Ve všech třech oblastech dominují u absolventů středních odborných učilišť dvě společné vlastnosti: smysl pro kvalitu a smysl pro hospodárnost .
Představují skutečné jádro celé problematiky, neboť jsou zaměstnavateli považovány za nejdůležitější, nejobtížněji se na trhu práce hledají a zároveň tvoří dle názoru dotázaných jeden z hlavních nedostatků školní přípravy.
Právě na rozvoj smyslu pro kvalitu a hospodárnost by se zejména měla zaměřit jak školní příprava, tak i sám uchazeč o zaměstnání, neboť právě schopnost kvalitně odvedené práce a neplýtvání penězi organizace budoucí zaměstnavatel nejvíce ocení. Je nutné zdůraznit, že obě vlastnosti, jež by se daly charakterizovat jako "loajální přístup k firmě či organizaci", dokonce v důležitosti převažuje nad ryze odbornými dovednostmi absolventa.
Vedle rozvíjení smyslu pro kvalitu a hospodárnost přikládají učiliště podle zaměstnavatelů nedostatečný důraz i další důležité (a v jistém směru přímo základní) vlastnosti, kterou je ochota učit se. Zaměstnavatelé naznačují, že s jednou kvalifikací nevystačí po celou profesní kariéru ani manuálně pracující odborníci; zdokonalování vlastních dovedností, popř. ochota učit se novému, se v současné době stává nutností pro všechny typy profesí.
Trochu odlišná je situace v případě absolventů středních odborných škol a gymnázií. I když i u nich představují smysl pro kvalitu a smysl pro hospodárnost klíčové kompetence. S tím rozdílem, že postavení druhé jmenované vlastnosti není tak dominantní jako u vyučených.
Hlavním faktorem tak zůstává smysl pro kvalitu, na jehož rozvíjení by se měly u svých žáků střední školy zaměřit. Zároveň je pokládán za nejdůležitější vlastnost středoškolských absolventů hledajících uplatnění na trhu práce.
Z absolventů středních odborných škol a gymnázií ucházejících se o zaměstnání mají větší šanci ti, kdo mají smysl pro kvalitně odvedenou práci a službu klientům. Tito absolventi jsou častěji přijímáni do profesí, jejich pracovní náplň zahrnuje styk s klienty, a důležitost posledně jmenované vlastnosti pro budoucí zaměstnání je tudíž zřejmá. Podkladem pro výše uvedené nejdůležitější atributy zůstává, stejně jako u absolventů učilišť, solidní odborná způsobilost uchazeče, i když ani zde není v pořadí důležitosti na prvním místě.
Podle názorů zaměstnavatelů se SOŠ a gymnázia - stejně jako střední odborná učiliště - nedostatečně věnují rozvoji ochoty učit se u svých žáků. Tímto postojem zaměstnavatelé zjevně naznačují podobné souvislosti, jako v případě vyučených absolventů: bez jisté flexibility a ochoty neustále rozšiřovat a prohlubovat své znalosti se v současné době již málokdo obejde. Schopnost využít a přizpůsobit se novým podnětům a informacím ("Ochota učit se") se stává téměř nezbytnou podmínkou uplatnění - a to nejen absolventů - na trhu práce.
Střední školy by se měly oproti učilištím více soustředit na rozvíjení ústního projevu, schopnosti rozhodovat se a schopnosti být iniciativní.
A jaké jsou hlavní poznatky týkající se absolventů vysokých škol?
Smysl pro kvalitně odvedenou práci představuje i u vysokoškolského absolventa nejdůležitější atribut z hlediska jeho uplatnění na.trhu práce. Oproti absolventům nižších stupňů škol by se však vysokoškolák měl dále zaměřit i na rozvoj dalších vlastností a rysů, umožňujících samostatnost v jednání, iniciativu, kreativitu a schopnost řešit vzniklé situace. Tyto vlastnosti jsou pak ve své důležitosti ještě umocněny, jedná-li se o zahraniční firmu, a to spíše s menším počtem pracovníků.
