"Ze zisku investuji prakticky 100 procent finanční prostředků dál do rozvoje...

"Ze zisku investuji prakticky 100 procent finanční prostředků dál do rozvoje firmy," říká podnikatel Alojz Ryšavý. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Začínal od nuly. Dnes má firmu s věhlasem a stamilionovým obratem

  • 42
Podnikatelský příběh Alojze Ryšavého zní tak trochu jako z pohádky. Ve 14 letech přišel jako kluk z malého slovenského města do Prahy, aby se vyučil klenotnickému řemeslu. Peníze za první šperky, které vyrobil a prodal, měl na živobytí. Postupně vybudoval jedno z největších klenotnictví v Česku a šperky se značkou ALO diamonds jsou dnes známé v Evropě i Americe.

„V Česku a na Slovensku máme dnes přes dvacet svých obchodů a v Americe už máme také svou maloobchodní síť. Dříve jsme prodávali do 15 zemí věta. Od Ruska přes celou Evropu až do Austrálie, ale rozhodli jsme se změnit strategii a prodávat vlastní šperky sami. Pod svojí vlastní značkou a s naším vlastním servisem. Vybrali jsme si Ameriku, protože vidíme, že je tam zajímavý trh. Američané jsou otevřenější k extravagantním šperkům, koupit si hezký a kvalitní diamantový šperk je tam běžná věc. Diamanty jsou zde vnímané jako rodinný poklad a dobrá investice. Střední Evropa se to pořád učí, i když je to mnohem lepší než dříve,“ říká klenotník Alojz Ryšavý.

V čem jste se musel umět nakopnout, abyste ve své oboru uspěl a vybudoval firmu, která má ve světě zvuk?
Ve čtrnácti jsem odešel do Prahy, nemohl jsem se spoléhat na své nejbližší, ale sám na sebe, a to žene podle mě víc dopředu. Tím, že jsem neměl v Praze rodinné zázemí, musel jsem se snažit dělat něco navíc. Samozřejmě, že ne všichni jsou takoví, ale já jsem docela cílevědomý.

Zajímavé profese

V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí

Další příběhy čtěte zde.

Jaký máte dnes roční obrat?
Pokud jde o Česko a Slovensko, obrat se pohybuje ve stovkách milionů korun. Co se týká zahraničí, zde jsme na začátku, jde o miliony dolarů.

Jak jste na to šel, když jste začínal od nuly?
Na začátku nás financovaly velkoobchody, které nám předem dávaly peníze na materiál, abychom byli schopni nakoupit si zlato a drahé kameny, protože vstupní materiál je u nás hodně drahý. Takže to fungovalo tak, že jsem vyrobil jeden prstýnek a ten jsem prodal, pak druhý a ten prodal. A postupně to narůstalo. Na začáteční menší kapitál jsem si vydělal svou prací, a když jsem vytvořil určitý finanční základ, ten jsem dále rozvíjel.

Šperky jste zprvu prodával svým známým a přátelům. Uměl jste si říct o dobrou cenu?
Na začátku je každý rád, když vůbec něco prodá. První šperky, které jsem prodal, musely pokrýt mé základní životní potřeby. Takže jsem byl rád, když jsem si přidal k nákladům alespoň nějakou minimální marži, abych šperk prodal.

Jak vysoká marže to byla?
Jé, to už je tak dávno, že už si to přesně nepamatuji. Ale nejspíš to bylo jen pár procent.

A teď? Jaká je vaše obchodní filosofie? Prý neprodáváte šperky se slevou?
Tak to úplně není. Ceny zbytečně nenavyšujeme, abychom pak mohli poskytovat slevy. Marži máme tak nízkou, že na slevy není prostor. Když slevu poskytneme, tak jen velmi minimální. Chceme, aby cena šperku byla už od začátku pro lidi příznivá a férová. Máme konkurenci po celém světě, proto musíme mít takové ceny, aby je lidé akceptovali. Dnes je naše hrubá marže okolo 20 procent, ale je třeba říct, že se z toho odečítá veškerá režie firmy.

Vaše klenotnictví zpracovává ročně kolem 300 tisíc diamantů a drahých kamenů, je to pravda?
Když zpracováváme menší kamínky, je to i více. Ročně se to pohybuje v rozpětí od 250 do 350 tisíc kamínků.

Jak dlouho vám trvalo, než jste poznal kvalitní diamant?
Kvalitní poznáte brzy, v diamantech se dokážete vyznat během prvních tří let. Pak je ale důležité umět správně a dobře nakoupit. Najít si zdroje trvá déle. Diamanty, stejně jako šperky prodává spousta lidí, ale umět si koupit vysoce kvalitní kameny není tak jednoduché, protože není diamant jako diamant.

