Občan se stává důchodcem přiznáním důchodu a tímto okamžikem mu také vznikají stanovené povinnosti. V případě přiznání starobního důchodu se jedná především o povinnosti spojené s výdělečnou činností, kdy je poživatel starobního důchodu povinen ohlásit plátci důchodu stanovené
skutečnosti, které mají vliv na výplatu důchodu.
Ohlašovací povinnost poživatele obecného starobního důchodu se týká těchto skutečností:
-
zaměstnání v pracovněprávním vztahu na dobu neurčitou,
-
od 1. ledna 2004 sjednání zaměstnání v pracovněprávním vztahu na dobu určitou delší jednoho roku,
-
do konce roku 2003 zaměstnání s předpokládaným příjmem vyšším jak příslušný dvojnásobek částky životního minima, jde-li o období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod (výplata starobního důchodu se totiž zastavuje, pokud výše předpokládaného hrubého výdělku nebo výše měsíčního vyměřovacího základu pro zálohy na pojistné na důchodové pojištění dosáhne aspoň částky, při níž výplata tohoto důchodu
podle ZDP nenáleží), -
do konce roku 2003 dosažení v kalendářním měsíci příjmu vyššího, než je příslušný dvojnásobek částky životního minima, jde-li o období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod,
-
do konce roku 2003 výdělečná činnost v cizině, jde-li o období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod.
 |
Penzijní připojištění ve víru změn. |
Ohlašovací povinnost poživatele předčasného starobního důchodu se týká těchto skutečností:
-
výkon výdělečné činnosti nebo poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání v období do dosažení důchodového věku,
-
do konce roku 2003 zaměstnání s předpokládaným příjmem vyšším než je příslušný dvojnásobek částky životního minima, jde-li o období dvou let ode dne dosažení důchodového věku,
-
do konce roku 2003 dosažení v kalendářním měsíci příjmu vyššího, než je příslušný dvojnásobek částky životního minima, jde-li o období dvou let ode dne dosažení důchodového věku,
-
do konce roku 2003 výdělečná činnost v cizině.
Jde-li však o důchodce − poživatele obecného starobního důchodu, který dosáhl věku 65 let, má do konce roku 2003 za povinnost ohlásit pouze vznik zaměstnání v pracovněprávním vztahu na dobu neurčitou. Jde-li o občana, který je výdělečně činný po vzniku nároku na obecný starobní důchod nebo po dosažení důchodového věku v případě přiznání předčasného starobního důchodu, je povinen do konce roku 2003 ohlásit skutečnost uvedenou v § 37 odst. 1 písm. b) ZDP, tj. výkon samostatné výdělečné činnosti v období dvou let po vzniku nároku na obecný starobní důchod nebo dvou let po dosažení důchodového věku, kdy je povinen platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění z měsíčního vyměřovacího základu, který je vyšší než příslušný dvojnásobek částky životního minima.
 |
| SPOČÍTEJTE SI: |
|
Naspoříte více s penzijním fondem, stavební spořitelnou nebo podílovým fondem? |
Ohlašovací povinnost je třeba splnit do osmi dnů od zjištění, že nejsou splněny podmínky pro výplatu starobního důchodu (tj. např. ode dne vstupu důchodce do zaměstnání nebo od vyúčtování příjmu za kalendářní měsíc).
Jestliže byl občanu vyplacen starobní důchod a nebyly přitom splněny podmínky stanovené ZDP pro výplatu tohoto důchodu, má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které mu nenáležely (povinnost vrátit neprávem vyplacený starobní důchod je tedy založena objektivně). Nárok na vrácení zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy plátce důchodu zjistil, že důchod byl vyplacen neprávem, nejpozději však uplynutím deseti let ode dne výplaty důchodu (tyto lhůty neplynou po dobu řízení o opravném prostředku, výkonu rozhodnutí nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z důchodu nebo ze mzdy nebo placeny splátky na základě dohody o uznání
dluhu).
Občanu, který je povinen na základě pravomocného rozhodnutí plátce důchodu vrátit důchod, může být přeplatek srážen z důchodu nebo ze mzdy, platu nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy. Jestliže zaměstnavatel i příjemce důchodu způsobili, že důchod byl vyplacen neprávem, odpovídají plátci důchodu za vrácení přeplatku na důchodu společně a nerozdílně. Zaměstnavatel a příjemce důchodu se vzájemně vypořádají podle míry zavinění; spory o toto vzájemné vypořádání pak rozhodují soudy (v prvním stupni je přitom příslušný krajský soud).
 |
Výnos 48 % a "pojištění zdarma" Vyplatí se kombinace pojištění se zajištěným fondem? Více ZDE. |
V hlášeních a dalších podáních adresovaných plátci důchodu je občan povinen uvádět vždy své rodné číslo (Česká správa sociálního zabezpečení vede svou evidenci podle těchto čísel).
Občan je povinen sdělit zaměstnavateli plnícímu úkoly při provádění jeho důchodového pojištění na jeho výzvu rozhodné skutečnosti při provádění tohoto pojištění (tato povinnost je obecná a týká se všech občanů, tj. nejen důchodců).
|
Ukázky z knihy | |
|
Kdy do důchodu a za kolik? |
Na jaký starobní důchod máte nárok? |
Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik?" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Peníze a měnová politka
Jak získat finanční zdroje EU
Naučte se investovat
