Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Akcie musí růst - jinak svět zanikne!

aktualizováno 
Akcie musí růst, nemůžeme popřít trh a jeho růstový potenciál. Co ale máme dělat, když trh zaspal a řítí se k dalším a dalším dnům, nebo stále nemůže popadnout dech a vydat se alespoň pomaloučku zhůru? Spasí nás zajištěné fondy, nebo je to jen módní záležitost? Na otázky Fincentra odpovídal Josef Beneš, generální ředitel společnosti ČSOB Asset Management.

Akciový trh se stále ještě nevzpamatoval z propadů, co je tedy v současnosti nejlepší nakupovat v případě investice na 4-5 let: akciový nebo dluhopisový fond?

 

V případě investičního horizontu čtyř až pěti let, nejlepší, co můžete dnes udělat, je exponovat se na akciovém trhu. Akciový trh má stále velký potenciál čistě z principu trhu jako takového, protože kdybychom popřeli tento základní prorůstový potenciál, znamenalo by to, že svět zanikne.

 

Samozřejmě mířím na kapitálově garantované fondy, které klienty pouštějí na expozici do světového akciového indexu při konstrukci, která garantuje ať už minimální úrok plus justinu, anebo jenom jistinu a dává velký potenciál akciového trhu.

 

Na druhou stranu bývá u zajištěných fondů právě omezen maximální výnos. Není toto příliš velký handicap, např. u fondu ČSOB Světový Click +2 je omezen na 30% za 5 let.

 

Konkrétně u tohoto fondu je potenciál takový, jaký jste říkal, ale je to z důvodu, že vedle toho je již garantovaná minimální úroková míra, tedy nejenom jistina, ale i úrok. Vychází tam asi 1,4 % p.a.

 

Toto nejsou produkty firem s pochybnou reputací ze začátku devadesátých let. Je to čistě matematika, čistě technika, tady není nic zadarmo, na trhu neexistuje „free lunch“, jde o standardní opční nebo derivátové kontrakty, které vytvářejí zmíněné limity. Protože se pohybujeme v prostředí tak nízkých úrokových sazeb, vážíme, zda říct: „my vám dáme garantovaných 100 % a můžete získat takový garantovaný výnos“, anebo nabídneme i garantovaný úrok a potenciál bude nižší. Je to otázka pojetí konkrétního investora, zda si myslí, že 8 % je při garantované jistině málo.

 

Je oprávněná kritika, že jsou zajištěné fondy nákladově nekonkurenceschopné, a netransparentní? Například v zemích jako Španělsko a Itálie nejsou tyto produkty příliš oblíbené.

 

Chcete si vyzkoušet, jaké to je, investovat na akciovém trhu? V Investiční hře můžete nakupovat akcie na trzích v USA, s online cenami. Nejlepší investoři vyhrávají ceny v hodnotě 250 000 Kč.

V Evropě jsou země, kde jsou zajištěné fondy populární a jsou země, kde zajištěné fondy „nejedou“. My jsme si chtěli nějakým způsobem aspoň zanalyzovat, proč tomu tak je, avšak nedošli jsme k žádným výsledkům, proč zrovna ve Španělsku jsou nepopulární, proč zrovna v Belgii jsou naopak populární. Ale musím se výrazně ohradit proti tomu, že jsou zajištěné fondy netransparentní. Ona je netransparentní ta struktura, měnový a úrokový swap - nebo lépe řečeno, ona se záměrně neukazuje klientovi, není publikovaná, komunikovaná. Záměrně ne proto, že bude klient nějak podváděn, ale proto, že to je čistě technikálie. Snahou je ukázat tyto produkty co nejjednodušeji. Transparentní je i vztah připočítávání výnosu. Klient může sledovat, jestli se mu v daném období výnos „zaklikne“ nebo „nezaklikne“, zda vydělal nebo nevydělal.

 

Vy jste se mě zeptal, co je dneska nejlepší, jestli akciový nebo dluhopisový trh a my rozhodně nechceme do budoucnosti prodávat minulé výnosy. Mířím tím na dluhopisové trhy, ty by se asi dobře prodávaly. Při dnešní bídě výnosů by se dobře prodávaly 8% výnosy loňského roku na dluhopisových fondech, ale to samozřejmě nechceme. Protože všichni víme a vidí to už i retailoví klienti, že to se letos nebude opakovat. Pro ty, kteří dneska vstoupí do dluhopisového fondu a dojde k otočení inflačního vývoje, k mírnému pohupu sazeb, může být výnos v krátkém investičním horizontu třeba tři čtvrtě roku, čistě i záporný.

