Inflace razantně obrátila směrem dolů, v lednu meziročně klesla na 2,3 %. Tak výrazný pokles cen mnozí analyticky vůbec nečekali. „Jedná se o poměrně výrazné překvapení, když trh vyhlížel hodnotu 2,9 % a Česká národní banka ve své aktuální prognóze předpokládala inflaci na úrovni 3,0 %,“ říká Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
Podle průzkumu agentury Ipsos pro společnost BNP Paribas Cardif nebyla finanční situace mnohých domácností během vysoké inflace vůbec snadná. Loňský rok byl ve znamení chudnutí, šetření kde se dalo a poměrně velkého pesimismu.
„Celkem 46 procent lidí vycházelo s příjmy jen velmi obtížně. Oporu hledali lidé hlavně v rodině,“ říká Michal Straka, specialista pro finanční trh z výzkumné agentury Ipsos. „Inflace byla brutální, lidé jí byli velmi zasaženi,“ poznamenává Martin Steiner, obchodní ředitel BNP Paribas Cardif, která průzkumem mapovala pocit finanční jistoty Čechů.
Definitivní tečka za zdražováním? Inflace v lednu spadla na 2,3 procenta |
Nákupní chování se razantně proměnilo
Drahota a míra nejistoty zahýbala našimi zvyklostmi. Začali jsme šetřit, škrtat zbytné výdaje a nakupovat uvážlivě. Vodou a energiemi začala podle průzkumu Ipsos šetřit polovina lidí, převážná většina lidí omezila výdaje za potraviny, kosmetiku i drogerii, šetřilo se na volnočasových aktivitách i útratách v restauracích. Kvůli nedostatku peněz si 14 procent lidí našlo druhou práci. Stejné procento lidí vytáhlo ze šuplíku svá pojištění, aby je zrušili, nebo upravili tak, aby smlouvy byly levnější.
„O co více lidé zaplatili na fakturách spojených s bydlením, o to méně zůstalo v důsledku velmi umírněného růstu nominálních mezd na vše ostatní. A když k tomu připočteme i výrazné zdražování v obchodech, tak reálný propad nákupů v posledních dvou letech byl už jen logickým důsledkem chování spotřebitelů,“ poznamenává Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Podle ekonoma Dufka jsme během roku 2023 vytahovali z peněženek o 22 procent víc korun, abychom si odnesli o 4,5 procenta méně zboží.
„Česku navíc patří za poslední čtyři roky první příčka co do zdražování oblečení a obuvi. Zatímco v celé Evropské unii i eurozóně ceny toho zboží poklesly, Češi za něj platí o 46 % více. Rekordmanem je Česká republika i ve zdražování hotelů a dalších ubytovacích služeb, protože tak jako u nás nešly ceny nahoru nikde. Druzí hned za Maďarskem jsme u inflace v restauracích, cenách rekreací a kultury,“ vyjmenovává Dufek.
Propad tržeb maloobchodu byl rekordní
České domácnosti proto vsadily na střídmost a razantní pokles nákupního apetitu Čechů pocítili obchodníci a obchodní řetězce. Propad útrat Čechů byl loni rekordní. „Za celý loňský rok vykázal maloobchod propad tržeb o 4,1 %, což je nejhorší celoroční výsledek minimálně od roku 2001, kam sahají srovnatelné statistiky a velmi pravděpodobně ovšem i déle,“ říká ekonom Vít Hradil. Češi dali jasně najevo, že umí počítat a vnímají, že cenový růst některého zboží a služeb je přestřelený.
Nyní v lednu jsme se oproti roku 2023 konečně dočkali zlevňování, a to u devíti ze 13 položek, které ve svých měsíčních terénních průzkumech sleduje Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvýraznější zlevnění zaznamenala vejce a máslo, naopak dramaticky zdražily konzumní brambory.
