Kdo má zaměstnavatelem či charakterem práce přesně daný pracovní rozvrh (co plnit a odkdy dokdy), toho takzvaní zloději času příliš netrápí. Problém mají lidé, kteří si do jisté míry rozhodují o pracovním čase sami. Často se okrádají o minuty, které by mohli využít více podle svých představ. "Přiznejme si: kolik lidí začíná pracovní den následovně - kafíčko, pokec s kolegy a hodinka uteče, ani nevíme jak," říká psycholog práce Vladimír Täubner.
Mnoho lidí má určitý ranní rituál, který je takzvaně nastartuje, ale od některých rituálů se nesnadno odbíhá. "Pak se začne s plněním nedůležitých úkolů, protože jsou víceméně příjemné, a den plyne...," pokračuje Täubner. Upozorňuje, že takové příjemné zbytečnosti zaberou 40 i 50 procent pracovního času. Nejdůležitější věci se pak řeší ve stresu a na poslední chvíli.
Oddělte zrno od plev
|
Víte, jak se pozná sexuální obtěžování? Čeho se raději vyvarovat? |
Nejobávanější úkol lze rozdělit na menší, stravitelnější sousta. Je zároveň rozumné ponechat si rezervu pro nepředvídané události. Podle Daniely Čajánkové z poradenské společnosti Stimul je z hlediska plánování také důležité naučit se reálně vnímat a odhadovat čas. "Jak dlouho bude tento úkol trvat, kolik bude na něj potřeba času? To jsou otázky, na které je třeba předem znát poměrně přesnou odpověď," upozorňuje.
Zabijáci soustředění a brzdy výkonu
Zaměstnanec je plně zabrán do činnosti. Poruchu stroje, zazvonění telefonu, hovořícího kolegu u protilehlého stolu a další rušitele klidu nelze vždy ignorovat. Přišel šéf a něco chce? Pak je dobré mít po ruce papír na zaznamenání poslední myšlenky, než se s ním dá pracovník do řeči. Chce něco kolega? Ať přijde za chvíli.
Vyrušení není nikdy příjemné. "Nový návrat k problému může totiž stát mnoho úsilí," podotýká Daniela Čajánková. "Na druhé straně ani nestojí za to tvářit se, že pilně a soustředěně pracuji, pokud se nemohu soustředit a nápad nepřichází," dodává.
Člověk tak ztrácí energii, vyčerpává se neklidem. Proto je lepší na chvilku takzvaně vypnout, změnit činnost, prostředí. "Například rozhovor s kolegou, ovšem v rozumné časové míře, hodnotím mezi všemi narušujícími vlivy jako spíše pozitivní. Člověk se může zasmát, přijít na jiné myšlenky, odpočinout si a poté se znovu lépe soustředit na svou práci," říká Michaela Peňásová. Proč mají ženy na venkově problémy s prací?
Boj za skutečné volno
"Trávit více času v práci než ostatní umí každý. Ale trávit jej opravdu efektivně umí málokdo," míní psycholog Täubner. Pokud se ve firmě neděje něco mimořádného, pak být v práci dvanáct hodin denně není žádné hrdinství, ale neschopnost si zorganizovat čas. Člověk tak zbytečně přichází o své skutečné volno, během něhož dělá, co ho baví, věnuje se sám sobě. Podle Täubnera mnoha lidem nezbývá na takové volno ani hodina denně. "Přitom právě z něho čerpáme energii pro všechno ostatní," zdůrazňuje psycholog. Kdo čas pro sebe zanedbává příliš dlouho, jeho výkonnost klesá a jen marně pak v sobě hledá skryté rezervy.
Jak může zdržovat zaměstnavatel?
* Nevytvoří dostatečné zázemí firmy, lidé pracují na nekvalitních strojích, které se často porouchají.
* Vybere zaměstnance s chybějící praxí, bez zkušeností, v nejhorším případě takové, kteří se na svou pozici vůbec nehodí.
* Na zadání úkolu má stále dost času, chybějí jasné cíle, nejdříve se něco udělá a pak se o tom přemýšlí.
* Špatná organizace, nedodržování pracovních rytmů: pokud na sebe jednotlivé činnosti navazují a někdo není se svou prací hotov včas, brzdí ostatní.
* Nemotivuje své zaměstnance.
Zdroj: Stimul
|
Kolik času denně máte na načerpání energie, kterou potřebujete k vyrovnanému životu? Vezměte do ruky kalkulačku a odečítejte od 24 hodin čas: |
|
* strávený v práci |
Od práce nejvíce zdržují diskuse, které se protáhnou i na hodinku či dvě. Přesto odborníci tvrdí, že je dobré občas vysadit. Popovídání s kolegou přivede zaměstnance na jiné myšlenky.
