Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bankomaty nové generace

aktualizováno 
Protože bankomaty první generace v 60. letech neměly on-line přístup k informacím o zůstatku účtu klienta a pracovaly tzv. off -line, byly banky velmi opatrné při výběru klientů. Sloužily zpočátku jen klientům pobočky, u které měli veden běžný nebo šekový účet.
Bankomat

Bankomat - Bankomat - ilustrační foto | foto: MF DNES

Zpočátku bankomaty neměly obrazovku a k identifikaci klienta sloužily děrné štítky, které bankomat po transakci zadržel a klienti je obdrželi poštou, obvykle s měsíčním výpisem z účtu. Pro svou jednoduchost byl tento systém u klientů oblíben.

Asi 80 % bankomatů vyrobila firma Docutel. Tato firma však v dalším desetiletí ztratila své vedoucí postavení na trhu, o které se rozdělily společnosti Diebold, NCR
a IBM. Mezi příčinami zániku jejího vedoucího postavení se uvádí její vytrvalá snaha prosadit vlastní řešení magnetického proužku (čtyři stopy oddělené mezerami) proti standardu American Bankers Association (tři stopy v jednom proužku) a slabý marketing a velká poruchovost jejích bankomatů.

Růst počtu bankomatů byl pozvolný. V roce 1971 používalo první typy bankomatů asi 35 amerických bank (např. Wells Fargo objednala tehdy neuvěřitelných 100 kusů). Do roku 1975 jich bylo na světě v provozu přes 5000, z toho přes 3140 u 534 amerických bank. O dva roky později se počet bankomatů v USA téměř zdvojnásobil na 6000 kusů a v roce 1981 jejich počet překročil 20 000. Největším provozovatelem bankomatů ve Spojených státech se koncem 70. let stala Citibank, jejíž síť v roce 1979 tvořilo více než 400 bankomatů. V roce 2001 toto vedoucí místo zaujala BankOne s 12 000 bankomaty, následovaná společností American Express (8700) a Wells Fargo Bank.

Anketa zkoumá (ne)spokojenost Čechů s bankovními poplatky

Budou se k vám banky nyní chovat lépe? Čtěte ZDE.

Podobný vývoj postupného růstu počtu bankomatů můžeme sledovat také ve Velké Británii a v dalších zemích. Později došlo ke spojování jednotlivých bankomatových sítí do větších národních a nakonec i mezinárodních systémů. Nízkou úroveň zabezpečení prvních bankomatů brzy odhalili podvodníci, kteří začali ve velkém vyrábět padělky děrných štítků.

Od roku 1971 se postupně začaly používat bankomatové karty s magnetickým proužkem, které rychle nahradily děrné štítky. Koncem 70. let nastoupila druhá generace bankomatů, které měly levnější provoz a používaly bezpečnější technologie. K ověření totožnosti klientů byly zavedeny kódy (PIN). Pro záznam údajů na magnetický proužek (limit, který se transakcemi snižoval, PIN ad.) byly použity šifrovací metody, na jejichž konstrukci se podíleli specialisté britské armády a tajné služby MI5. Údaje o transakcích se začaly do centrály přenášet elektronicky.

V roce 1972 uvedla Lloyds Bank ve Velké Británii první on-line bankomaty nazvané Cash-Point. Vyvinula je společnosti IBM a používaly plastové karty s magnetickým proužkem a umožňovaly již on-line autorizaci v účetním systému banky. O rok později zavedla tuto technologii v Japonsku společnost Fujitsu. Od poloviny 70. let banky instalovaly již jen bankomaty nové generace a původní první generaci off -line bankomatů jimi nahradily do konce desetiletí. Některé banky připojily své bankomaty k centrálnímu informačnímu systému on-line trvale, jiné je provozovaly off -line a připojovaly je několikrát denně pro zajištění přenosu údajů o transakcích a zůstatcích účtů. Část bank je připojovala jen jednou denně, případně aktualizovaly informace o zůstatcích účtů v bankomatech pomocí disket.

Průřez bankomatem Diebold (zdroj Diebold, Incorporated) naleznete ZDE.

Díky zdokonalení provozu bankomatů nastal začátek období jejich masového nasazování. První bankou, která zavedla bankomaty ve velkém rozsahu, se v roce 1972 stala Citibank. Další vývoj podpořily další vynálezy. Např. v roce 1979 vyvinula společnost IBM šifrovací algoritmus DES (Data Encrypting Standard). Tento algoritmus začal o rok později sloužit k šifrování a dešifrování osobního kódu PIN.

