Arogance firem: neodpovídají zájemcům o práci

Velký nešvar se rozmohl mezi zaměstnavateli v celé zemi. Firmy shánějící nové pracovníky se pak neobtěžují odpovědět na nabídky zájemců, kteří jim s důvěrou zaslali své osobní údaje. Odborníci však nedoporučují oplácet tuto neslušnost stejnou mincí.

Lidé se stále častěji pozastavují nad tím, že mnohdy čekají i několik týdnů, než od konkrétní firmy dostanou byť jen poděkování za to, že projevili zájem o nabízenou práci. Postesknutí nad takovou neomaleností slýchají od nezaměstnaných zprostředkovatelé na všech úřadech práce v zemi bez ohledu na to, jak vysoká je v místě nezaměstnanost. "Jsou oprsklí a s lidmi, kteří si práci skutečně hledají, si dělají, co chtějí," říká na adresu takových zaměstnavatelů vedoucí odboru zprostředkování a poradenství Úřadu práce v Olomouci Jaroslav Tihlář. Přinejmenším na jednom konkrétním případu může dokladovat, že zájemce o práci poslal své osobní údaje asi stovce společností, přičemž mu odpověděla zhruba jen polovina z nich.

Chyba je v manažerech

Podniky si tím nejen šlapou po svém renomé, ale zvyšují i riziko, že nejkvalitnější uchazeči ztratí zájem u nich pracovat. "Ti nejlepší kandidáti se takovým přístupem nechají odradit a hledají si zaměstnání raději u jiné společnosti," varuje Hana Púllová, ředitelka pražské pobočky společnosti Manpower. Proč se tak firmy chovají, když si tím škodí? Docentka Eva Bedrnová z katedry psychologie a sociologie Vysoké školy ekonomické v Praze spatřuje jednu z příčin v nízké kompetenci manažerů. "Odpovědní pracovníci podniku velmi často nemají odpovídající kvalifikaci, případně kompetenci k tomu, aby vše kvalifikovaně posoudili. A na odbornících šetří," vysvětluje. Problémem může být už vlastní formulace inzerátu, která

Jak nakládat s údaji zájemců o práci:

* Podrobnosti obsahuje zákon o ochraně osobních údajů číslo 101/2000 Sb., který lze nalézt například na adrese www.uoou.cz

* Zaslaná osobní data by firma neměla uchovávat déle, než je nezbytné pro plnění nabídky. Tedy zájemci by se měli například dozvědět, v jakém časovém horizontu může být v jejich věci rozhodnuto. Ve chvíli, kdy už je bezpředmětné údaje uchovávat, by měly být zlikvidovány, což by mělo být z nabídky patrné. Případně mohou být (na vyžádání) zájemci vráceny.

* Firma, která uchovává uchazečovy osobní údaje, by k tomu měla mít jeho prokazatelný souhlas, který odpovídá dikci zákona o ochraně osobních údajů.
Souhlas musí být prokazatelně dobrovolný, vědomý, nevynucený pod tlakem nějakých okolností a podobně

Zdroj: Úřad pro ochranu osobních údajů

zaviní, že namísto desítek zájemců se o danou pozici ucházejí stovky lidí včetně těch zjevně nevhodných. Firma pak nemá dost lidí na to, aby nečekanou agendu vyřídila. Dalším důvodem může být i míra nekulturnosti jednání podniku. "Určitá arogance majitelů a vyššího managementu má u nás dnes zelenou," říká Eva Bedrnová.

Nereagujte na neslušnost stejně

Pokud firma neuvede přímo v textu inzerátu termín, dokdy jí mohou zájemci posílat své nabídky, měla by uchazečům nastínit další postup v dopise, který jim pošle spolu s poděkováním za zájem o práci. "Uchazeč by měl být kontaktován nejpozději do čtrnácti dnů," doporučuje Hana Púllová ze společnosti, která se zabývá personálním poradenstvím. Ale co dělat, když se firma neozve? Má se zájemce odpovědi domáhat? Má bombardovat kompetentní osoby dotěrnými telefonáty? Eva Bedrnová doporučuje podnik s tak nesolidním jednáním úplně ignorovat. Lze předpokládat, že když se firma hanebně chová už k pouhým zájemcům o práci, o mnoho lepší to nebude ani vůči vlastním zaměstnancům. Domáhat se odpovědi by se měl podle ní jen ten, kdo je v presu a práci naléhavě potřebuje. Ani ona, ani ředitelka Púllová však nedoporučují netrpělivost a projevy nervozity. Uchazeči by tím mohli potenciálního zaměstnavatele odradit.

Zdvořilý dotaz nic nezkazí

Zájemce, který do dvou týdnů nedostal od firmy odpověď, a přesto o nabízenou pozici stojí, by měl zatelefonovat nebo poslat e-mail kompetentnímu člověku, který má obsazení daného místa na starosti. "U dopisu riskuje nulovou odpověď, přičemž musel na poštu a zaplatil poštovné," připomíná Eva Bedrnová. "Doporučila bych zdvořile se zeptat, zda byly jejich materiály v pořádku doručeny, případně v jaké fázi je výběrové řízení a jestli splnili veškeré podmínky a požadavky na dané pracovní místo," radí ředitelka pobočky společnosti Manpower. Pokud se zájemce s takovým člověkem domluví na dalším postupu, a firma přesto znovu dlouho nereaguje, je zcela na místě poohlédnout se po jiné příležitosti. "Nechceme-li být zklamáni, v zásadě bychom se neměli cpát tam, kde o nás jednoznačně nestojí," míní Eva Bedrnová z VŠE.

Víte, jak se zachovat, když zjistíte, že váš kolega v práci tajně pije?

Hrozí desetimilionová pokuta

Ponechání zájmu o nabízenou pozici bez odpovědi je neslušnost, která zvyšuje nejistotu zájemců. V některých může i prohlubovat pocit méněcennosti a marnosti. Co je však nejhorší - že se uchazeči vůbec nedozvědí, jak oslovené firmy naložily s jejich osobními daty. Firmy zjevně hřeší na to, že jejich postup je nepostižitelný - mezi podnikem a zájemcem o práci zatím nevznikl žádný pracovněprávní ani obchodní vztah. "Je to jen otázka lidské slušnosti, a ta tady velmi upadá," posteskl si Jaroslav Tihlář z olomouckého pracovního úřadu. Postih by přicházel v úvahu jen v případě, kdyby podnik zacházel se životopisy zájemců v rozporu se zákonem. "Firma musí v každém případě chránit osobní údaje," připomíná Hana Štěpánková, mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů. "Jestli má zájemce o práci podezření, že podnik naložil s jeho osobními údaji v rozporu se zákonem, a sdělí to úřadu, tak budeme konat," zdůrazňuje. Společnosti, která nebude schopna prokázat, že s osobními údaji zájemců naložila v souladu se zákonem, může Úřad pro ochranu osobních údajů uložit pokutu až 10 milionů korun. V případě opakovaného prohřešku dokonce až 20 milionů.

Autorka je spolupracovnicí redakce