Velmi důležitá je samozřejmě také patřičná odborná způsobilost. Výrazně větší šanci na uplatnění mají ti vysokoškoláci, kteří ovládají cizí jazyky: tato vlastnost sice nepatří mezi celkově nejdůležitější, avšak velmi obtížně se hledá. To signalizuje silnou poptávku po této schopnosti, i když poněkud zúženou pouze na některé obory činnosti (peněžní sféra, sociální služby). Pokud již zaměstnavatel tuto vlastnost hledá, je pro něj velice obtížné ji mezi vysokoškoláky nalézt. Vysoký význam znalosti cizích jazyků lze odvodit i z toho, že úroveň jejich výuky na školách hodnotí zaměstnavatelé jako výrazně nedostatečnou.
Střední a vysoké školy, v nichž se vzdělávají budoucí vysokoškolští absolventi, by měly klást větší důraz na rozvoj vlastností umožňujících samostatné řešení problémů a měly by důrazněji než dnes podporovat iniciativu a tvořivý přístup k realitě.
Otázka kvality hraje rozhodující úlohu u absolventů všech typů škol: pokud chtějí čerství absolventi na trhu práce uspět, měli by reflektovat požadavky svých potencionálních zaměstnavatelů, které ve své různorodosti mají jeden společný, velmi silný motiv. Stručně by se dal vystihnout takto: chceme hlavně kvalitně odvedenou práci s jasnými výsledky. Ačkoli takovýto požadavek zní velmi obecně a neurčitě, vypovídá cosi o současné situaci na trhu práce - o tom, co dnešním mladým uchazečům o zaměstnání nejvíce schází. Úloha a význam "kvality" v pracovním procesu by se daly vyjádřit také pomocí jednoho starého moudrého přísloví, které říká, že "když dva dělají totéž, není to totéž".
(z publikace Absolventi na trhu práce - Co zaměstnavatelé očekávají)
Představují skutečné jádro celé problematiky, neboť jsou zaměstnavateli považovány za nejdůležitější, nejobtížněji se na trhu práce hledají a zároveň tvoří dle názoru dotázaných jeden z hlavních nedostatků školní přípravy.
Právě na rozvoj smyslu pro kvalitu a hospodárnost by se zejména měla zaměřit jak školní příprava, tak i sám uchazeč o zaměstnání, neboť právě schopnost kvalitně odvedené práce a neplýtvání penězi organizace budoucí zaměstnavatel nejvíce ocení. Je nutné zdůraznit, že obě vlastnosti, jež by se daly charakterizovat jako "loajální přístup k firmě či organizaci", dokonce v důležitosti převažuje nad ryze odbornými dovednostmi absolventa.
Vedle rozvíjení smyslu pro kvalitu a hospodárnost přikládají učiliště podle zaměstnavatelů nedostatečný důraz i další důležité (a v jistém směru přímo základní) vlastnosti, kterou je ochota učit se. Zaměstnavatelé naznačují, že s jednou kvalifikací nevystačí po celou profesní kariéru ani manuálně pracující odborníci; zdokonalování vlastních dovedností, popř. ochota učit se novému, se v současné době stává nutností pro všechny typy profesí.
Trochu odlišná je situace v případě absolventů středních odborných škol a gymnázií. I když i u nich představují smysl pro kvalitu a smysl pro hospodárnost klíčové kompetence. S tím rozdílem, že postavení druhé jmenované vlastnosti není tak dominantní jako u vyučených.
Hlavním faktorem tak zůstává smysl pro kvalitu, na jehož rozvíjení by se měly u svých žáků střední školy zaměřit. Zároveň je pokládán za nejdůležitější vlastnost středoškolských absolventů hledajících uplatnění na trhu práce.
