Počátek minulého týdne byl pozitivně ovlivněn především rozhodnutím vlád zemí Evropy, Austrálie i Nového Zélandu pomoci zvýšit likviditu a důvěru na trzích, a tak pomoci finančnímu sektoru.
Německo poskytne 400 miliard eur na záruky na mezibankovním trhu, Francie pak v rámci státních garancí 320 miliard eur do konce roku 2009, Portugalsko 20 miliard eur. Španělsko poskytne na záruky na mezibankovním trhu 100 miliard eur, a dále pak fond o velikosti 30 miliard eur na výkupy hypotečních zástavních listů. Velká Británie má v plánu použít 37 miliard liber na odkup podílů ve čtyřech největších britských bankách. Austrálie a Nový Zéland se přidaly k řadě zemí, které garantují vklady v bankách.
V úterý pak trhy ještě mírně povzbudil ministr financí Spojených států Hank Paulson, když představil konkrétní návrhy použití již odsouhlasených 250 miliard dolarů. Polovina těchto prostředků bude vyčleněna pro devět největších amerických bank, na oplátku vláda Spojených států převezme preferenční podíly v těchto bankách.
Křištálová lupa Po prudkých propadech v předchozím týdnu proto akciové trhy zažily během pondělního obchodování euforii – například americký Wall Street zažil v pondělí nejvyšší denní růst od třicátých let. Pod tíhou makroekonomických dat ovšem trhy opět znervózněly. V úterý pak ještě dokázaly udržet růst evropské a asijské trhy, ovšem ve Spojených státech navzdory zveřejnění plánu ministrem Paulsonem a mírném poklesu sazeb na mezibankovním trhu, trhy opět klesly, a to především kvůli obavám z globální recese.
Smíšená až negativní makrodata
Německý ukazatel ZEW vyjadřující náladu mezi investory v říjnu klesl na -63 bodů oproti očekávanému poklesu k -50 bodů. Průmyslová produkce v Japonsku v srpnu klesla meziročně o 6,9 %. Průmyslová produkce v eurozóně klesla meziročně o 0,7 %. Prodej aut v Kanadě klesl v srpnu o 2,3 %. Nezaměstnanost ve Velké Británii v září vzrostla na 5,7 %.
Pozitivně ovšem překvapil ukazatel inflace v eurozóně i v USA. V eurozóně spotřebitelská inflace klesla v září na meziročních 3,6 %, v USA pak na 4,9 %. Na Britských ostrovech naopak spotřebitelská inflace překvapila na meziročních 5,2 %, ovšem očekává se, že v dalších měsících bude inflace klesat.
Výrazné zklamání pak přinesla další data z USA, zejména maloobchodní prodeje, když v září klesly o 1,2 % a jádrový ukazatel, tedy bez prodeje aut, o 0,6 procenta. Poté také zklamala průmyslová produkce za září, když se snížila o výrazných 2,8 %. Zklamání přinesla i data z trhu s bydlením – započaté stavby domů klesly v USA v září na 817 tisíc, když se čekal pokles jen na 878 tisíc. V září bylo vydáno jen 786 tisíc stavebních povolení oproti očekávaným 840 tisíc.
Trhy jsou stále velmi nervózní
Obchodování na trzích se vyznačovalo v průběhu celého týdne vysokou volatilitou a nervozitou. Největší obavy momentálně panují ohledně následků kreditní krize, která už má jasný dopad na výrobní sektor jak v USA, tak v eurozóně. Spekuluje se také nad tím, jak hluboká by případná recese mohla být. Navzdory tomu si index Dow Jones připisoval za celý týden zhruba 6 %, britský FTSE ztrácel mírných 0,2 %, německý DAX si připisoval zhruba 3,5 procenta, japonský Nikkei v průběhu týdne zažil nejvyšší propad od roku 1987 o 11,4 %, týden ale zakončil růstem o 5%.
Burzy ve středoevropském regionu byly ovlivněny nejen náladou na světových trzích, ale také nepříznivými zprávami ohledně snížení ratingu agenturou S&P rakouské Erste bank nebo postupným snižováním předpovědí hospodářského růstu v Německu a následně tedy v zemích východní Evropy.
