Na druhé straně lze uvést řadu případů, kdy akcie nejen posloužily jako štít proti inflaci, ale dokonce poskytly svým majitelům obrovské zisky v době, kdy majitelé obligací a bankovních vkladů přicházeli na mizinu. Jednalo se například o již zmíněnou hyperinflaci v Německu. Spisovatel Erich Maria Remarque popsal tehdejší situaci v románu Černý obelisk takto:„Všichni střádalové jsou samozřejmě na mizině. A právě tak dělníci a všichni, co jsou odkázáni na mzdu. Stejně je na tom většina malých obchodníků, jenže ti to nevědí. Skutečný blahobyt mají pouze lidé s devizami, s akciemi nebo s velkými věcnými hodnotami.“ Během roku 1923, kdy se děj románu odehrával, vzrostla reálná hodnota německých akcií na více než pětinásobek. Hodnota bankovních vkladů však poklesla prakticky na nulu.
Výnosy obligací, úrokové sazby a inflace v USA, 80. léta
| Celkové výnosy | Úrokové sazby | Inflace | ||||
| Americké vládní obligace 15 let (%) | Podnikové obligace AAA (%) | Federální fondy (%) | Bankovní sazby prime rate (%) | Index cen výrobců (%) | Index spotřeb. cen (%) | |
| 1979 | -1,33 | -6,44 | 11,19 | 12,67 | 10,48 | 13,29 |
| 1980 | -2,43 | -9,07 | 13,36 | 15,27 | 15,45 | 12,51 |
| 1981 | -1,11 | 8,19 | 16,38 | 18,87 | 11,74 | 8,92 |
| 1982 | 47,35 | 39,31 | 12,26 | 14,86 | 4,73 | 3,83 |
| 1983 | -0,21 | 5,95 | 9,09 | 10,79 | 0,50 | 3,79 |
| 1984 | 16,72 | 18,03 | 10,23 | 12,04 | 2,69 | 3,95 |
| 1985 | 33,13 | 36,36 | 8,10 | 9,93 | 0,49 | 3,80 |
| 1986 | 27,74 | 28,48 | 6,80 | 8,33 | -0,19 | 1,10 |
| 1987 | -4,94 | -7,67 | 6,66 | 8,21 | -2,62 | 4,44 |
| 1988 | 8,90 | 15,58 | 7,57 | 9,32 | 4,08 | 4,42 |
| 1989 | 19,19 | 18,56 | 9,21 | 10,87 | 5,64 | 4,65 |
Zdroje: Global Financial Data, Homer S., Sylla R: A History of Interest Rates. Rutgers University Press, New Jersey, 1996
Autoři Jorion a Goetzmann (citovaní rovněž v kapitole věnované politickému riziku) shromáždili řadu statistik o výnosech různých světových akciových trhů během 20. století. Z jejich práce jsou zajímavá především data uvedená v níže uvedené tabulce.
Nejprve je uvedeno sedm politicky stabilních zemí, jejichž akciové trhy fungovaly nepřetržitě od 20. let dvacátého století. Akciové trhy v USA, Kanadě, ve Švédsku a Švýcarsku (tedy v zemích s historicky nízkou inflací) dosáhly vyšších reálných výnosů než burzy ve Velké Británii, v Austrálii a na Novém Zélandě. Novozélandské akcie jako jediné poskytly investorům během sledovaného období v průměru záporné reálné výnosy, přičemž průměrná inflace byla v této zemi nejvyšší. Šlo o důsledek politického rizika – socialistických experimentů během 70. let, které měly pro novozélandskou ekonomiku velmi nepříznivé důsledky.
Mohlo by se tedy zdát, že akcie jako štít proti inflaci příliš nefungují, i když podléhají menšímu inflačnímu riziku než obligace. Poněkud jiný obraz ale nabízí druhá část tabulky, která zachycuje reálné výnosy emerging markets. V mnoha zemích, které trpěly velmi vysokou inflací, akcie nejen fungovaly jako účinný štít proti inflaci, ale poskytly dokonce fantastické výnosy (Argentina v 70. až 90. letech, Peru, Chile během vlády Pinocheta a jeho nástupců). Tyto výnosy však byly doprovázeny velmi vysokou volatilitou. V Brazílii a v některých dalších zemích byly sice reálné výnosy akcií záporné, avšak poskytly alespoň částečnou ochranu proti hyperinflaci.
Zároveň se ukazuje, jak velký je význam politického rizika. Svědčí o tom zkušenosti z Argentiny v období 1947–65, kdy ekonomika této země byla zruinována perónistickou vládou a její radikálně levicovou hospodářskou politikou. Argentinské akcie ztratily v tomto období bezmála 100 % reálné hodnoty. Naproti tomu během 80. let, kdy argentinská inflace celkově dosáhla neuvěřitelné výše 386 168 700 % a prakticky rozleptala finanční systém a ekonomiku této země, posílil argentinský akciový index o 590 838 000 %, tedy v reálném vyjádření o 53 %. Z hlediska argentinského investora se akcie ukázaly být jednou z mála možností, jak uniknout inflaci. Jinou možnost představovaly cizí měny, zejména americký dolar.
