Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konec studií: jak na sociální a zdravotní pojištění v pěti situacích

aktualizováno 
Od kdy platí absolventi středních a vysokých škol odvody na sociální a zdravotní pojištění? A jak je tomu s odvody, když se po škole někdo rozhodne podnikat či během studia vyjede do ciziny? Ve spolupráci s odborníky přinášíme přehled nejtypičtějších situací, které vás zajímají.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

1. situacePo ukončení školy

Samotným ukončením studia povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení nevzniká, tato povinnost souvisí zpravidla se zahájením výdělečné činnosti. „Pokud tedy absolvent zůstane po ukončení studia nezaměstnaný, bez ohledu na to, zda se zaeviduje či nezaeviduje na úřadu práce, pojistné na sociální pojištění odvádět nemusí. Má však možnost přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění, pokud chce, aby se mu tato doba v budoucnu počítala pro důchod,“ doporučuje Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení. Co je dobrovolné důchodové pojištění, čtěte zde.

„Ukončením studia na střední nebo vyšší odborné škole, po němž bezprostředně nenavazuje další studium, vzniká povinnost platit zdravotní pojištění, a to od září. Za absolventy středních a vyšších odborných škol platí do 31. 8. zdravotní pojištění stát,“ upozorňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

U absolventů vysokých školy je důležité, kdy složí poslední závěrečnou zkoušku. „Po ukončení vysoké školy stát platí za studenta zdravotní pojištění ještě za kalendářní měsíc, v němž student ukončil řádně studium na vysoké škole, bez ohledu na skutečnost, je-li v té době výdělečně činný. Stát platí za studenta zdravotní pojištění také následující kalendářní měsíc, pokud nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci. Podstatné přitom je, ve kterém měsíci byla složena poslední závěrečná zkouška, není důležité datum promoce,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.

Kdo ukončí studia předčasně, ještě před maturitou nebo závěrečnou zkouškou, musí se do osmi dní ohlásit zdravotní pojišťovně a začít platit alespoň minimální pojistné, to je 13,5 % z minimální mzdy.

2. situacePo nástupu do zaměstnání

Když absolvent po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, plní za něj povinnosti v sociálním zabezpečení jeho zaměstnavatel. To znamená, že za zaměstnance odvádí pojistné na sociální zabezpečení a zasílá do evidence České správy sociálního zabezpečení zákonem stanovené informace a doklady (evidenční list důchodového pojištění). „To neplatí pouze v případě tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy příjem nedosahuje 2 500 korun za kalendářní měsíc, a dále při činnosti vykonávané na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 tisíc korun,“ přibližuje Jana Buraňová.

„Při nástupu do zaměstnání odvádí zdravotní pojištění za zaměstnance zaměstnavatel,“ dodává Ivanco.

3. situacePři zahájení podnikání

Zahájení podnikání, přesně řečeno samostatné výdělečné činnosti, je třeba oznámit okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště. „Pokud je podnikání hlavní činností, je placení důchodového pojištění povinné. Je-li podnikání vedlejší činností, což je například právě při studiu včetně brigád, je povinnost odvádět důchodové pojištění závislá na výši dosažených příjmů,“ poznamenává mluvčí ČSSZ. Konkrétní situaci lze konzultovat s odborníky Call centra důchodového pojištění na lince 257 062 860.

„V případě podnikání je nutné začátek samostatné výdělečné činnosti ohlásit také zdravotní pojišťovně a platit si zálohy na zdravotní pojištění,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.

Kdo si přivydělávání samostatnou výdělečnou činností během studia, je to z pohledu placení zdravotního pojištění považováno rovněž za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Zdravotní pojištění se v takovém případě vypočítá ze skutečně dosaženého hrubého zisku, nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.

4. situacePři prázdninové brigádě

Je-li prázdninová brigáda činností, která zakládá účast na pojištění, plní povinnosti vůči ČSSZ za studenta zaměstnavatel. Období takové brigády pak může být započítáno pro nárok na budoucí důchod.

