také poskytnout informace o počtu zaručených hodin, délce pracovního týdne, lhůtě o zahájení a odvolání z práce. Mnoho zaměstnavatelů však bude mít problém s přesným plánováním či rozvržením. „To povede je zvýšení administrativní zátěže a je možné, že některé firmy od této spolupráce upustí a budou se snažit odklonit způsob spolupráce přes OSVČ, tedy tzv. švarcsystém,“ myslí si Kovaříková.
Na druhou stranu, pro brigádníky by připravovaná novela měla být výhodnější. „Pro zaměstnance by podle aktuálního znění návrhu změna znamenala větší předvídatelnost, větší ochranu v některých aspektech a některé dodatečné benefity,“ dodává Šupej. Například by měli i brigádníci nárok na placenou dovolenou či na příplatky za práci v noci, o víkendu nebo ve svátek.