 

My ukazujeme realitu a dluhopisový trh zejména v České republice začíná mít svá rizika.  Na českém dluhopisovém trhu je stále obrovská poptávka. Protože je trh poměrně malý, výnosy se stále celkem drží. My se ale obáváme otočení úrokového cyklu, a potom výnosy budou podstatně nižší než jsou dnes. Rozhodně tady byl za poslední dva roky boom dluhopisového trhu, všichni věděli, že budou klesat sazby. Obrovská poptávka ze strany korporátů atd. udělala s trhem obrovské turbulence pozitivního charakteru, což však nejde donekonečna. Nominální snižování sazeb, na kterých participoval dluhopisový trh, bylo pozitivní, ale teď prostě začíná jít do klasického charakteru vývoje dluhopisového trhu. Např. i věci, které jsou nyní diskutovány - návrh v rámci novely DPH, tak tam jsou některé aspekty, které mohou dluhopisový trh ovlivnit značně negativně.

 

Jste spokojeni s prodeji zajištěných fondů na současné úrovni okolo 200 mil. Kč za tranši?

 

Samozřejmě máme vždycky spočítánu určitou profitabilitu každého produktu, kolik by se mělo prodat. Tato čísla představují limitní hodnoty, od kdy to začíná být  pro manažera zajímavé. Pravdou je, že kdyby tato čísla byla za rok, byl bych hluboce zklamaný. To jsou čísla, od kterých se budeme odrážet nahoru. Ambice, abychom tady zajištěné fondy hodně prodávali, jsou ze strany KBC obrovské, ne kvůli zisku, neboť toto není zas až tak úplně profitabilní záležitost, ale spíš proto, že tady chceme nabídnout investorům nějakou rozumnou alternativu.

 

Myslíte si, že se budou dělat české zajištěné fondy? S českým domicilem?

 

Myslím si, že by to šlo, ale proces zakládání fondů v Lucembursku je daleko jednodušší. My jsme popravdě řečeno ani neuvažovali, že bychom tyto fondy dělali v Čechách - např. práce s Komisí, s novými věcmi, které tady ještě nejsou „prošlapané“, by byla asi složitější, pomalejší a nákladnější.

 

Podle mě tady už není sebemenší důvod uvažovat jestli je něco listováno v Lucembursku, v Čechách, v Bruselu, nebo ve Vídni,…

 

Nepředstavuje pro klienty jistou váhu při rozhodování právě to, zda je produkt „český“, od české společnosti?

 

Je tady situace, kdy by někteří klienti raději preferovali český fond, českou provenienci. Já si však myslím, že to bude platit stále méně, že bude stále méně a méně klientů, kteří takhle budou uvažovat.  Jaká je definice co je to „český“ a „zahraniční“ fond? Pokud to bereme čistě podle definice domicilu, ano, je český nebo zahraniční, ale jinak můžeme brát český, protože je v české koruně, nebo může být český tím, že ho spravuje česká společnost. Fondy, které listujeme v zahraničí, spravujeme na bázi různých advisory kontraktů nebo full management kontraktů, jsou spravované v ČR, jsou to české instrumenty, takže já bych řekl, že jde o „český“ fond. Navíc garance, právní režim, regulace a dohled nad činností fondů je v zahraničí daleko kvalitnější. Klient by mohl být víc spokojen se zahraničním fondem než s českým, opomineme-li, že je i méně zdaněn,…

 

Jak to bude  s fondy ČSOB a PIAS až se sloučí, jakou budou mít váhu v celém portfoliu fondů rodiny ČSOB/KBC?

 

Úplně stejnou jako zahraniční. Např. KBC Czechrenta bude dluhopisový fond a ČSOB Bond mix bude také český dluhopisový. Nebudeme dělat rozdíl mezi českým nebo zahraničním, jestli se bude jmenovat KBC nebo ČSOB. Budou se stejně prodávat, se stejnou prodejní podporou v síti. Budeme dělat rozdíl ve struktuře těchto produktů, ve struktuře konkrétního fondu. Jeden bude mít duraci např. 4 roky, druhý bude mít duraci 2 roky tak, abychom pokryli celou výnosovou křivku. S minimálním tracking errorem budeme jednoznačně dodržovat statut fondu a klientovi budeme radit v rámci investičního poradenství, že si například myslíme, že bude na další rok outperformovat dlouhý konec výnosové křivky - v rámci fondu nebudeme přesouvat aktiva, zvyšovat duraci, atd., ale řekneme klientovi, aby nakoupil tento fond. Nebo když vývoj bude nejistý, poradíme, aby zůstal na krátké duraci, např. do roku a půl, což je dejme tomu ČSOB Bond mix.

 

Jaké fondy se v současnosti nejvíce prodávají?

 

Fondy peněžního trhu, což je v České republice obecný trend. Lidé nechtějí dlouhodobě investovat, nevěří trhu, někdy investování nerozumí a to, co se událo za těch několik posledních let byly strašlivé rány. Již vědí, že peněžní fondy v podstatě kopírují úrokové sazby v našem prostředí, dají prostředky do rozumného jména, berou výhodu nezdanění po 6 měsících a dále se o ty peníze nestarají. Nechtějí podstupovat riziko - tady je drtivá většina investorů rizikově averzní. My jsme národ z historického hlediska neúměrně vázaný na depozitní produkty. Kdyby zde byly rozumné nominální sazby, lidé by o fondech opravdu neuvažovali. Dnes jsou však úrokové sazby v bankách na tak nízké úrovni, že se sami ptají, zda je tady něco jiného – a najednou začnou vnímat i ty fondy.