Pravý diamant od nepravého poznáte pod lupou. Šlápl jste někdy vedle?
Naše firma byla v Česku první, která začala obchodovat a nakupovat diamanty na světových burzách. Tehdy mi bylo 19 let. První nákupy určitě nebyly nejlepší, ale nestalo se mi, že bych něco koupil špatně. U obchodníků, s nimiž spolupracuji, vlastně ani nejde koupit kameny, které nejsou pravé.

Pokud jde o ceny, tak na začátku mého podnikání jsem nenakupoval za nejlepší ceny. Tehdy jsem na to neměl kapitál, ale ani zkušenosti. Dnes, když nakupujeme ve velkém množství, máme dostatečný kapitál i zkušenosti, tak dosáhneme na jiné ceny. Během let máme už i jiné nákupní zdroje a mnohem kvalitnější a víme, kde kameny brousit.

Když jste se dostal v 19 letech poprvé na světovou diamantovou burzu, měl jste trému? Co jste tehdy zažíval?
Bylo to v Izraeli. Vstoupil jsem do obrovského mrakodrapu, kde jsou tisíce kanceláří špičkových obchodníků. Byl ve mně kousíček nejistoty, jak to bude probíhat, jak to v tom velkém diamantovém světě funguje.

Překvapilo vás tam něco?
Překvapilo mě chování obchodníků. Když obchodujete s celým světem, mentality obchodníků jsou různorodé. Evropané jsou v komunikaci konzervativnější, kdežto například mentalita lidí z Izraele je mnohem dravější než středoevropská. Určitě není jednoduché jednat i s obchodníky z Indie. Jejich mentalita a zvyky jsou úplně jiné, dodržování termínů a důležitých věcí je mnohem větší problém než u nás v Evropě. Čas tam hraje mnohem menší roli.

Alojz Ryšavý (40)

  • Narodil se na Slovensku, od 14 let žije v Praze.
  • Na střední škole vystudoval obor zlatník-klenotník.
  • Začal pracovat v klenotnické firmě, která po sametové revoluci zkrachovala.
  • První vlastní šperky začal vyrábět a prodávat jako živnostník.
  • V roce 1995 založil společnost Ryalo Gold a zaměřil se na luxusní diamantové šperky. V roce 2001 se firma přejmenovala na ALO Diamonds, od roku 2012 má pobočku v Hong Kongu a Houstonu.
  • Ročně prodá jeho firma tisíce kusů luxusních šperků.
  • S partnerkou má dceru Elišku.
Alojz Ryšavý

Jste vnímán jako bohatý člověk. Jste bohatý? Vnímáte se tak?
To nevím, určitě jsem bohatý rozhledem a zkušenostmi v obchodě a ve svém oboru. Ale bohatý? Já to nějak nevnímám, nepočítám, co jsem do dneška vydělal. S penězi má člověk samozřejmě lepší život, nemá cenu říkat, že to tak není. Nejsem však ve věku, kdy bych měl počítat, zda jsem, nebo nejsem bohatý. Nejsem rozhodně materiálně založený člověk, který na penězích sedí a počítá je. Jsem člověk, kterému peníze pomáhají rozvíjet sny, myšlenky a vize. Dívám se na rozvoj firmy. Finanční prostředky dál investuji a kalkuluji s rozvojem a investicemi do budoucna.

Dnes už šperky sám nevyrábíte, nebo snad ano?
Mám už na to svůj tým, který si řídím a vedu ho k tomu, aby mou myšlenku a vizi uměli stoprocentně realizovat.

Není škoda, že už netvoříte vlastníma rukama?
Nevím, jestli je to škoda. Ale dnes určitě vím, že bych zdaleka nebyl tak dobrý, jak dobří jsou mí klenotníci. Tím, že jsme velká firma, máme v našem týmu na jednotlivé úkony specialisty. Tyto úkony jsou v klenotnickém řemesle specifické a náročné, vyžadují praxi. Já mám ve firmě profesionály, kteří tyto úkony dělají třeba 20 i 30 let. Tu praxi, kterou mají, bych už nemohl dohnat, protože jsem se musel začít věnovat částečně i obchodu a na klenotničinu mi moc času nezůstávalo. Proto se dnes věnuji navrhování šperků, obchodu a směrování firmy, abychom prodávali šperky podle mých vizí. Nejsme zaměřeni na levné šperky a kvantitu, zaměřujeme se na kvalitu a originalitu. Naše šperky jsou klenotnicky složitější, z více materiálů, z více kvalitních kamenů a k tomu patří i to, že je dokážou vyrobit špičkoví a kvalitní odborníci.

Nežárlíte, že vás vaši mistři klenotníci přeskočili ve zručnosti?
Myslím, že ve zručnosti mě doběhli už během několika let (smích), v pravém klenotnickém řemesle se jim už zdaleka nemohu rovnat. Pokud jde o technologii výroby, technické klenotnické postupy a způsoby správného vyrobení kvalitního šperku, tomu ale rozumím docela slušně.

