„Aktuálně sledujeme pokles zájmu klientů po nových smlouvách stavebního spoření bez navázaného úvěru. Klienti tedy vyčkávají, jaké bude finální znění nové podoby stavebního spoření a zda se bude jednat o atraktivní spořící produkt,“ potvrzuje Brejl.
Stavební spoření Češi využívají 30 let. Nejdříve stát každému střadateli při splnění daných podmínek přispíval ročně 4 500 korun, později částku snížil na 3 000 korun a v roce 2011 na 2 000 korun. Letos vláda nově navrhla roční příspěvek 1 000 korun. A nejen to. Výnosy ze stavebního spoření hodlá i zdanit.
Výnos ze stavebka se zdaní
Loni směřovalo na státní příspěvek ve stavebním spoření ze státního rozpočtu 4,1 miliardy korun. Vzhledem k ponížení příspěvku o polovinu lze očekávat o polovinu nižší náklady státu na státní příspěvek. A kvůli poklesu zájmu o stavební spoření jako produkt analytici počítají ještě s nižšími náklady státu na tento produkt.
Ale ani to vládě nestačí. Vláda totiž nově navrhuje zrušit osvobození daně z příjmů u výnosů ze stavebního spoření. Podle zástupců vlády zrušení daňového osvobození ale nutně neznamená, že klienti stavebních spořitelen státní podporu zdaní. Přesto ji zahrnou mezi ostatní příjmy podle paragrafu deset zákona o daních z příjmů. Podle důvodové zprávy ke změnám ve stavebním spoření budou výnosy ze stavebního spoření od daně osvobozené pouze tehdy, pokud nepřesáhnou s dalšími příjmy spadajícími do tohoto druhu příjmu v úhrnu částku 50 000 korun za zdaňovací období.
Vláda ke zdůvodnění tohoto kroku uvádí, že inkaso daně z těchto ostatních příjmů fyzických osob je relativně malé. Jak uvádí, kvůli zjednodušení zákona a snížení administrativy chce zavést uvedený padesátitisícový obecný limit pro osvobození ostatních příjmů. Limit se uplatní pouze pro ostatní příjmy, které nejsou osvobozeny na základě jiného ustanovení zákona o daních z příjmů.
Úvěry ze stavebního spoření jen účelově
Dalším změnou, která se týká stavebního spoření, je navázání úvěrů z něj výhradně na nízkoenergetická opatření u bydlení. Stavební spořitelny přitom poskytují jak řádné úvěry, které vynikají atraktivním úrokem. A pak takzvané překlenovací úvěry. U nich je vyšší úrok, ale nejsou vázány na hmotnou zástavu. Lidé tyto úvěry používali na dofinancování vlastního bydlení.
Hypotéky jsou drahé, přesto se mladým do nájmů moc nechce |
Podle Brejla je toto rozhodnutí minimálně diskutabilní. „Větší smysl než to, čeho jsme svědky, by dávalo zachování státní podpory v současné výši, ale podmínit využití naspořených prostředků na účely bydlení,“ říká.
Pokud se tak nestalo a ani se tak nestane, pak by podle něj snad bylo lepší státní podporu úplně zrušit. Tvrdí, že neexistuje žádný důvod, proč by měl fungovat finanční produkt se státní podporou, jehož využití není vázáno na konkrétní oblast sociální politiky. Je otázka, zda je například pořízení si solárních panelů oblastí sociální politiky.
Názory jsou i optimistické
Naopak zástupci stavebních spořitelen s tím problém nemají. A i přes zjevný pokles atraktivity stavebního spoření zůstávají optimisty.
„Nový systém stavebního spoření nám umožní zjednodušit, inovovat a zpřístupnit levné úvěrové produkty většímu počtu zájemců. Zrychlí přechod na udržitelné technologie a domácnostem tak snížit náklady na energie,“ tvrdí předseda Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) Libor Vošický.
Pozitivní je i jeho kolega, první místopředseda AČSS Michael Pupala: „Současně pracujeme na tom, aby se stavební spoření do budoucna stalo vstupenkou do světa dostupných dotací bez významné administrativní zátěže pro klienty.“
Podle analytiků se jejich slovům nelze divit. Vzhledem ke změnám, kterými stavební spoření projde, je vůbec zázrak, že přežilo. Počítat s tím, že by se těšilo takovému zájmu jako v minulosti, se ale již rozhodně nedá. A to ani jako čistě spořicí produkt, ale ani jako úvěrový produkt, jenž mnohým lidem pomohl k získání vlastního bydlení.
