Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

AAA i OKD udělají radost investorům

aktualizováno 
Doslova boom v uvádění nových titulů nastal letos na světových akciových trzích. O domácí burze cenných papírů se to ale bohužel zatím říct nedá. S příchodem podzimu se možná situace změní.
Dočkají se čeští investoří nových akcií na domácí burze?

Dočkají se čeští investoří nových akcií na domácí burze?

Ano, i na domácí burze se možná blýská na lepší časy. Přesto, že jsme se letos zatím žádné nové emise nedočkali, je velmi pravděpodobné, že do konce roku se na pražské burze objeví až pět nových titulů, jak mimochodem předpověděl i generální ředitel BCPP pan Petr Koblic. Podle představitelů společnosti Patria Finance to bude určitě více než jeden, ale méně než deset titulů, a to z oblastí retailu, primárních zdrojů a minimálně dva zástupci ze sektoru real estate.

Jedním z nejžhavějších kandidátů (který ale nakonec nemusí být první), zastupující zmiňovaný retail, je prodejce ojetých vozů, společnost AAA Auto. Chtěla by využít prostředky získané na burze pro expanzi na východoevropské trhy a kromě Česka, Slovenska, Polska, Maďarska a Rumunska chce vstoupit na trhy v Bulharsku, Ukrajině nebo Turecku. Společnost by chtěla své akcie uvést kromě pražské burzy také na burze v Maďarsku.

O duálním listingu uvažuje rovněž společnost New World Resources (NWR), která je momentálně 100% vlastníkem OKD. Prostředky získané emisí akcií na burze v Londýně a v Praze chce společnost použít na plánované akvizice v rámci středoevropského regionu, zejména v Polsku a na Ukrajině. Podle rozsahu plánovaných akvizicí uvede společnost na trh buďto stávající akcie, nebo vydá i akcie nové. IPO mělo být původně zrealizováno již v květnu, nakonec k němu ale dojde až na podzim.

Zpoždění nabrala rovněž primární emise akcií developerské společnosti CTP Invest s domicilem v Holandsku, zaměřující své aktivity na komerční a průmyslové nemovitosti (a jako jedna z mála se zaměřuje na projekty mimo hlavní město). Původně plánovaný červnový termín se rovněž jeví jako reálný až na podzim letošního roku.

Dalšími adepty, o nichž se mluví v souvislosti s primárním úpisem akcií, jsou například developerská společnost FINEP nebo logistická společnost C.S. Cargo, která hodlá uvést na burzu jak nové akcie, tak i stávající akcie.

Na rozdíl od domácí burzy se zahraničním kapitálovým trhům daří lákat nové firmy ve větší míře. Jen za druhé čtvrtletí letošního roku se ve světě uskutečnilo 531 primárních úpisů v celkovém objemu 88 mld. USD. Velký zájem o umisťování nových akcií mají firmy na burzách v zemích skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), trochu překvapujícím lídrem v počtu IPO však byla burza v Austrálii (ASX) se 66 emisemi.

Největší objem byl upsán na Londýnské burze, na níž se také upsalo nejvíc titulů v Evropě. Hned za ní pak v Evropském měřítku následuje Polsko s dvaceti primárními emisemi (loni to bylo 37 primárních emisí, v nejodvážnějších předpovědích na letošní rok se mluvilo dokonce o stovce nových akcií).

Varšavská burza je hodně často dávána jako příklad naší burze (i když samotná BCPP za to, že u nás společnosti nejsou schopny nebo ochotny vstoupit na burzu, prakticky nemůže). Na fungování a rozvoji kapitálového trhu má v Polsku zřejmě eminentní zájem rovněž stát, který vlastní více než 90 procent akcií burzy. U nás je snaha státu podporovat vstup akcií na kapitálový trh prakticky nulová, což se ukazuje také v procesu privatizace, kdy stát raději prodá akcie společnosti velkému investorovi, než by je měl umístit na burzu. Většinou navíc platí, že příjmy z prodeje přes burzu jsou vyšší než při přímém prodeji. Možná by si naši představitelé mohli vzít příklad z Maďarska, kde Ministerstvo hospodářství a dopravy zvyšuje motivaci firem se zájmem o IPO tendrem, resp. dotací do výše poloviny prostředků spojených s uvedením akcií na burzu (více ZDE).