U dohody o provedení práce se povinné zdravotní pojistné neplatí při měsíční odměně 10 tisíc korun a méně a neplatí se rovněž u dohody o pracovní činnosti při měsíční odměně do 2 499 korun. Přesáhne-li však hrubá měsíční mzda tyto částky, strhává zaměstnavatel studentovi poměrnou část ze mzdy.

5. situacePři vycestování do zahraničí

Studenti, kteří nejsou výdělečně činní a sociální pojištění neplatí, nemají vůči ČSSZ žádnou povinnost ani při vycestování do zahraničí na stáž či studijní pobyt. Nemusí ČSSZ v těchto případech nic hlásit. Pokud budou v zahraničí pracovat, je třeba vědět, že v rámci EU platí pro sociální zabezpečení evropská koordinační pravidla, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se z příjmu bude platit pojistné. „Obvykle se platí do systému toho státu, kde je práce vykonávána. O povinnostech v konkrétním státě je třeba se informovat u příslušné instituce daného státu,“ říká Jana Buraňová.

V případě, že studijní pobyt v zahraničí je považován za přípravu na budoucí povolání, bude student do 26 let věku stále v České republice v kategorii nezaopatřené dítě a nadále za něj bude platit pojistné na zdravotní pojištění stát.

Pokud v době zahraničního studia není v České republice student považován za nezaopatřené dítě (například při překročení věku 26 let, přerušení studia či nedoložení studia), stát za něj pojistné na zdravotní pojištění nehradí. „Při pobytu v zahraničí kratší než šest měsíců je třeba nadále platit zdravotní pojištění v České republice. Trvá-li pobyt dobu delší než šest měsíců, je možné se z placení pojistného vyvázat,“ upozorňuje Gabriela Ivanco. V takovém případě je ale potřeba ještě před odjezdem odevzdat zdravotní pojišťovně formulář s prohlášením, že v cizině bude osoba pobývat víc než půl roku, a doložit začátek plateb zdravotního pojištění v zahraničí.

Autor:



Nejčtenější

Chtěl utáhnout nájem, tak začal podnikat a už má sedmičlenný tým

Radek Danč, provozovatel brněnské společnosti Internesto

Radka Danče dovedla k podnikání před pár lety tak trochu finanční nouze. Jako student bydlel v centru Brna a kamarád z...

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...



Co si Češi závidí a co by chtěli mít jisté. Zapojte se do ankety

Ilustrační snímek

O Češích se říká, že jsou závistiví. Ale je česká závist stále tak silná, že se nám nedaří vymanit z klubka intrik,...

Kvíz: volno na svatbu či stěhování. Kdy ho musí firma proplatit?

Ilustrační snímek

Pokud jste zaměstnaní, pak určitě víte, že máte nárok na dovolenou. Jak je to ale v případech, kdy do práce nemůžete...

Falešná advokátka je okradla, ale trestný čin se prý nestal

Ilustrační snímek

Asi všichni známe postavu falešného vrchního Vrány z oblíbené české komedie. Úsměv na tváři nám ovšem ztuhne, pokud se...

Další z rubriky

Co je dobré vědět o pojištění dětí. Dvanáct konkrétních dotazů čtenářů

Ilustrační snímek

Děti chvilku neposedí, může se jim kdykoli něco stát, potřebují pojištění, říkají si mnozí rodiče. A tak ho uzavřou....

Češi se svěřili, že vážná životní situace přijde na osm tisíc měsíčně

Ilustrační snímek

Životní pojistku nemá sjednanou polovina Čechů. Ti, kdo ji mají, ji nemusí mít dobře nastavenou. Jen pouhá desetina od...

Jaké výluky a háčky mívají odpovědnostní pojistky a co neuhradí

Ilustrační snímek

Když způsobíte škodu někomu jinému třeba při cyklistice, lyžování či jiném sportu, nebo na nákupu, provozem domácnosti,...

Další nabídka

Kurzy.cz

Totální dno. Co přijde nyní?
Totální dno. Co přijde nyní?

Globální ekonomika a konec konců celá společnost se v pokrizových letech pohybuje v mnoha neprobádaných vodách. Na ekon... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.