Stále více lidí se k bankovním službám i produktům vyjadřuje na sociálních sítích. Ilustrační snímek

Stále více lidí se k bankovním službám i produktům vyjadřuje na sociálních sítích. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nová éra bankovnictví. Prim začínají hrát sociální sítě a srovnávače

  • 6
Bankovní instituce ve vyspělých zemích Evropy zaznamenaly proti loňskému roku pokles důvěry běžných klientů. Naopak Češi svým bankám věří a na situaci bankovního sektoru pohlížejí s velkým optimismem.

"Zatímco v západní Evropě vládne skepse, čeští klienti vnímají české banky spíše jako bezpečný přístav. Měřeno pohledem za posledních 12 měsíců je český bankovní sektor, s výjimkou Turecka a Ruska, vnímán klienty nejoptimističtěji v celé Evropě. Češi bankám stále důvěřují a netrápí je výrazně ani makroekonomické podmínky," říká Pavel Riegger ze společnosti Ernst & Young. 

Přečtěte si

V Evropě svým bankám věří nejméně Portugalci, Italové, Řekové, Španělé i Maďaři. Pokles důvěry v bankovní sektor byl v těchto zemích zaznamenán zhruba u sedmi až osmi lidí z deseti. Lidé jsou nespokojeni hlavně s makroekonomickými podmínkami. V Čechách je s makroekonomickým vývojem nespokojena jen třetina lidí. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu společnosti Ernst & Young.

To pro klienty bank ve Velké Británii a Nizozemí je hlavním důvodem nespokojenosti chování managementu bankovních ústavů. Přitom to byly peníze daňových poplatníků, které banky zachránily od krachu.

Hlas klienta je víc slyšet, i díky sociálním sítím

Čeští klienti bank nejsou spokojeni s poradenstvím bank. Asi i proto, že financím stále příliš nerozumí a jejich finanční gramotnost  je zatím poměrně nízká, dají hodně na osobní doporučení. Podobně jsou na tom i klienti z ostatních států. Pro 71 procent lidí z celého světa jsou doporučení rodinných příslušníků a přátel dokonce hlavním zdrojem informací o bankovních produktech.

Ovšem nejenom rady blízkých přátel, ale i rady přátel ze sociálních sítí jsou stále častěji inspirací pro více než polovinu dotázaných klientů. Hledají informace hlavně tehdy, když se rozhodnou změnit banku či sjednat nové produkty. Dokonce třetina respondentů využívajících sociální sítě se jejich prostřednictvím aktivně vyjadřuje k používaným bankovním službám.

Znatelný je rozdíl ve využití sociálních sítí, diskusních fór a srovnávacích portálů mezi západní a východní Evropou, přičemž je to právě střední a východní Evropa, kde jsou tato média využívána výrazně více. 

Celosvětově používá sociální sítě, diskusní fóra a srovnávací portály 37 procent lidí. V Česku je to dokonce téměř každý druhý dotázaný.

Srovnávací portály získávají na významu

Významnou roli při získávání informací hrají také srovnávací internetové portály.

"Klienti se při výběru nejoptimálnějšího finančního produktu nebo služby už zdaleka neradí jen se svou bankou. Druhým nejvýznamnějším zdrojem informací jsou srovnávací portály. Tento fenomén, před pěti lety ještě prakticky neznámý, je dnes využíván častěji než bankovní poradci. Podlehli mu i Češi," říká Pavel Riegger.

Pro banky je chování klientů na internetu velmi cennou informací. Mohou tak získat velmi cennou zpětnou vazbu o úrovni svých služeb právě sledováním sociálních sítí a komentářů klientů na různých fórech a srovnávacích webech.