Bohužel, nejen přístup státu je překážkou při zvyšování počtu primárních úpisů akcií na našem trhu. Jedním z hlavních důvodů, proč domácí firmy nechtějí vstupovat na domácí burzu, je velmi špatná zkušenost z minulosti v podobě kuponové privatizace, kdy se na burzu dostalo velké množství firem, které tam prakticky ani nechtěly být. Nezájem investorů o velkou většinu titulů není pro firmy tím správným lákadlem. Společnosti, které by tak za normálních podmínek mohly na burzu vstoupit, mají strach, že nebudou pro investory dostatečně atraktivní (jsou malé nebo se o nich skoro vůbec nemluví), což se negativně odrazí na ceně jejich akcií. Na polský trh přitom vstupují i firmy s relativně malými emisemi (do 25 mil. EUR), čehož se české společnosti zřejmě bojí. Mnohem větší ochotu vstoupit na polský kapitálový trh projevují rovněž zahraniční firmy. Jen tento rok na varšavské burze uvedlo své akcie pět zahraničních firem.

Špatnou vizitkou, která působí na mnoho domácích společností, je rovněž nevyhovující legislativa. Tato skutečnost vede k tomu, že firmy s potenciálem pro vstup na burzu radši zakládají nové společnosti s domicilem mimo ČR, aby se tak vyhnuly domácím soudům a nemusely své cenné papíry vést ve Středisku cenných papírů (to je případ prakticky všech posledních i připravovaných primárních emisí na BCPP).

Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje počet nových emisí na domácí burze, je skutečnost, že společnosti, které o IPO začnou uvažovat, sice mají předpoklady ke vstupu na burzu (dobré výsledky, rychlý rozvoj, jejich sektoru se celkově daří, management je schopný, pozici na trhu mají stabilní a chtějí dále expandovat), ale na IPO prakticky nejsou připraveny. Nejčastějším problémem je rozdrobenost korporátní struktury, která čítá množství firem s hodně zamotaným majetkovým uspořádáním, což dělá situaci ve firmě značně nepřehlednou a pro investory určitě není znakem spolehlivosti. Vyčištění takové společnosti, vykonání auditu a sladění účetnictví s mezinárodními účetními standardy může klidně trvat i rok (podle stupně "zanedbání" a velikosti firmy). Až pak může dojít k samotnému procesu IPO, který trvá několik měsíců.

Jedním z rizik, které může v současné době zbrzdit i očekávané primární úpisy, může být současná situace na kapitálových trzích ve světě. Nejistota investorů způsobuje značné zvýšení volatility na trzích, což by mohlo mít vliv také na stanovení emisních cen. Ty pak mohou být nižší, než společnost původně očekávala. Podle představitelů Patria Finance však tato situace nemusí mít prakticky žádný vliv na zmiňované adepty na IPO. Zaměření na region střední a východní Evropy, malý objem upsaných prostředků (40 – 150 mil. EUR) a stále ještě relativně vysoké P/E u domácích akcií  - to jsou nejsilnější argumenty, které by podle pánů z Patrie neměly ohrozit úspěšnost nastávajících emisí akcií na BCPP.

Některé domácí společnosti mají strach z toho, že nejsou v očích veřejnosti dostatečně známé, a o jejich akcie tak nebude velký zájem. Samotné IPO je však určitě zaručenou reklamou a zárukou, že se o firmě investorská veřejnost dozví. Doslova hlad investorů (jak velkých, tak i retailových) v současné době navíc prakticky zaručuje, že uvedení akcií na trh by mělo být úspěšné.