Trhy v regionu zasáhly také špatné zprávy z Maďarska, které by mohlo být nuceno využít pomoci MMF kvůli finanční krizi a problémům s financováním svých závazků. Navíc ratingová agentura Fitch snížila výhled ratingu Maďarska ze stabilního na negativní, což může ještě ztížit přístup země k finančním prostředkům. Maďarská burza proto zažila v minulém týdnu výrazný propad o 19 %. Pražský index PX ztrácel za celý týden 3,6 %, polská burza asi 13 %, vídeňská burza ztrácela asi 1,1 %.
Poklesly sazby na mezibankovním trhu i ceny ropy
Povzbuzením pro trhy pak v minulém týdnu byl pokles sazeb na mezibankovním trhu, když tříměsíční dolarová sazba Libor klesla z 4,81 % na 4,42 %. Pokles ceny ropy z 76 na 68 USD/barel (Brent) naopak podpořil akcie spotřebitelského sektoru. Cena ropy se momentálně nachází na úrovni z května 2007 a spekuluje se, jestli OPEC rozhodne o snížení těžby na zasedání v příštím týdnu.
Co se týče komodit, index Reuters Jefferies poklesl v minulém týdnu o dalších 5 procent, a to hlavně kvůli očekávanému výraznému zpomalení světové ekonomiky a tedy nižší poptávce po komoditách. Svou roli tady hraje i posilování amerického dolaru. Celkově se obchodování s komoditami tak jako jinde na trzích vyznačovalo vysokou volatilitou.
Koordinovaná snaha pomoci finančním trhům a tedy snaha předejít hluboké globální recesi poslala níže cenu zlata, a to o 69 USD na 780 USD/unce. Poklesly i ceny zemědělských komodit, nejvíce opět cena kukuřice o více než 4 procenta na 3,88 USD/bušl kvůli poklesu ceny ropy, neboť se očekává nižší poptávka po bioethanolu, který se vyrábí právě z kukuřice.
Dolar dále posiluje na EUR/USD 1,34
Tak jako akciový a komoditní trh, i měnový trh se vyznačoval vysokou volatilitou. Dolar dokázal zpevnit vůči euru o více než jedno procento na úroveň EUR/USD 1,34, ovšem vůči koši ostatních významných světových měn mírně ztrácel. Stále nervózní trhy dopomohly k zpevnění jenu vůči dolaru asi o 0,1 %, když se pár USD/JPY obchodoval v pátek okolo úrovně 100,86, ale v průběhu týdne si sáhl i na úroveň 103,04 a 99,24. Mírného zpevnění asi o 0,6 % se dočkala i druhá měna používaná pro financování investic, a to švýcarský frank. Obchodování na páru EUR/CHF se pohybovalo také v širokém intervalu 1,51- 1,55. K dolaru zpevňovala i britská libra, a to přibližně o 1 % na 1,72 GBP/USD.
Pod tlakem špatných zpráv z Maďarska oslabovaly středoevropské měny. Největší výprodej zažil právě forint, když oslabil výrazně již druhý týden v řadě, tentokrát o 5,5 %, a nachází se tak aktuálně na úrovni 270 EUR/HUF, což je nejnižší úroveň za poslední dva roky. Zlotý prudce oslabil během středečního obchodování, dokázal ovšem zkorigovat ztráty a během pátečního odpoledne tak za celý týden získával k euru asi 0,3 %. Česká koruna oslabovala z pondělní hodnoty těsně pod 25 korun za euro až na 25,26 korun za euro, tedy přibližně o 1,6 %.
Z nejzajímavějších makroekonomických dat byla v zemích střední Evropy zveřejněna čísla spotřebitelské inflace v Maďarsku a Polsku, kde shodně meziroční inflace klesla. V Maďarsku na 5,7 %, což je nejnižší úroveň za poslední dva roky. V Polsku pak inflace poklesla na meziročních 4,5 %, což je první pokles od měsíce dubna. V České republice byla nejzajímavější data z maloobchodu, která opět zklamala (meziroční pokles o 0,7 %) a odráží tak jasný pokles spotřebitelské poptávky.