Z absolventů středních odborných škol a gymnázií ucházejících se o zaměstnání mají větší šanci ti, kdo mají smysl pro kvalitně odvedenou práci a službu klientům. Tito absolventi jsou častěji přijímáni do profesí, jejich pracovní náplň zahrnuje styk s klienty, a důležitost posledně jmenované vlastnosti pro budoucí zaměstnání je tudíž zřejmá. Podkladem pro výše uvedené nejdůležitější atributy zůstává, stejně jako u absolventů učilišť, solidní odborná způsobilost uchazeče, i když ani zde není v pořadí důležitosti na prvním místě.
Podle názorů zaměstnavatelů se SOŠ a gymnázia - stejně jako střední odborná učiliště - nedostatečně věnují rozvoji ochoty učit se u svých žáků. Tímto postojem zaměstnavatelé zjevně naznačují podobné souvislosti, jako v případě vyučených absolventů: bez jisté flexibility a ochoty neustále rozšiřovat a prohlubovat své znalosti se v současné době již málokdo obejde. Schopnost využít a přizpůsobit se novým podnětům a informacím ("Ochota učit se") se stává téměř nezbytnou podmínkou uplatnění - a to nejen absolventů - na trhu práce.
Střední školy by se měly oproti učilištím více soustředit na rozvíjení ústního projevu, schopnosti rozhodovat se a schopnosti být iniciativní.
A jaké jsou hlavní poznatky týkající se absolventů vysokých škol?
Smysl pro kvalitně odvedenou práci představuje i u vysokoškolského absolventa nejdůležitější atribut z hlediska jeho uplatnění na.trhu práce. Oproti absolventům nižších stupňů škol by se však vysokoškolák měl dále zaměřit i na rozvoj dalších vlastností a rysů, umožňujících samostatnost v jednání, iniciativu, kreativitu a schopnost řešit vzniklé situace. Tyto vlastnosti jsou pak ve své důležitosti ještě umocněny, jedná-li se o zahraniční firmu, a to spíše s menším počtem pracovníků.
Velmi důležitá je samozřejmě také patřičná odborná způsobilost. Výrazně větší šanci na uplatnění mají ti vysokoškoláci, kteří ovládají cizí jazyky: tato vlastnost sice nepatří mezi celkově nejdůležitější, avšak velmi obtížně se hledá. To signalizuje silnou poptávku po této schopnosti, i když poněkud zúženou pouze na některé obory činnosti (peněžní sféra, sociální služby). Pokud již zaměstnavatel tuto vlastnost hledá, je pro něj velice obtížné ji mezi vysokoškoláky nalézt. Vysoký význam znalosti cizích jazyků lze odvodit i z toho, že úroveň jejich výuky na školách hodnotí zaměstnavatelé jako výrazně nedostatečnou.
Střední a vysoké školy, v nichž se vzdělávají budoucí vysokoškolští absolventi, by měly klást větší důraz na rozvoj vlastností umožňujících samostatné řešení problémů a měly by důrazněji než dnes podporovat iniciativu a tvořivý přístup k realitě.
Otázka kvality hraje rozhodující úlohu u absolventů všech typů škol: pokud chtějí čerství absolventi na trhu práce uspět, měli by reflektovat požadavky svých potencionálních zaměstnavatelů, které ve své různorodosti mají jeden společný, velmi silný motiv. Stručně by se dal vystihnout takto: chceme hlavně kvalitně odvedenou práci s jasnými výsledky. Ačkoli takovýto požadavek zní velmi obecně a neurčitě, vypovídá cosi o současné situaci na trhu práce - o tom, co dnešním mladým uchazečům o zaměstnání nejvíce schází. Úloha a význam "kvality" v pracovním procesu by se daly vyjádřit také pomocí jednoho starého moudrého přísloví, které říká, že "když dva dělají totéž, není to totéž".
(z publikace Absolventi na trhu práce - Co zaměstnavatelé očekávají)
