Jak jste se dostaly ke své současné profesi?
Barbora: Rodiče vždy milovali umění a sbírali výtvarná díla, nábytek, navštěvovali jsme výstavy. Hlavně tatínek je velký sběratel. Retro, umění, vintage a sběratelství nás tak provází už od dětství. Postupně jsme retro kouskům zkoušely dávat nový vzhled. Pak se z našeho rodinného koníčku stala profese na plný úvazek.
Anna: Řádku let jsme se také věnovaly tanci, divadelní scéně a tvorbě kulis – z toho všeho nyní můžeme čerpat. Je sice pravda, že jsme nestudovaly žádné specializované školy, ale mám naopak pocit, že kdyby ano, možná by naše práce byla zaměřená více jednostranně.
Obě jste původně učitelky. Dnes máte firmu a věnujete se úplně něčemu jinému. Jak se to stalo?
Barbora: Ve školství jsem působila skoro osm let, jsem mu za mnoho vděčná a jednou bych se k této profesi ráda vrátila. To, že jsem změnila profesi, vyplynulo z mého uvědomění, že jsem většinu života strávila ve škole, a tak jsem měla pocit, že bych chtěla vyzkoušet něco nového. A tak vzniklo redesign studio Banannachair.
Anna: Když sestra zakládala Banannachair, nastupovala jsem zrovna na mateřskou dovolenou a byla ráda, že se budu moci kreativně realizovat.
Neměly jste strach pustit se do neznáma?
Barbora: Myslím, že nebát se plavat v nových vodách je to, co člověk potřebuje, když se chce seberealizovat. Pak stačí vydržet. Chce to umět i počkat a nechtít všechno hned.
Anna: V našem případě šlo vše přirozeně a postupně. Na začátku to byl opravdu jen koníček, ne výdělečný záměr.
Jak jste řešily rozjezd finančně?
Barbora: Ze začátku jsme finance lepily, jak se dalo, ale protože sled událostí byl pozvolný, dalo se vše zvládnout. Používaly jsme své úspory, spoření i část příjmu z původního zaměstnání. Časem jsme získaly zakázky a vše začalo mít jasnější obrysy.
Barbora Urbánková Pavlů (33 let)
|
Kde podnikáte? Jak jste řešily vhodné prostory?
Barbora: Některé prostory jsme měly k dispozici už z doby, kdy jsme pouze sbíraly, ale nepodnikaly. Postupně ale bylo nutné naše sklady rozšířit. Musely jsme najít vhodnou dílnu, tým lidí pro spolupráci a nakonec i místo pro náš showroom. Některé prostory máme vlastní, jiné v pronájmu, je to tak půl na půl.
Co všechno nabízíte?
Anna: Naší specializací je nábytek a převážně křesla, která spadají do kategorie retro, především z období druhé poloviny 20. století. Vracíme těmto kouskům jejich původní život a smysl. Máme převážně ty, které jsme částečně nebo kompletně renovovaly. Většinou jsou to retro křesla od významných designérů. Máme i ta, kterým říkáme „noname“. Stačí, aby si je zákazník vybral na eshopu nebo přímo v showroomu v Liberci. Děláme také renovace na přání.
Anna Hájková Pavlů (30 let)
|
Který nábytek je vám nejbližší?
Barbora: Nejraději máme industriální křesla, například stará kadeřnická křesla nebo dílenské židle. Těch máme pěknou sbírku a mnohé ještě čekají na svou renovaci.
A co řemeslná práce? Vyrobit křeslo není podle mě práce pro ženu.
Anna: Myslím, že v dnešní době nelze něco klasifikovat jako práci pro ženu. Během našeho působení se setkáváme se ženami v mnoha dílnách a řemeslech. Máme kolem sebe výborný tým lidí, prostě profesionály ve svém oboru. Každý se úzce specializuje a díky tomu můžeme dosahovat vysoké kvality.
Kolik kusů jste už prodaly, kde všude je nabízíte?
Barbora: Každý měsíc dokončíme průměrně čtyři až pět kusů. Dělat toho více není v našich silách.
Kde se při své práce inspirujete?
Anna: Často nás inspiruje samotné křeslo, jeho vznik, tvar, stav, ve kterém ho nalezneme. Jindy najdeme zajímavou látku a až potom k tomu vymýšlíme typ křesla a barevnost konstrukce.
Jak probíhá první setkání se zákazníkem?
Na první schůzce vyslechneme jeho přání a požadavky, zajímá nás, kde křeslo bude stát, kdo ho bude využívat, jaké jsou požadavky na údržbu. Nakonec pracujeme také s cenou a hledáme vhodné kombinace.
Podle čeho vybíráte materiál, kde ho sháníte?