Druhým extrémem může být situace, kdy sice investoři společnost znají, ta se ale velké přízni veřejnosti netěší (například zmiňovaná AAA Auto). Vylepšování svého image je samozřejmě dlouhodobý proces, nicméně pro samotné investory jsou nejdůležitějším ukazatelem, zda společnost koupit, nebo ne, její výsledky. A ty mohou být i přes nepříznivou pověst v očích veřejnosti velmi dobré (a v případě AAA Auto to platí), což by mělo úspěch na burze podpořit.

V podobné situaci například mohou být firmy, které ze svých portfolií vylučují investoři vyznávající sociálně odpovědné principy v investování (výrobci zbraní, alkoholu, tabákové firmy, firmy vydělávající na hazardu apod.). To ale neznamená, že by se jim nedařilo. Samotný proces IPO navíc ukáže společnost doslova v pravém světle a o nějaké netransparentnosti nemůže být ani řeči.

Není třeba se bát
Uvedení nových akcií na trh přitom pro společnost přináší několik nezanedbatelných výhod. Jednou z hlavních je možnost získání levné hotovosti bez toho, aby vlastníci firmy přišli o možnost nadále řídit společnost. I když totiž bývalý 100% vlastník již není jediným majitelem firmy, rozmělnění akcií mezi velké množství investorů (ti ve velké míře nakupují akcie kvůli zisku, ne kvůli možnosti podílet se na vedení firmy) mu stále umožňuje společnost bez problémů ovládat.

Dalším motivem je vylepšení dobrého jména společnosti, která se díky větší informační povinnosti, otevřenosti a přísnějšímu dozoru stává transparentnější. To vzbuzuje důvěru nejen u investorů, ale také u obchodních partnerů, dodavatelů nebo bank, které jsou pak vstřícnější při poskytování úvěrů. Akcie společnosti, které jsou dostatečně likvidní (což zabezpečí právě obchodování na burze), jsou rovněž velmi dobrým platidlem a motivačním prostředkem pro management podniku, který se tak více snaží o co nejlepší výsledky firmy.

Primární emise může být výhodná také pro majitele firmy, který chce zpeněžit určité množství akcií, ale nechce firmu prodávat jednomu velkému investorovi, případně nemá vhodného nástupce z řadů své rodiny. Prodejem určitého množství akcií tak získá hotovost, ponechá si určitý podíl ve společnosti, a navíc se ani nemusí podílet na jejím řízení.

Autor:



Nejčtenější

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...

Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...



Kvíz: volno na svatbu či stěhování. Kdy ho musí firma proplatit?

Ilustrační snímek

Pokud jste zaměstnaní, pak určitě víte, že máte nárok na dovolenou. Jak je to ale v případech, kdy do práce nemůžete...

Tři osvědčené zásady, jak se vyhnout pracovnímu stresu z termínů

Ilustrační snímek

Stresuje vás, že máte před sebou úkol s pevně stanoveným termínem, o kterém víte, že je šibeniční? Nebo se umíte...

Polovina Čechů dá pod stromeček peníze, je to podle psychologa správné?

Ilustrační snímek

Darovat k Vánocům obálku s penězi v letošním roce plánuje 48 % Čechů. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu finanční...

Další z rubriky

Když stát své dluhy smaže inflací, je dobré mít zlato, říká odborník

Vladimír Brůna

Zájem Čechů investovat do zlata roste. A to i přesto, že cena zlata dosahuje ročního maxima. Podle investičního...

Škola investora: začínáme investovat s podílovými fondy

Ilustrační snímek

Z hlediska financí panuje jeden zásadní rozdíl mezi USA a Evropou. Lidé ve Spojených státech své volné finanční...

Pět rad, jak nenaletět, když se vydáte do velkého světa investic

Ilustrační snímek

Chcete začít investovat, zhodnotit své úspory. Specialista investičních produktů UniCredit Bank Stanislav Hamerník...

Další nabídka

Kurzy.cz

Nepatří vám pozemek nebo dům? Stát hledá vlastníky pro "pozemky bez majitele"
Nepatří vám pozemek nebo dům? Stát hledá vlastníky pro "pozemky bez majitele"

V Česku je stále mnoho pozemků a domů, které mají neznámého majitele, nebo se o ně právoplatný majitel nepřihlásil. Úřa... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.