Největší problém lidí u nás je převod majetku na děti, kde se rodiče zbaví všeho co si za život našetřili a pak žijí z důchodu, protože světe div se jim děti nic nepřidají, přestože jim strmě narostl majetek, ze kterého budou mít zisk po zbytek svého života.

Nic podobného se neděje na západ od nás, kde si důchodci užívají plodů své práce a na děti zbyde co zbyde.

Pak není co závidět, protože každý si užívá to, co si sám zajistil.

Každý svého štěstí strůjce. Ani u nás nemusí rodiče dětem za života nic dát. Nikdo to rodičům nepřikazuje.

nehorsi je ze zavist jde ruku v ruce s neprejicnosti.

Připadá mi, že určitá část lidí strašně ráda opakuje, jak jsou Češi závistiví a vysloveně se v tom vyžívají. Můj osobní pohled je, že

1) Každý soudíme ostatní podle sebe a svého okolí. Je tudíž otázkou, jestli autoři těchto výroků nemají sami se sebou problémy. Já osobně, ve své sociální bublině, moc závisti nevidím

2) Určitá míra závisti je přirozená. Spíše jde o její nasměrování, jestli člověk otráví sousedovi kozu a nebo začne budovat svou kariéru. A znovu, já osobně to první v mé bublině moc nevidím

Víc lidí závidí peníze než majetek? Zvláštní výsledek. Něco jako soused nezávidí moji ovocnou zahradu, ale ty jablka, ty ho ser..

To si děláte legraci, že? Majetek má kde kdo, včetně důchodců, kteří žijou z ruky do úst, přestože mají třeba dům v Praze, který by ale za nic neprodali. Peníze=výplatu/mzdu si vzájemně závidí mnoho lidí, protože 1) je obyvkle víc vidět, když člověk točí víc peněz, 2) mnozí jedinci se výší svého platu moc netají a ostatním, co mají sotva 20 nebo méně za měsíc to dávají pěkně sežrat (obvykle s nějakým chytrým dovětkem, že si můžou najít druhou práci).

To nejcennější je zdarma.

Nesmysl,

Češi nejsou závistiví.

Pouze jsou naštvaní na ty, kteří zbohatli a bohatnou podvody, zlodějnou i zcela nepřiměřenými a neodpovídajícími příjmy, např. z hromadění placených funkcí.

A že jim nevadí zbohatnutí neplacením daní?

Češi jsou jeden z mála národů, který dokáže závidět i to, že má někdo úplný hvno. Většina jich jen neustále nadává a spěchá za hvnem. Všechno jim vadí. Ale hlavně svoji neschopnost svádějí na někoho jiného nebo na okolnosti. Takovým je třeba se vyhýbat jak zdivočelému psu, jinak vás vysají. Problém je, že jsou všude, i mezi příbuznými. Díky za pár vyjímek, které znám.

Když jsem byl mlad(ší) a naivní a vrátil jsem se ze zahraničí, taky jsem míval takové názory. Pak jsem narazil na místní děsivý systém s šílenou byrokracii, lenosté úředníků atd atd. která ani nadšenému pracovitém příliš nedovolí velký rozvoj a realizaci potenciálu. Takže pomalu balím fidlátka.

Protože má přiměřeně dost peněz i majetku, cením si nejvíc toho, co se koupit nedá.

Já se zapojím, nikomu nezávidím vůbec nic a jisté taky nechci mít vůbec nic. Jistou mám jen smrt. Stačí? A ještě dodám, schopný člověk nemusí nikomu nic závidět, jelikož má možnost si výrazně polepšit, pokud to socialistický stát nezatrhne a neznárodní mu jeho majetek a nepošle člověka nuceně do "výroby" jako se stalo mému dědovi.

Podepisuji v plném rozsahu. Život má každý takový, jaký si ho udělá. V ČR (narozdíl od rozvojových zemí) má totiž možnosti prakticky neomezené.

Zavidim spravny zhryz zubov. Ma to jeden clovek z 20.