Zloději, kteří zařízení narafičili, pak z jeho účtu vyberou, kolik můžou. Třeba v Pákistánu. To svědčí o apetitu, který na tuzemské účty dostaly i nadnárodní gangy. Kvůli silné koruně se jim jednoduše začíná vyplácet ve velkém kopírovat také české karty.
Problém se skimmingem je pochopitelně největší v bohatých zemích s velkou kupní silou. Jen v Kanadě bylo předloni okradeno sedmdesát tisíc lidí, což je přibližně 0,2 procenta uživatelů karet. Číslo přitom stále roste.
Tamní banky mají na rozdíl od tuzemských povinnost takové údaje zveřejňovat. České bankovní domy zatím o počtech mlží, ale přesto se zdá, že jim problém přerůstá přes hlavu. Začínají totiž jednat.
Slibují už několik let
Komerční banka, Česká spořitelna i GE Money Bank chtějí mít do konce roku zabezpečeny speciálním zařízením všechny bankomaty. Česká spořitelna a GE Money Bank hodlají do konce roku vybavit své přístroje speciálními plastovými nástavci, které by měly kopírování zamezit.
Bezpečné bankomaty se liší od běžných přístrojů průhledným plastovým "náhubkem" na otvoru pro vložení platební karty, na němž je obvykle ještě logo visacího zámku, značící nadstandardní zabezpečení.
Podle odborníků sledujících branži se bankám prostě přestává vyplácet dávat klientům náhradu za zcizené peníze a raději podstatně investují do zabezpečení.
Dosud to bylo opačně. "Banky na výběrech z bankomatu vydělávají obrovské peníze a skimmeři jim působí relativně malé škody. S instalací drahého zabezpečení tedy nijak nespěchaly. Do médií sice mohou tvrdit, že udělají pro bezpečnost maximum, ale skutečnost je jiná," říká odborník na bankovní zabezpečení, který si nepřeje být jmenován. Redakce jeho totožnost zná, dříve pracoval také pro Komerční banku.
Banky slibovaly zlepšení ochrany již po první velké vlně útoků před třemi lety. "Používali jsme antiskimmovací software, ale až nyní zjišťujeme, že toto opatření útokům zcela nezamezilo," vysvětluje mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová.
Čip je nejbezpečnější
Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank zase tvrdí, že tzv. FDI moduly, tedy ochranné plastové "náhubky", jsou naprostou novinkou, a proto je nebylo možné nainstalovat dříve.
Podle odborníků ale ani "náhubek" nemusí zaručit bezpečí. "Na každý nástavec se dá vyrobit nástavec další," varuje soudní znalec v oboru ochrany dat Vladimír Smejkal.
Spásou není ani bankami vychvalovaný přechod na čipové karty. Třeba u České spořitelny tvoří karty s čipem třetinu ze všech, ale navíc jsou stále opatřeny magnetickým proužkem, z něhož se data kopírují.
Teoreticky nejbezpečnější by tedy byla platební karta opatřená jen čipem, jenže s tou by klient banky neměl šanci všude zaplatit. V Česku nejsou terminály na čtení čipů u obchodníků zdaleka pravidlem a v zahraničí jsou rozšířené jen v technicky nejrozvinutějších zemích.
Obchodníci tak často používají pohodlnější magnetický proužek a čip na kartě ignorují.
