Předkové nás pro život vybavili spoustou různých, léty vypozorovaných pouček, které nám mohou napovědět, co se v nejbližší budoucnosti odehraje. Patrné je to zejména u počasí. Svatá Anna nám ohlašuje příchod chladnějších rán a například déšť o Medardovi se podle lidových moudrostí přetaví do citelně delšího deštivého období.
Splňte si své sny. Začněte investovat ještě dnes. Poradíme, jak. |
Podobná pořekadla existují i na trzích s akciemi nebo komoditami. Zpravidla se skrývají pod pojmem sezonnost. Ta nám například říká, že cena kukuřice (ale také pšenice či sóji) je nejnižší na počátku podzimu, a naopak nejdráže bývá na trhu s těmito komoditami na počátku léta. Důvody jsou naprosto logické. Na podzim je všechna úroda sklizena a sýpky jsou plné. Úrodu neohrožují výkyvy počasí.
Je-li něčeho na trhu hodně, je zákonité, že cena bývá nízká. V létě se zásoby v sýpkách tenčí a nové rostliny jsou ještě na polích. Tam na ně působí spousta vlivů. V první řadě je to stále nepředvídatelné počasí, jehož nepřízeň může s úrodou i budoucími zásobami komodity pořádně zacvičit. Kukuřice je málo, cena bude zákonitě vysoká. Klasický sezonní graf nám ukazuje, jak se cena kukuřice v průběhu roku zpravidla mění.
Strategie nákupu kukuřice v lednu a jejího prodeje v červnu byla v posledních deseti letech úspěšná v šedesáti procentech případů, což není úplně mizivé číslo. Tedy ten, kdo v zimě nakoupil levně kukuřici, ji v létě prodal se ziskem v šesti z deseti případů. Tím pochopitelně neříkám, že je potřeba takový obchod, jen na základě sezonnosti, zrealizovat každý rok. Tendence trhu k tomu, aby se takovým „jízdním řádem“ řídil, je ale silná.
U akcií na pranostiky pozor
Možná nejznámější investiční pranostika pochází ze světa akcií a radí obchodníkům: „Sell in May and go away!“ Volně přeloženo: „V květnu prodej a běž z trhu pryč.“ Jak je to s reálnou užitečností této rady?
Václav Pech
|
Ve světě akciových indexů neexistují žádné sklizně a další podobné faktory, o které by bylo možno podobné pranostiky opřít. Racionální základ pro jejich vyplnění tedy spíše chybí. Když se podíváme stejně jako u kukuřice do minulosti, pak je úspěšnost takových obchodů mizivá. Ten, kdo v posledních pěti letech na počátku května prodal americké akcie s cílem je v září levně dokoupit, byl úspěšný jen ve dvaceti procentech případů.
Ano, jsme v býčím (rostoucím) trhu, je tedy normální, že takové obchody nemusejí být úspěšné. Nejvyšší úspěšnost má tento typ obchodu na dvacetiletém horizontu, ale ani tam se jejich podíl nepřiblížil k padesáti procentům. Zdá se tedy, že prodávat svá akciová portfolia v květnu, nemusí být nutně dobrá strategie.
Asi jediný správný způsob, jak tuto pranostiku uchopit, ukazuje následující sezonní graf sestavený pro akciové indexy, obsahující data za posledních téměř čtyřicet let.
Z grafu je patrné, že s příchodem června končí na akciovém trhu období hojnosti a ceny akcií od června do počátku podzimu zpravidla stagnují a trpí zároveň vyšší kolísavostí. To může krátkodobější obchodníky vést k tomu, aby na počátku tohoto období své akciové portfolio mírně redukovali, a snižovali tak svoji expozici vůči riziku.
Pro dlouhodobé investory, kterých by měla být většina, však povídačka o prodeji v květnu nemá přílišný význam a může jim spíše uškodit, než pomoci. Tyto mírné výkyvy trhu totiž dlouhodobé investice zpravidla vůbec neohrožují.
