Při smutné události platí víc než kde jinde umění vcítit se do situace člověka, kterého postihla tato nepříjemná událost, najít cestu, jakým způsobem vyslovit upřímnou soustrast a v jaký okamžik nabídnut pomoc, ať už nemocnému kolegovi, nebo pozůstalým. Pomoc nabízíme jen v případě, že je o ni zájem. „Při úmrtí je nejlépe učinit to někde v ústraní, aby projevy smutku nebyly vystaveny na odiv celému pracovnímu kolektivu. Anevyptáváme se netaktně na poslední chvíle zemřelé osoby,“ říká Hana Vydrová ze vzdělávací agentury Topstyle. Jde-li o dlouhodobé závažné onemocnění, měl by o svém zdravotním stavu, případné délce léčení v prvé řadě informovat nemocný sám. A to svého nařízeného. Je-li ve stavu, že toho není schopen, pak prostřednictvím známých, lékařů nebo rodiny.
Šéf by měl tuto informaci přijmout s tím, že zachová absolutní diskrétnost. Spolupracovníkům by měl pouze sdělit, že kolega je na delší čas nemocný. Rodině i nemocnému by měl sám nabídnout pomoc.
Je hezké, když se šéf pravidelně zajímá o stav pacienta, ale pouze v případě, že si to nemocný přeje. V žádném případě by jakékoliv zdravotní potíže neměl rozebírat se svými podřízenými nebo ostatními kolegy. Je vhodné po dohodě nemocného kolegu navštívit doma nebo v nemocnici. Na návštěvě se vyhněte řešení pracovních záležitostí. „V každém případě se budu snažit o navázání osobního kontaktu formou telefonického rozhovoru nebo osobní návštěvy,“ říká šéf firmy Univox Henryk Szlaur.
V některých firmách pracují na jednom pracovišti manželé a může se stát, že onemocní jeden z nich. Tady by šéf, ale i spolupracovníci měli začít otázkou partnerovi, zda je vše relativně v pořádku. Vedoucí pracovník musí vycítit, kdy je vhodné dále pokračovat v rozhovoru a kdy ho ukončit nabídnutou pomocí. Vrcholem neslušnosti je vyptávání se kolegů potají nebo šíření nepravdivých informací o zdravotním stavu nemocného.
Vyjádřit svou lítost
Asi nejsmutnější okamžik nastává, pokud některý ze zaměstnanců ztratí svého nejbližšího nebo navždy odejde jeden z kolegů. V tomto případě se předpokládá okamžité spojení s rodinou, příbuznými a nabídnutí pomoci: například s vyřízením osobních záležitostí nebo v podobě finančního vyrovnání. Je také na místě pozůstalému vyjádřit pocit lítosti, kondolovat... „Všichni známe poměrně trapný okamžik, kdy kondolující zamumlá pod vousy obligátní a zprofanovanou formulku - upřímnou soustrast - a co nejrychleji se vzdálí, aby se nemusel konfrontovat se zármutkem postižené osoby. Pravidlům společenského chování bylo učiněno zadost a nepříjemná povinnost je za ním,“ říká Hana Vydrová.
Raději jít osobně
Pozůstalí by měli informovat bývalého zaměstnavatele telefonicky nebo písemnou formou. Na parte může být uvedeno buď místo a čas konání pohřbu, nebo informace o tom, že rozloučení se konalo pouze v rodinném kruhu.
Na pohřeb by měl přijít nadřízený s jedním až dvěma kolegy. Pokud není možné se na smuteční obřad dostavit osobně, je samozřejmostí omluva a vyjádření soustrasti pozůstalým, ať už písemnou nebo osobní formou. Zvolíme-li písemnou formu, na prvním místě na obálce i v kondolenci stojí jméno nejbližšího pozůstalého, tedy manžela či manželky, dále následují děti.
Také je možné smuteční vyzdobení kanceláře, místa, kde dotyčný byl zaměstnán, kytičkou, svíčkou, jako malou pietní vzpomínku. „Považuji za svou povinnost dostavit se na pohřeb sám nebo s některým z kolegů, podat pomocnou ruku a několik dní se vyhnout oslavám ve firmě. Rozhodně až do posledního rozloučení dodržíme smutek,“ říká Henryk Szlaur.
Zákonné volno na pohřeb
Tato nejsmutnější událost přebolívá dlouho. Každý se s ní vyrovnává po svém. Někteří potřebují o situaci hovořit, jiní, introvertnější, se snaží vyrovnat se svými pocity sami. Proto je nutné počítat s tím, že kolega může být přecitlivělý i na zdánlivé maličkosti. Jsou i takoví, kteří záměrně vyvolávají konflikty, aby ze sebe dostali určitý přetlak. Je-li to v našich silách, snažme se s kolegou vycházet po dobrém a vyhnout se konfliktním situacím.
Šéf může po dohodě na pracovišti navrhnout osobní volno nebo dovolenou. Samozřejmě je nutno dodržet nařízení vlády č. 108/94 Sbírky. „Při úmrtí rodinného příslušníka dostává rodinný příslušník jeden den volna na pohřeb,“ cituje právník Jaroslav Janeček. Ten, kdo zařizuje pohřeb (rodinný příslušník), má dva dny volna. Při úmrtí kolegy v zaměstnání nárok na volno záleží na vedoucím pracovníkovi a záleží také, kde se pohřeb koná.
|
|
Chystáte se kolegovi, nebo dokonce šéfovi říct něco pěkně od plic? Jak na to? Čtěte ZDE. |