Anna: Křesla, která nabízíme, byla kdysi vyrobena z materiálů, které už dnes neseženete. Také třeba se dřevem se kdysi pracovalo úplně jinak. Nechalo se sesychat mnohem déle než v dnešní době. Momentálně se všechno dělá tak, aby to bylo co nejvýnosnější. Pokud se bavíme o produktech a výrobě některých řetězců s nábytkem, cena a kvalita jsou tlačeny dolů. Kvalitně zrenovované retro kousky ale vydrží další dekády a mohou bez problému sloužit dalším generacím, což je oproti nábytku z řetězců velký bonus.
Barbora: Důležitá je také kvalitní potahová látka. Ta by měla být odolná proti oděru, měla by být stálobarevná a nepodléhat UV záření. I proto jsou třeba speciální úpravy látek. Jako v každém segmentu i látky podléhají určitým módním trendům.
Jaké materiály používáte?
Barbora: V naprosté většině jsou to přírodní materiály, například stoprocentně vlněné látky, látky z alpaky či lnu. Lidé se také vracejí od koženek ke kůži. Máme to štěstí, že máme takové dodavatele, kteří svému oboru rozumějí a mají široké portfolio. Spolupracují totiž s designéry, kteří tvoří textilní umělecká díla. Často jsou to rodinné firmy, dílny a malé fabriky z různých koutů světa. Přednost dáváme těm výrobcům, kteří nabízí i ekologické postupy.
Co je u takové renovace obzvlášť důležité?
Anna: Vždy se snažíme respektovat linie, tvar křesla, jeho hodnotu, původní výplně a materiály. Odmítáme například zakázky, kdy dotyčný požaduje odstranění pružinového roštu a chce jej nahradit molitanem. Záměnou výplní by se změnila jeho hodnota i funkčnost a to my dělat nechceme..
A co byrokracie spojená s podnikáním?
Barbora: Práce s papíry nás doslova nebaví, ale byrokracii najdete v každém oboru, byla ve školství a i nyní se s ní musíme vypořádat. Snažíme se tedy vše zvládat. Ze začátku opět hodně pomáhala rodina.
Kde všude vaše výrobky najdeme? Máte je i v cizině?
Barbora: V současné době si naše retro křesla můžete prohlédnout v našem Showroomu v Liberci – v BØ House storu. Jsou zde k nahlédnutí vzorníky potahových textilií, zákazník si zde může vyzkoušet pohodlnost jednotlivých kusů nebo prohlédnout úpravu dřeva.
Anna: S cizinou koketujeme v rámci redesignu na míru. Poslední naše zahraniční zakázka byla do ruské umělecké galerie. Dále působíme v online prostředí. Prozatím máme estore na křesla, ale do budoucna chystáme ještě několik online projektů. Občas zavítáme na některé výstavní nebo prodejní akce – jednou z posledních byl pražský Lemarket.
Jaké máte za sebou úspěchy?
Barbora: Momentálně za úspěch považuji přežití takzvané korona krize, uvidíme, co bude dál.
Jaké máte plány do budoucna?
Barbora: Nyní se chceme více věnovat samotné estetice křesel a posunout naši práci o další vlastní komponenty. Rády bychom také více vytvářely své vlastní kolekce, na které díky zakázkám na přání nemáme zatím tolik času.
Čím se ve svém podnikání řídíte?
Anna: Snažíme se, aby naše produkty nebyly jen jakýmsi stínem původního návrhu, ale aby opravdu našly své nové místo.
Barbora: Nespěcháme a spojujeme se s lidmi, kterým můžeme důvěřovat, jak lidsky, tak také po podnikatelské stránce. Nechceme se stát podnikem chrlícím produkty jako na běžícím páse. Užíváme si blízkost každé zakázky. Zatím se nám vyplácí zaměřovat se na kvalitu a samotný produkt a věříme, že postupně si k nám najde cestu širší okruh zákazníků.
Jak vás tato práce živí?
Anna: Postupně získáváme více zakázek, stále je však třeba investovat do rozvoje a chodu firmy. To je pro nás v současné době prioritou, proto putuje většina výdělku zpět. Nicméně v současné době je již možné renovacemi se živit. Oproti profesi školství je to samozřejmě změna. Ve školství je každý měsíc stejný tabulkový plat, ať je více nebo méně práce. Je to jistota.
Barbora: V podnikání je každý měsíc i rok specifický, výdělky souvisí s mnoha faktory a samozřejmě množstvím zakázek. Jednou je květen super, podruhé červen. Je třeba mít rezervy.
Zažily jste v souvislosti s podnikáním něco, na co hned tak nezapomenete?
Barbora: Poté, co jsme poprvé spustily web a estore, měly jsme opravdu štěstí začátečníka. Hned druhý den se prodalo první křeslo online. Za týden jsme na prodejní výstavě v Praze potkaly dámu, která nás oslovila s tím, že má od nás křeslo a že jej naprosto miluje. Koukaly jsme na ni nevěřícně, přece jen jsme začínaly, navíc jsme věděly, že naše první křeslo putovalo na Moravu. Když nám pár věcí ujasnila, pochopily jsme, že je to opravdu naše první online zákaznice. Na paní i křeslo už asi nezapomeneme.
