Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Koláž - iDNES.cz

Bankéřka České spořitelny si půjčila půl milionu na klienta. Zjistil to až za rok

  • 149
Pan Jakub dostal znenadání předvolání na policii. Dozvěděl se, že si před rokem bez jeho vědomí vzala zaměstnankyně České spořitelny dva úvěry na jeho jméno v celkové hodnotě 500 tisíc korun. Banka však neměla pocit, že by svého klienta nějak poškodila.

Jakmile se Jakub dozvěděl o falešných úvěrech na své jméno, žádal od České spořitelny vysvětlení. Sešel se se zástupcem banky, ten ale pro řešení jeho problému neměl dostatečné kompetence. "Výsledkem mého několikaměsíčního snažení byla informace, že banka mě nijak nepoškodila. Nevysvětlili mi, jak se to vlastně mohlo stát, a ani po třech měsících nemám vyřešený výmaz osobních údajů z registru dlužníků," popisoval před nedávnem Jakub.

V jedné z půjček figurovala i Jakubova manželka. Přitom klientkou České spořitelny nebyla, jen měla platební kartu k manželovu účtu a možnost s penězi na účtu nakládat. Protože ale vlastně měli oba rovnou dva úvěry, dostali se do bankovního registru dlužníků Czech Banking Credit Bureau (CBCB).

Likvidace vs. výmaz

Likvidace je odstranění všech informací o půjčce z registru, tedy včetně historie. Pokud se provede pouze výmaz, zůstávají v registru informace, že si klient někdy bral půjčku.

"Finanční újma nám sice nevznikla, ale mohli jsme přijít o hypotéku. Jiná banka, u které máme úvěr, nám mohla smlouvu vypovědět, protože jsme podepsali ustanovení, že pokud naše finance nebudou odpovídat možnosti splácení, mohou nám hypotéku zrušit. Naštěstí se to nestalo," říká Jakub.

Odstranění z registru se zdá jako naprostá samozřejmost. Ale výmaz, respektive likvidace údajů z bankovního registru dlužníků byl problém. Informace o půjčce z registru zmizely až po roce a to jen z registru Credit Bureau. Jakub si musel dál stěžovat, aby Česká spořitelna vymazala jeho údaje ze svých interních registrů.

Může za to opravdu jen jeden člověk?

Podle Jakubových slov je podobně poškozených klientů víc. Banka však vzhledem k probíhajícímu trestnímu řízení nechce sdělit, kolik se jich v podobné situaci ocitlo.

Česká spořitelna viní ze všech činů pouze obžalovanou. Přitom schvalování úvěrů, byť na malou částku, musí zkontrolovat další zaměstnanec banky. Tak je tomu například v ČSOB a Poštovní spořitelně. "Při kontrole veškeré smluvní dokumentace platí pravidlo čtyř očí. Takže každou úvěrovou smlouvu by měl projít ještě další zaměstnanec banky," vysvětluje mluvčí Poštovní spořitelny Denisa Salátková. Je tedy podivné, že zrovna v těchto případech schvalovala a procházela úvěrové smlouvy jen jediná zaměstnankyně.

vyjádření banky

"K případu můžeme říci, že šlo bohužel o selhání jedné z našich zaměstnankyň. Se zaměstnankyní jsme rozvázali pracovní poměr a podali na ni trestní oznámení. V současné době je bývalá zaměstnankyně obžalovaná, vzhledem k probíhajícímu trestnímu řízení však nejsme oprávněni poskytovat bližší podrobnosti."

"Navíc jsme přijali odpovídající opatření s cílem v maximální možné míře do budoucna eliminovat obdobná selhání zaměstnanců. "

Kristýna Dolínek Havligerová, tisková mluvčí České spořitelny

Odškodnění ve výši tisíc korun

Banka jako kompenzaci nabídla manželům vedení sporožirového účtu na 24 měsíců zdarma. O tom se však manželé nedozvěděli při jednání s Českou spořitelnou, ale až ze zápisu z jednání, který jim byl později zaslán. "Tato konkrétní nabídka při osobním jednání nezazněla, nicméně bychom ji stejně odmítli," uvádí Jakub. Běžně platil za účet 45 korun měsíčně, odškodnění by se dalo vyčíslit na 1 080 korun.

Poškození manželé se po těchto zkušenostech a dlouhém jednání s bankou rozhodli účet u České spořitelny zrušit. "Vzhledem k tomu, že nám spořitelna odmítla dát garanci, že se stejný případ nebude opakovat, a zároveň s námi jednala tak, jak jednala, jsem účet u ČS zrušil," uzavřel Jakub celou kauzu.

Jeho starosti tím ale neskončily. V listopadu začíná soud, kam je pozván jako svědek.

jak to vidí právník

"Při úvaze o trestu soud vychází z trestních sazeb, které uvedu níže, ale také z dalších okolností. Především, zda jde o prvý trestný čin, či jde o osobu, která již v minulosti páchala trestné činy, zda činu lituje, okolnosti, za kterých byl skutek spáchán atd.

Pro zločin podvodu sazba dva roky až osm let.

Pro zločin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku je sazba tři až osm let odnětí svobody.

Pro přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací je sazba jeden rok až pět let odnětí svobody.

Pro přečin poškození cizích práv je sazba do tří let odnětí svobody.

Tedy nejpřísnější sankce je v případě podvodu, a jaký trest v rámci sazby soud uloží, závisí na výše uvedeném a pochopitelně se zohlední, že bylo spácháno více trestných činů."

Tomáš Sokol z advokátní kanceláře Brož & Sokol & Novák