Zavedení bankomatů do obchodních strategií retailových bank umožnilo snížit provozní náklady bank, protože efektivně nahradily práci pokladníků a ušetřily plochu nutnou pro pokladny a jejich zázemí na pobočkách. To umožnilo obsloužit více klientů při nižších nákladech a napomohlo snížit počet bankovních poboček a zmenšit také jejich plochu. V roce 1977 zavedl vlastní bankomaty také American Express. Držitelům svých karet vyplácely cestovní šeky.

Když se začal rozvíjet trh bankomatů, rozhodla se na něj vstoupit americká společnost Diebold. Již v roce 1967 předváděla na konferenci American Bankers Association koncepci univerzálního bankomatu s výplatní i depozitní funkcí, který rozvíjel její tehdy dodávané systémy bankovních pokladen s pneumatickým výdejem peněz. Aby firma rychle vstoupila na rozvíjející se trh, rozhodla se uzavřít dohodu s jedním japonským výrobcem bankomatů.

Na trhu nabídla výplatní zařízení Money Dispenser MD 400, nazývané později pro svoji nevypočitatelnost Mad Dog (Šílený pes). Bankovky byly u něj nasunuty na sponky a bankomat přijímal karty s částkou výběru a PIN zaznamenanými v kartě. Při transakci bankomat kartu zadržel a klient si ji mohl druhý den na pobočce vyzvednout pro nové použití. Toto řešení bylo nepraktické a nemohlo konkurovat bankomatům firmy Docutel. Diebold se proto rozhodl provést dva kroky:

1. Zastavil prodej tohoto typu bankomatu.
2. Oznámil svým klientům, že dodané bankomaty odkoupí zpět proti objednávce nové řady bankomatů.

V říjnu 1973 Diebold nabídl bankám bankomat TABS 500 (Total Automated Nankiny System), který měl jako první i programovatelnou obrazovku, umožňoval vklady hotovosti a pracoval off-line. Do konce roku 1974 byly všechny bankomaty první generace MD 400 nahrazeny tímto novým modelem a Diebold je od té doby největším dodavatelem bankomatů v Severní Americe.

Vzhledem ke složitosti technologie se výrobou bankomatů dnes zabývá jen asi deset firem. Největšími dodavateli bankomatů v Evropě jsou společnosti NCR, Diebold a Wincor-Nixdorf, které dohromady kontrolují asi 80 % trhu. Národní hranice překročily bankomaty v roce 1983, kdy VISA a o rok později i eurocheque vybudovaly první mezinárodní sítě.

To už v polovině 80. let nastoupila třetí generace bankomatů a koncem 80. let čtvrtá generace, která začala využívat výhody osobních počítačů. V současné době jsme svědky zavádění již páté generace peněžních automatů, které využívají internetové technologie (tzv. web-enabled ATM). Umožňují např. vydávat poštovní známky, vstupenky, jízdenky nebo sledovat výsledky sportovních zápasů nebo zobrazovat reklamu řízenou pomocí systému CRM (Customer Relationship Management).

PÁR ÚSMĚVNÝCH HISTOREK NAVÍC…

Provoz prvních bankomatů nebyl jednoduchou záležitostí a pracovníkům bank zpočátku přinesly řadu problémů a bezesných nocí. Bankovky se zadrhávaly v podávacím mechanismu, často také klienti nedostali zpátky své karty, které jim pak v řadě případů „dobývali“ pokladníci ze čtecího zařízení. Pamětníci vzpomínají na řadu dnes již úsměvných historek.

Slavnostní zahájení provozu prvního bankomatu v USA v pobočce Chemical Bank v New Yorku proběhlo bez problémů. Krátce po něm se však spustil prudký liják. Když Tom Garret, technik fi rmy Docutel, odvezl své šéfy na letiště a vrátil se zpět do banky, našel tam vedoucího projektu Chemical Bank Dona Piercyho v malé místnosti za bankomatem s vyhrnutými rukávy. Vedle něj stál kýbl s hadry, kterými utíral vodu, která vytékala z bankomatu. Tom se zmohl jen na krátkou poznámku: „Takhle hustě u nás v laboratoři nikdy nepršelo.“

Tato zkušenost vedla ke konstrukční změně bankomatů. Čtecí zařízení a výplatní mechanismus bankomatu byly napříště umístěny horizontálně, takže voda mohla po bankomatu neškodně stékat.

