Studie, která byla nedávno otištěna v časopise amerického lékařského svazu, těmito zjištěnými skutečnostmi také vysvětluje zaznamenaný rostoucí počet žen, které se pro studium medicíny v současnosti rozhodují. Mediky ve Spojených státech amerických prý láká jasná pracovní doba v mnoha lékařských oborech a tím také možnost věnovat se pravidelně rodině, sportu či jiným vlastním zálibám. "Nezajímá je počet pracovních hodin ani pracovní nasazení, ale možnost skončit práci v určitou dobu, jít domů a nenést si tam s sebou další odpovědnost," říká jeden z autorů studie, Gregory Rutecki.
Vysvětluje tím počínající nedostatek chirurgů, porodníků a rodinných lékařů, kteří ve Spojených státech amerických musí být připraveni často na telefonu a bez rozpaků vyjet kvůli případu. Zdá se, že čím dál tím více mladých Američanů rozhodujících se pro studium medicíny tedy také zvažuje, do jaké míry dovolí své profesi, aby zasahovala do soukromého života jedince. Studie zveřejněná v časopise amerického lékařského svazu zároveň srovnávala zájem mediků o jednotlivé specializace v letech 1996 až 2002. Za toto období stoupl počet zájemců o studium anesteziologie o víc než pět procent, přibylo rovněž studentů dermatologie a radiologie. Dramaticky klesl počet zájemců o obecné lékařství (z 16 na devět procent) a o tři procenta míň studentů se zajímá o chirurgii. Plných 55 procent mediků svou volbu zdůvodňovalo budoucí pracovní dobou a jen devět procent příjmem.