| Potravina | leden 2024* | leden 2023** | Rozdíl 2024 proti 2023 | leden** 2021 |
|---|---|---|---|---|
| Vepřová pečeně (1 kg) | 174,14 | 169,11 | 2,97 % | 148,86 |
| Mléko polotučné pasterované (1 l) | 24,09 | 27,19 | -11,40 % | 19,9 |
| Eidamská cihla (1 kg) | 183,57 | 228,37 | -19,62 % | 151,29 |
| Jogurt bílý netučný (150 g) | 11,56 | 11,63 | -0,60 % | 8,41 |
| Vejce slepičí čerstvá (10 ks) | 46,58 | 61,36 | -24,09 % | 32,09 |
| Máslo (1 kg) | 208,02 | 263,67 | -21,11 % | 188,26 |
| Pšeničná mouka hladká (1 kg) | 20,40 | 24,17 | -15,60 % | 12,51 |
| Chléb konzumní kmínový (1 kg) | 38,74 | 39,77 | -2,59 % | 26,48 |
| Pečivo pšeničné bílé (1 kg) | 67,64 | 70,49 | -4,04 % | 45,81 |
| Cukr krystalový (1 kg) | 29,90 | 35,16 | -14,96 % | 15,63 |
| Pivo výčepní, světlé, lahvové (0,5 l) | 14,60 | 13,76 | 6,10 % | 12,88 |
| Konzumní brambory (1 kg) | 27,70 | 20,20 | 37,13 % | 14,69 |
| Jablka konzumní (1 kg) | 37,15 | 34,89 | 6,48 % | 33,76 |
| Zdroj: terénní šetření ČSÚ, *3. lednový týden 2024, 2. lednový týden 2023 a 2021 | ||||
Zdá se, že se konečně můžeme dívat dopředu s větším optimismem. Přesto zůstáváme opatrní. Dopady inflace a snahu šetřit hlásí až 85 procent české populace. Lidé i nadále chtějí šetřit na potravinách, snižovat spotřebu energií i vody a omezovat návštěvy restaurací. Vyplývá to z letošního průzkumu Ipsos pro společnost Generali Investments napříč Českem.
Nicméně inflace už přestala být hlavním strašákem pro osobní finance. Zatímco loni se jí obávalo 46,8 procenta Čechů, letos to je 27,9 procenta. Celkem 37 % české populace předpokládá, že bude letos vycházet s penězi lépe než loni, což je o šest procent dotázaných víc, než tomu bylo před rokem.
Tlak veřejnosti na ceny však nepolevuje a mnohé domácnosti své nákupy nadále omezují. Koncem roku 2023 začaly sice maloobchodní tržby meziročně růst o 1,6 procenta, podle vyjádření ekonoma Víta Hradila však zůstaly letošní lednové maloobchodní tržby ve srovnání s předpandemickým lednem 2020 o drtivých 6,2 procent níže. Průměr Evropské unie je přitom již o zhruba tři procenta nad tehdejší úrovní.
„Češi si momentálně z obchodů odnášejí zhruba stejně zboží jako v říjnu roku 2018. Není tedy divu, že ani výkon celé české ekonomiky, na němž se právě spotřeba domácností podílí téměř z poloviny, zůstává, diplomaticky řečeno, nevalný,“ přibližuje letošní situaci Vít Hradil.
Vyhlídky jsou optimističtější
Český maloobchod se ale zřejmě začne konečně zvedat z pomyslného dna. „Postupné oživení reálných nákupů, které je patrné už od listopadu, dává tušit, že více než dvouletý negativní trend omezování domácností už končí. Začal s rostoucí inflací likvidující kupní sílu obyvatel, a také s poklesem inflace končí,“ dodává Petr Dufek.
Vyhlídky pro nadcházející období jsou již podle ekonomů přece jen příznivější. Optimistický je i jejich pohled na vývoj reálných mezd.
„Reálné mzdy českých zaměstnanců již od jara 2023 v mezičtvrtletním srovnání opatrně narůstají a tento trend bude téměř jistě pokračovat. Již začátkem roku 2024 se pak díky poklesu inflace reálné mzdy přehoupnou do plusu i meziročně. Umírněnější inflační statistiky v kombinaci s opadnutím obav z dopadů vládního konsolidačního balíčku by pak měly dodat spotřebitelům ztracenou důvěru v lepší zítřky, což by se mělo projevit ve zvýšené chuti nakupovat. Pokud nedojde k dalším epidemickým, válečným či energetickým pohromám, očekáváme letos zvýšení reálných tržeb o solidních 4,5 procenta,“ předpokládá ekonom Vít Hradil.
