Přestože jsou Češi považováni z hlediska investičních znalostí a aktivit za velmi opatrný a konzervativní národ, tak kupónová privatizace v letech devadesátých učinila z generace dnešních třicátníků a jejich starších spoluobčanů akcionáře. Jen pro zlomek z těchto několika miliónů lidí se stal kapitálový trh centrem zájmu. Pro většinu lidí byla kupónová privatizace a s ní spojené nabytí akcií pouze krátkou investorskou epizodou v jejich životě a někteří z nich dnes možná ani neví, co na svém účtu ve středisku cenných papírů vlastně mají. Právě ti by měli nyní alespoň trochu zpozornět a předejít často nechtěné dražbě jejich akcií.
Platí jenom ti velcí
Důvody, proč stále více společností přeměňuje podobu svých akcií na listinné, lze hledat mimo jiné v již téměř rok starém rozhodnutí Střediska cenných papírů týkající se zpoplatnění vedení účtu cenných papírů. Fakticky nejde o nic nového, neboť tato služba byla zpoplatněna do roku 1996. Tehdy byli majitelé účtů povinni platit za vedení účtu 30 korun ročně, avšak velmi málo lidí skutečně tuto odměnu zaplatilo. Především kvůli tomu SCP tento poplatek zrušilo. Po několika letech se ovšem odhodlalo k jeho obnovení. Zpoplatnění vedení majetkového účtu CP se ovšem zdaleka netýká každého účtu. Pokud hledáte další informace o akciích, navštivte naši specializovanou přílohu, která se tomuto tématu věnuje - PRÁVĚ ZDE.
Odvádět poplatek za vedení majetkového účtu jsou povinni pouze ti, jejichž nominální hodnota cenných papírů přesahuje hodnotu 11,7 miliónu korun. V takovém případě činí poplatek za vedení účtu přibližně deset tisíc korun. Vlastní konstrukce poplatku je tvořena poměrně složitým vzorcem, který nemá smysl zde uvádět. Desetitisícový poplatek se sice nemusí zdát při téměř dvanáctimiliónové hodnotě majetku příliš mnoho, avšak zvláštnost tohoto ustanovení lze vidět při porovnání tržní a jmenovité hodnoty cenných papírů vedených na účtu SCP. Poplatek je totiž vázán na výši jmenovité a nikoli tržní (reálné) hodnoty evidovaných cenných papírů.
Jinými slovy se může stát, že na jedné straně stojí majitel A účtu v SCP, který má na účtu akcie v celkové nominální hodnotě deset miliónů korun, jejichž tržní hodnota je desetkrát vyšší. Na straně druhé stojí majitel B účtu v SCP, který drží akcie v celkové nominální hodnotě 12 miliónů, avšak vzhledem k jejich nízké atraktivitě a negativnímu vnímání investorů činí jejich tržní hodnota pouhý jeden milión. To prosím není žádné sci-fi, ale realita kapitálového trhu. Majitel A tedy nemusí za vedení účtu platit ani korunu, i když má na účtě majetek v hodnotě sto miliónů korun, zatímco nešťastník B s majetkem jeden milión zaplatí deset tisíc korun.
Proč jde Česká Republika proti celosvětovému trendu?
Je logické, že za takové situace dochází ke stahování zaknihovaných akcií a jejich přeměně na listinnou podobu. To je situace, která není obvyklá ve vyspělé části světa, kde naopak podíl zaknihovaných akcií vzrůstá. Listinné akcie totiž přinášejí riziko v podobě fiktivních převodů z daňových důvodů. Zároveň je v jejich případě horší kontrola majetkových vazeb v jednotlivých společnostech. V konečném důsledku tedy může dojít k dalšímu opouštění emisí ze zaknihované podoby, což paradoxně může znamenat pokles příjmů SCP namísto jejich zvýšení. Ale zpátky k tomu, jak se zachovat pokud zrovna moje akcie přechází na listinnou podobu.
Přeměně podoby akcie se drobný akcionář neubrání
Pokud obdržíte oznamovací dopis či se dozvíte v některé tiskovině o přeměně podoby vámi držených akcií ze zaknihovaných na listinné, pak se tomu nemůžete nijak bránit. Může se samozřejmě stát, že upřednostňujete vedení akcií v zaknihované podobě na účtu SCP v porovnání s listinnou podobou, avšak to bohužel nic neznamená. Pokud dochází k přeměně podoby akcie, pak se tak děje u celé emise a není možné, že by si někdo ponechal akcie v zaknihované podobě a druhý by je měl v podobě listinné.
Za takové situace by tedy byla pasivní rezistence akcionáře na oznámení o změně podoby a následném způsobu předávání listinných akcií akcionářům nesprávná. Pokud byste totiž na výzvu společnosti týkající se předání akcií nereagovali ve víře, že vám tyto akcie zůstanou evidovány v SCP, pak by vaše akcie skončily v dražbě. Většina lidí tedy vyřeší tuto situaci převzetím akcií v listinné podobě.
Chcete se dozvědět více o investicích do fondů? Nahlédněte do naší sekce, která se věnuje PRÁVĚ JIM.
Může se ovšem stát (a nezřídka se to stane), že si je někdo nepřevezme ve stanovené lhůtě. Důvody mohou být rozdílné. Buď se někdo skutečně o změně podoby nedozví nebo o převzetí akcií jednoduše nemá zájem. Pak skutečně skončí akcie v dražbě. Samotná dražba nutně neznamená ztrátu pro akcionáře. Výnos z dražby (po odečtení režijních poplatků spojených s dražbou) musí připadnout držiteli dražené akcie. Výsledek dražby závisí na několika faktorech. Tím nejdůležitějším je především hodnota nejnižšího podání a počet zájemců o konkrétní akcie.
Pokud jde o atraktivní majetkový podíl a akciový titul, pak se může konečná cena vyšplhat velmi vysoko a držitel akcií může skončit s úsměvem na rtech. Na druhé straně může existovat i situace, kdy se dražby účastní pouze jediný zájemce. Tím bývá zpravidla majoritní akcionář. Je logické, že ten nemá nejmenší zájem přihazovat nad vyvolávací cenu. Může se tedy stát, že je majoritní akcionář získá za skutečně směšnou cenu zdaleka neodpovídající její skutečné hodnotě. V tom je z pohledu majitele akcií veliké nebezpečí.
Pokud se tedy majitel akcií rozhodne nereflektovat na oznámení o převzetí akcií a nechá proběhnout dražbu, pak by ve vlastním zájmu měl alespoň vědět, který obchodník s cennými papíry dražbu organizuje (akcionář by měl obdržet oznámení o dražbě poštou). Kromě toho by měl každý vědět hodnotu nejnižšího podání v dražbě. Tuto informaci lze zjistit buď u obchodníka realizujícího dražbu nebo na stránkách KCP.
Co si myslíte o přeměnách podoby akcií ze zaknihované na listinnou podobu? Převzali jste si vaše akcie nebo jste je poslali do dražby? Podělte se s námi o vaše poznatky.