 

Nyní je tady paradoxně obrovský boom pro fondový byznys, kdy se fondy dobře prodávají. Ale prodávají se do alternativy depozita. Takže trh je z většiny peněžní trh. Na druhou stranu u klientů vidíme, že by se rádi nějakým způsobem dotkli „ohně“ akciového trhu, protože cítí ten potenciál. Jenže oni se bojí, pro věci, které se staly v minulosti, nebo že tomu nerozumí. Proto si myslím, že právě kapitálově garantované fondy jim mohou zpřístupnit tento „oheň“. I když se opět může

Dluhopisové fondy nad pět procent nevynesou

Co je lepší než akcie?

Co radí další profesionálové?

me bavit o tom, že potenciál je limitovaný, že jsou tady poplatky, které jsou vyšší než na peněžním trhu.

 

Jaká je obecně úroveň poplatků u fondů peněžního trhu pro správce aktiv, lze na nich vydělat?

 

Fondy peněžního trhu jsou v podstatě zadarmo. To je další problém průmyslu asset managamentu a fondů – všechny společnosti prodávají fondy, mají dobrá čísla, sbírají aktiva, ale výtěžnost, profitabilita těchto aktiv je nízká. Asset management byl založený na akciovém trhu, na 10, 15 % růstu ročně. Z toho když si asset manager účtoval 2 % , tak to bylo v pořádku.

 

Poplatek u peněžního fondu je nastaven na 0,6 %, je to ještě pro správce udržitelné?

 

Tady se nejedná o profitabilní záležitost, naším cílem, nebo asset managementu obecně, není prodávat peněžní fondy. Je snaha vysvětlovat, zpřístupňovat investorovi obzory nových sofistikovanějších produktů, které mu mohou přinést lepší zhodnocení než depozitum, protože peněžní fondy s durací z definice do jednoho roku jsou de facto replikami depozit. A proto je snaha ukázat klientům celé „univerzum“ asset managemtu.

 

Současný trend v asset managementu je však šetření na vlastních nákladech a likvidování produktů, kterých v minulosti správci nabízeli příliš mnoho.

 

To se děje i u nás, ačkoli jsme k tomu došli jiným směrem. To, co u nás teď probíhá je, že zužujeme, ztransparentňujeme nabídku, kdy jsme jednoznačně měli duplicity, někdy i ztrojení stejných fondů. Nechceme jít cestou chrlení nových produktů. I u garantovaných fondů, kde sice nový uvádíme na trh každé dva měsíce, jde v podstatě stále o jeden produkt, pouze s trochu jinými detaily uvnitř struktury.

 

Co se stane po vstupu do Evropské unie nebo tehdy, až bude platit nový zákon o kolektivním investování. V případě ČSOB se zdá, že již má ve všem jasno…?

 

My čekáme na nový zákon jako na „smilování“, počítáme, že bude platit od poloviny příštího roku. Naše struktura je na nové podmínky již předpřipravena. V momentě, kdy se umožní např. vznik jedné správcovské společnosti, která bude dělat jak asset management, tak fondový byznys,  bude to pro nás ohromné zjednodušení celé činnosti. Máme jasno, teď pouze čekáme na podmínky, které nám umožní naši představu implementovat. U vstupu do Evropské unie předpokládám, že to nebude mít žádný extrémní vliv, ať už negativní nebo pozitivní.


Dnešní rozhovor je pokračováním série rozhovorů s portfolio manažery a představiteli investičních společností. Sérii jsme započali rozhovorem s Martinem Burdou z ISČS, který si můžete přečíst ZDE, na který jsme navázali rozhovorem s portfolio manažery ze společnosti IKS - KB, P. Hochmalem a O. Králem. Rozhovor si můžete přečíst ZDE

 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust
Investovat, nebo obchodovat? Analytik radí, co je větší jistota

Být investorem, nebo traderem čili obchodníkem? Takovou otázku si klade většina těch, kteří se rozhodli zhodnotit své prostředky na finančních trzích. Co je...  celý článek

Vladimír Brůna
Když stát své dluhy smaže inflací, je dobré mít zlato, říká odborník

Zájem Čechů investovat do zlata roste. A to i přesto, že cena zlata dosahuje ročního maxima. Podle investičního odborníka Vladimíra Brůny z Golden Gate CZ...  celý článek

Ilustrační snímek
Investice: Kde vám dobře vydělají dva tisíce a kam uložit velké částky

Kam s penězi, když na spořicích účtech se sazby pohybují pod jedním procentem? Je dnes vůbec možné zhodnotit finance alespoň tak, aby je „nesežrala“ inflace?...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Výsledky voleb a preferenční hlasy. Koho voliči dostali do sněmovny?
Výsledky voleb a preferenční hlasy. Koho voliči dostali do sněmovny?

Hvězdou letošních voleb je teprve jednadvacetiletý Dominik Feri, který se z posledního místa na pražské kandidátce TOP ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.