Rovněž ekonomika a akciový trh v Chile prožily počátkem 70. let těžké období během levicového režimu Salvadora Allenda. V roce 1971 měl chilský akciový trh pouze necelých 9 % hodnoty z roku 1927, což odpovídá průměrným ročním výnosům ve výši –5,37 %. Generál Pinochet obnovil po převratu v roce 1973 tržní hospodářství, což se projevilo na vysokých průměrných výnosech chilských akcií v letech 1974 až 96 (a také na vysoké popularitě tohoto diktátora u velké části chilské veřejnosti).
Průměrné roční výnosy akciových trhů
| Období | Nominální výnos p.a. (%) | Reálný výnos p.a. (%) | Volatilita (reálných výnosů, %) | Inflace p.a. (%) | |
| USA | 1/21-12/96 | 6,95 | 4,32 | 15,84 | 2,52 |
| Velká Británie | 1/21-12/96 | 6,30 | 2,35 | 15,68 | 3,86 |
| Kanada | 1/21-12/96 | 5,78 | 3,19 | 16,65 | 2,51 |
| Švédsko | 1/21-12/96 | 7,42 | 4,29 | 16,65 | 3,00 |
| Švýcarsko | 1/26-12/96 | 4,83 | 3,24 | 14,73 | 1,54 |
| Austrálie | 1/31-12/96 | 7,06 | 1,58 | 13,94 | 5,39 |
| Nový Zéland | 1/31-12/96 | 5,69 | -0,34 | 12,50 | 6,01 |
| Argentina | 9/47-7/65 | -5,78 | -25,09 | 32,73 | 25,78 |
| 12/75-12/96 | 236,29 | 16,71 | 87,83 | 188,15 | |
| Brazílie | 2/61-12/96 | 142,34 | -0,17 | 51,93 | 147,52 |
| Chile | 1/27-3/71 | 12,98 | -5,37 | 21,85 | 19,37 |
| 1/74-12/96 | 64,19 | 15,52 | 36,25 | 42,13 | |
| Izrael | 1/57-12/96 | 37,05 | 3,03 | 22,96 | 33,02 |
| Japonsko | 1/21-5/44 | 1,23 | -0,34 | 15,79 | 1,58 |
| 4/49-12/96 | 8,30 | 5,52 | 18,90 | 2,63 | |
| JAR | 1/47-12/96 | 6,13 | -1,76 | 15,89 | 8,03 |
| Kolumbie | 12/36-12/96 | 10,15 | -4,29 | 21,78 | 15,09 |
| Mexiko | 12/34-12/96 | 20,13 | 2,30 | 24,45 | 17,43 |
| Pákistán | 7/60-12/96 | 7,79 | -1,77 | 15,23 | 8,57 |
| Peru | 12/88-12/96 | 340,95 | 30,45 | 87,98 | 232,18 |
| Venezuela | 12/37-12/96 | 9,67 | -2,04 | 24,84 | 11,95 |
Zdroj: Goetzmann a Jorion
Celkově lze zkušenosti s akciemi v období inflace označit jako smíšené. Konzervativní investor proto udělá nejlépe, pokud se soustředí na vyspělé země se stabilními ekonomikami a s nízkou inflací. V období hyperinflace ve fungujících tržních ekonomikách mohl agresivní investor buď vydělat obrovské sumy, anebo prodělat kalhoty – volatilita těchto trhů byla velmi vysoká. Pro akciové výnosy (a pro ekonomiku jako takovou) je smrtící kombinací vysoká inflace doprovázená levicovými hospodářskými experimenty. Od takovýchto zemí je lépe se držet v uctivé vzdálenosti.
Rozhodně nelze paušálně tvrdit, že kapitálové trhy rozvíjejících se zemí systematicky poskytují vyšší výnosy než burzy ve vyspělých zemích. Statistiky přesvědčivě dokumentují pouze fakt, že emerging markets jsou mnohem rizikovější než vyspělé trhy a z tohoto zvýšeného rizika vyplývá, že některé z nich poskytnou vyšší výnosy. Nic více, nic méně.
Úryvek je z knihy Investiční strategie pro třetí tisíciletí (2.rozšířené vydání) z nakladatelství Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE např:Moderní finanční produkty – repo obchody
Financování vlastního bydlení
Penzijní připojištění
Souhlasíte s autorem, že akcie dokáží investora bezpečně ochránit před negativními vlivy inflace? Těšíme se na vaše názory.
 |
