Roste počet absolventů, kteří nemohou najít první uplatnění. Ilustrační snímek

Roste počet absolventů, kteří nemohou najít první uplatnění. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jak se také pozná krize: Absolventi se spokojí s nižším platem

  • 192
Na jedno místo se hlásí stovky uchazečů, hledání práce trvá několik měsíců. A výsledek? Absolventi přistoupí na plat i o šest tisíc nižší než před pěti lety.

Jsou pokornější, mají reálnější představy o situaci na trhu práce a chtějí méně peněz. Tak mluví personalisté o absolventech škol, kteří právě teď hledají uplatnění.

"Euforie absolventů z let 2000 až 2008, kdy měli vysoké požadavky a mohli si více vybírat, je pryč. Přišla větší pokora a realismus. Musí často začínat od nuly a postupně si vybudovat pozici od nejnižších pracovních míst," říká Jiří Halbrštát, marketingový manažer společnosti ManpowerGroup.

A není se čemu divit - počet absolventů se výrazně zvýšil. Podle údajů Českého statistického úřadu studovalo v roce 2001 na vysokých školách 204 tisíc lidí. O deset let později to bylo už kolem 400 tisíc lidí. Vysokoškolský titul se tak v poslední době stává na trhu práce téměř samozřejmostí a firmy se při přijímacích pohovorech zaměřují spíše na praktické zkušenosti.

Může se hodit

Najděte si novou a lépe placenou práci na jobDNES.cz. Aktuálně je zde přes 17 tisíc volných pracovních pozic.

"Roste procento těch, kteří dlouhodobě nemohou najít první uplatnění. Každý rok se stále více rozevírají nůžky mezi tím, jací absolventi opouští školy a jaké jsou požadavky zaměstnavatelů," vysvětluje Jiří Halbrštát a upozorňuje na jednu výhodu, kterou právě mladí lidé na trhu práce mají.

"Na internetu jsou jako doma a díky sociálním sítím dokážou udržovat kontakt s velkým počtem známých. To je velmi důležité, protože podle některých odhadů se až 75 procent pracovních míst obsadí prostřednictvím známých," míní Jiří Halbrštát. Navíc i personalisté brousí po sociálních sítích při hledání nových lidí.

Bez angličtiny to nejde

Nejlépe se na trhu práce v současnosti uplatní absolventi technických a finančních oborů a pak samozřejmě z oborů informačních technologií. Naopak stále větší problémy mají absolventi humanitních oborů, kteří nakonec hledají práci v oblastech, které nesouvisí s jejich předchozím studiem. Běžně nastupují do obchodu či personálního poradenství třeba mladí pedagogové.

"Díky rozvoji trhu v oblasti call center, back office center, center sdílených služeb a podobně jim můžeme nabídnout daleko větší množství absolventských pozic než dříve. Přednost mají ale při výběrových řízeních kandidáti se znalostí cizích jazyků na referentských pozicích obecně. Zaměstnavatelé jsou dnes ochotni si jazykově vybaveného absolventa vychovat a investovat do jeho rozvoje. Minimálně jeden jazyk na dobré komunikativní úrovni je dnes naprostou nutností," říká Lenka Hauptmanová, konzultantka personální společnosti Adecco.

To, že jazykově vybavení studenti mají větší šance najít dobrou práci, potvrzuje i průzkum České studentské unie. "Dělali jsme před prázdninami šetření mezi zhruba 50 personálními řediteli a vyplynulo z něj, že znalost anglického jazyka je důležitým prvkem uplatnitelnosti na trhu práce. Téměř 90 procent manažerů angličtinu při náboru vyžaduje. Nejsou ale v současnosti s úrovní znalostí jazyka příliš spokojeni. Celých 57 procent ředitelů nám řeklo, že by si absolventi měli úroveň angličtiny rozhodně zlepšit," říká k průzkumu Jiří Kohout, mluvčí České studentské unie. Kromě jazyka by měli vypilovat ještě komunikační dovednosti, profesionální vystupování, samostatnost a logické myšlení.

"Je pravda, že někdy pozorujeme absenci základních pravidel slušného chování, třeba představit se do telefonu, podat konzultantovi ruku, přijít oblečen k pohovoru adekvátně podle pozice, na kterou reagují. Takové informace se dají získat i na internetu. Proto také stále našim mladým klientům radíme, aby nepodceňovali první dojem," dodává Lenka Hauptmanová.

I stáž v zahraničí může zaměstnavatele "oslnit“

Nejenom z angličtiny jsou body navíc. Velmi bodují pracovní zkušenosti. "Zaměstnavatelé oceňují snahu pracovat už při studiu. První pracovní zkušenosti, brigády a stáže by měly být vnímány jako investice do budoucna, jako nastartování kariéry, nejen jako přísun peněz," konstatuje Lenka Hauptmanová. Nemusí se však jednat pouze o pracovní zkušenosti.

Doporučení zaměstnavatelů je i vycestovat za zkušeností do zahraničí, například formou programu Erasmus nebo na zahraniční stáže. Velmi dobře se kouká i na účast studentů na případových studiích ve firmách, silné postavení mají i trainee programy, které zvláště velké podniky už běžně nabízejí.

Dejte mi o šest tisíc míň a budu spokojený

Studenti a absolventi se v průběhu ekonomické krize stali jednou z nejhůře postižených skupin na pracovním trhu. Počet příležitostí, které mohou využít, ani zdaleka nedosahuje předkrizové úrovně. Tyto okolnosti většinu z nich přinutily hledat práci už během studia, a to za horších platových podmínek.

To potvrzují čísla dalšího rozsáhlého studentského průzkumu. Kdyby nebyla krize, řekli by si vysokoškoláci o průměrný nástupní plat ve výši 28 600 korun. Nyní se ovšem klidně spokojí s platem ve výši 22 500 korun. "Zjistili jsme mezi osmi tisíci dotázanými i hranici, pod kterou by nebyli ochotni nastoupit do práce ani v době největší krize, a to je částka 17 100 korun," říká Jiří Kohout ze studentské unie.

Pokud už absolventi najdou svou práci, hodlá čtvrtina z nich u svého zaměstnavatele zůstat tři roky. Každý pátý absolvent si plánuje kariéru na pět let. Poté, co nasbírají zkušenosti u prvního podniku, hodlají se rozvíjet jinde. Přestěhovat se v rámci České republiky je ochotno 45 procent studentů.