Další historka se týká zprovoznění bankomatu v texaském městě Corpus Christi. Největší místní banka zorganizovala slavnostní ceremoniál za účasti veřejnosti, tisku a televize. Prezident banky významně vsunul svou kartu do snímače. „Bankomat pohltil kartu,“ vzpomíná Bob Heckman, bývalý viceprezident pro prodej a marketing Docutelu, „vydal několik neobvyklých zvuků a promptně mu vrátil kartu zmačkanou a potrhanou. Jak se na to šéf banky vytřeštěně díval, moderátor slavnosti poznamenal: ‚Nuže, myslím, že je tam ještě pár chyb, které je třeba odstranit.‘“

Za problémy s obsluhou první generace bankomatů se „pomstili“ technici jedné banky v Seattlu, když se v roce 1984 odstraňovalo posledních 200 bankomatů firmy Docutel. Za všechna příkoří způsobená nočními výjezdy k bankomatům, zaseknutými obálkami s bankovkami, žehlením bankovek, aby se nelepily v podávacím mechanismu (po odstranění obálkové metody) a hledáním zapadlých karet v útrobách zařízení, dostal každý z mechaniků na zvláštní párty možnost rozbít kladivem součástku, která mu způsobila nejvíc trápení.

Ukázky z knihy
Pavla Juříka: Encyklopedie platebních karet

1. díl: Jak platit bezpečně i na internetu?

2. díl: Jak vlastně vznikl šek?

3. díl: Jak vznikly peníze?

4. díl: Jak vzniklo bankovnictví

5. díl: Kdy vznikly papírové peníze

6. díl: Peníze a Čechy: kdy vznikla koruna?

7. díl: Jak se tisknou bankovky?

8. díl: Ochrana bankovek proti padělání

9. díl: Jak a kde vznikly platební karty

10. díl: Jak vznikly platební karty-II

11. díl: Kdo vydal první univerzální platební kartu

12. díl: Kdy začaly banky vydávat karty

13. díl: Jak vznikla kartová asociace MasterCard

14. díl: Jak vznikla kartová asociace VISA

15. díl: Počátky platebních karet v Evropě

16. díl: Platební karty v Evropě a jejich začátky v ČR

17. díl: Co způsobilo boom platebních karet

18. díl: Platební karty: magnetický proužek

19. díl:Jak se vyrábějí karty 

20. díl: Jak vznikly první bankomaty 

reklama


Úryvek je z knihy "Encyklopedie platebních karet" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého, 5.vydání


Autor:



Nejčtenější

Chtěl utáhnout nájem, tak začal podnikat a už má sedmičlenný tým

Radek Danč, provozovatel brněnské společnosti Internesto

Radka Danče dovedla k podnikání před pár lety tak trochu finanční nouze. Jako student bydlel v centru Brna a kamarád z...

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...



Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...

Co si Češi závidí a co by chtěli mít jisté. Zapojte se do ankety

Ilustrační snímek

O Češích se říká, že jsou závistiví. Ale je česká závist stále tak silná, že se nám nedaří vymanit z klubka intrik,...

Kvíz: volno na svatbu či stěhování. Kdy ho musí firma proplatit?

Ilustrační snímek

Pokud jste zaměstnaní, pak určitě víte, že máte nárok na dovolenou. Jak je to ale v případech, kdy do práce nemůžete...

Další z rubriky

Analýza deseti bank: co už umí mobilní bankovnictví a co má úspěch

Ilustrační snímek

Mobilní bankovnictví ušlo za šest let kus cesty. Pro řadu Čechů se stalo běžnou součástí života. S chytrými telefony...

Přinášíme aktuální přehled 10 nejvýhodnějších bankovních účtů

Ilustrační snímek

Banky vylepšují své bankovní účty a snaží se klienty hýčkat mnohem víc než dříve. Ve spolupráci s analytiky Scott &...

Nejlepší finanční produkty roku: nejvíc boduje Equa bank a Air Bank

Ilustrační snímek

V soutěži o nejlepší finanční produkty roku zvítězila mezi bankami v kategorii běžných účtů Equa bank. Nejlepší spořicí...

Další nabídka

Kurzy.cz

Nepatří vám pozemek nebo dům? Stát hledá vlastníky pro "pozemky bez majitele"
Nepatří vám pozemek nebo dům? Stát hledá vlastníky pro "pozemky bez majitele"

V Česku je stále mnoho pozemků a domů, které mají neznámého majitele, nebo se o ně právoplatný majitel nepřihlásil. Úřa... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.