Kolik lidí dnes zaměstnáváte?
Ve výrobě je to okolo 70 specialistů plus několik designérů včetně zahraničních, kteří pracují na volné noze. Takže když to spočítám, kolem výrobní linky je kolem stovky lidí a s maloobchodem a pobočkami je ve firmě celkem 300 lidí.

Stalo se vám někdy, že vás chtěl některý ze zaměstnanců podvést či okrást?
Kdybych řekl, že ne, nebyla by to pravda. Samozřejmě byly i nepříjemné chvíle.

Můžete být konkrétní?
Třeba nám zmizel šperk v obchodě, což bylo selhání lidského faktoru. Případy byly, někdy je těžké říci, kde přesně se mohla stát chyba. Že by někdo vysloveně něco ukradl, to se nám nestalo. Lidé z klenotnického prostředí jsou poctiví a slušní, nebo by takoví alespoň měli být.

Zcelování šperku pomocí plamene

Leštění

Nesete takové situace těžce? Jak to řešíte?
Jsem člověk temperamentní povahy, dovedu se rozčílit. Ale nenosím to v hlavě týdny a měsíce. Problém řeším v daném okamžiku. Když něco nefunguje, snažím se s konkrétním člověkem domluvit, nebo třeba ukončíme spolupráci. Myslím, že nosit v sobě problémy dlouhodobě, není dobře. Jsem člověk, který si takové situace umí vyjasnit hned a během dvaceti minut pracovat na jiné věci bez nějaké vzpomínky na minulý problém.

Jaká pravidla se v obchodování s diamanty nesmí porušit, aby si člověk nepokazil dobré jméno?
To je jednoduché, jako v dalších oborech – když uděláte nějaký podraz, nebo nemáte dobrou obchodní morálku, přestanou s vámi lidé obchodovat. Takové případy se občas stávají, ale neutají se. V komunitě obchodníků s diamanty se to okamžitě roznese.

Máte nějaký vlastní klíč, který vám v obchodech otevírá cestu?
V obchodování s Izraelem, Indií, Thajskem či Evropou se už umím přepnout na jejich program a automaticky počítám s tím, jak se jednání budou vyvíjet. Dnes, když jedu obchodovat do světa, se dokážu domluvit a obchodovat s kýmkoliv. Je to dáno praxí. Tím, že tam trávím hodně času, mám možnost každou kulturu víc poznat. To mi na druhou stranu dává více odvahy s nimi jednat. Když je poznáte, jste si jistější v jednání s nimi. Už víte, co od nich můžete očekávat.

Diamanty a drahé kameny nakupujete sám, cestujete hodně?
Cestuji a nakupuji suroviny zpravidla pět měsíců v roce. Třeba bílé perly nakupuji v Austrálii, v Kolumbii jsou to smaragdy. Pak máme Thajsko a okolí, kde se nakupují barevné kameny. Diamanty nakupuji v Hongkongu, Izraeli a Belgii.

Dnes máte rodinu, jak se dívají doma na vašich pět měsíců na cestách?Mám sedmiměsíční dceru Elišku a partnerku. Zatím to vnímají dobře, zvykají si. Na dceru jsem si ale udělal čas. Když se narodila, snažil jsem se doma pomoci, chtěl jsem přibrzdit, myslím, že je to povinnost každého rodiče. Když mám rodinu, čas musím rozdělit mezi práci a rodinu.

Baví vás neustále cestovat, nebo je pro vás po těch dvaceti letech stále těžší balit kufry?
Cestování patří k této práci, bez toho to nejde. Pokud by někdo přijel za vámi do Prahy kameny prodat, tak je koupíte dráž, s menší možností výběru včetně ovlivnění výroby. Proto si nakupujeme surovinu sami a přesně si nadiktujeme, jaký typ kamenů z ní chceme vybrousit.

Když nakupujete diamanty, nosíte je někdy po kapsách?
Ne, to určitě ne. Když nakoupíme ve světě, dopravní služba nám kameny donese až do firmy. Ale jinak má klenotník drahé kameny po kapsách pořád. Když s nimi pracujete, je to jako pero. Pořád něco u sebe mám, nebo někam něco vezu ukázat.

Stalo se vám, že jste někde něco zapomněl?
Stalo. Před sedmnácti lety, když jsem dělal šperky na zakázku, jsem je nechal v jedné restauraci zabalené v ubrousku. Vzpomněl jsem si na to až večer. Ten ubrousek se v restauraci vyhodil do koše. Když jsem tam zavolal, byli tak hodní, že ráno vyhrabali koše a šperky našli.

Teď už jste obezřetnější?
Samozřejmě (smích).

Křišťálová Lupa 2016