Respondenti průzkumu vnímají podvodné jednání jako hlavní provozní riziko banky. Může totiž poškodit jak tvorbu zisku banky, tak pošramotit reputaci banky v očích klientů. Reputace je v tomto případě ceněná možná víc než schopnost banky tvořit zisk, protože private banking spoléhá na důvěrný vztah mezi klientem a relationship managerem.
Téměř 50 % všech zpronevěr spáchali relationship manageri. Tito zaměstnanci mají přímý přístup ke klientovi. Jejich informace důvěrného charakteru jim umožňují manipulovat s účtem klienta a způsobit mu tak velké ztráty.
Další skupinou, která vytváří riziko zpronevěr je management. Tito lidé spáchali přibližně jednu třetinu všech zpronevěr. Téměř polovinu podvodů způsobili pracovníci, kteří byli ve společnosti zaměstnáni více než 5 let. Zaměstnanci, kteří byli v bance zaměstnáni více než deset let v dané bance, spáchali dokonce jednu čtvrtinu podvodů.
Oblasti a rozsah bankovních zpronevěr
Mezi oblasti, ve kterých se objevuje podvodné jednání s cílem zpronevěry patří zejména převody na účtech, zfalšování podpisu a nesprávné stanovení ceny cenných papírů.
Ztráty mohou způsobit velmi vysoké škody. Za posledních 12 měsíců utrpělo ztrátu ze zpronevěry přibližně 2/3 dotazovaných, žádnou ztrátu nemělo 33 % respondentů. 38 % bylo postiženo ztrátami ve výši do 500 000 USD. Ztráty 500 000 USD až 1000 000 USD byly zaznamenány v 15 % případů, 1 – 5 milionů USD v 8 % případů, ztráta 5 – 10 milionů USD postihla 3 % dotazovaných bank a ztráty nad 10 milionů se objevily také ve 3 % případů. Ztráty ve výši nad 1 milion USD se objevují přibližně jednou za 5 let. Ztráty nad 10 milionů USD utrpělo v posledních 5 letech 17 % bank.
V období posledních dvanácti měsíců nezaznamenalo žádné podvody 36 % dotazovaných. Stejný počet dotázaných identifikovalo mezi jedním až pěti podvody, 6 – 10 podvodů zaznamenalo 8 % dotázaných. 11 – 50 podvodů bylo odhaleno v 6 % bank a dokonce přes 50 podvodů u 4 % dotázaných. Osm procent dotázaných neznalo odpověď na tutu otázku a 2 % neodpověděla.
Odhalování zpronevěr
Bankovní podvody zůstávají často nezveřejněny. Především menší banky nejsou většinou ochotné veřejně přiznat zpronevěru a tak je zveřejněno jenom přibližně 10 % všech případů. Mezinárodní banky mají odlišné chování a snaží se soudně stíhat viníka. Jejich cílem je vytvořit precedent v této oblasti a snížení objemu zpronevěr. Přesto jsou stále poměrně řídké případy, kdy banky zveřejnily podvodné jednání otevřeně v médiích.
Obecně používaným nástrojem v oblasti bezpečnosti jsou interní kontroly. Respondenti si však málo uvědomovali poměrně snadnou možnost manipulace odpovědnými pracovníky. Jako jednu z hlavních příčin výskytu tak velkého počtu zpronevěr uvádí výzkum nedostatečné kontroly korespondence s klienty a nedostatečnou frekvenci návštěv u klientů.
70 % respondentů očekává od statutárního auditora, že bude schopen identifikovat podvodné jednání, přestože sami tvrdí, že auditorské firmy nemohou být tak efektivní v odhalování a následné prevenci zpronevěry, jako dobře fungující interní kontroly kombinované s dalšími opatřeními. Většina zpronevěr je však provedená po účetní stránce korektně, proto pro statutárního auditora, jsou tyto podvody téměř neviditelné.
Preventivní opatření
Podle průzkumu je u bank relativně nízká vůle uzavírat pojištění proti ztrátám ze zpronevěry. Jenom 44 % bank uzavřelo takovéto pojištění. Většinou je důvodem to, že návratnost ztráty způsobené podvodným jednáním je mnohdy méně než 50 % z celkové výše ztráty a banky jej považují za nevýhodné.
Jak vyplývá z průzkumu názorů na preventivní opatření a schopnost detekce, jsou nejoblíbenější běžné interní kontroly. Podle názorů manažerů mají nejlepší schopnost detekce a jsou prováděny několikrát ročně v nepravidelných intervalech, proto není možno je předvídat a připravit se na ně. Na druhém místě figurují přísná bezpečnostní opatření, tedy soubor interních směrnic, které ovlivňují chod banky. Protože se jedná o statický systém, jeho schopnost detekce je slabší. Na třetím místě v žebříčku podle efektivnosti byl interní audit, toto opatření má však díky odbornosti zaměstnanců, kteří ho provádějí, vysokou detekční schopnost. Prověrky provedené vedením banky jsou na 4. místě podle schopnosti prevence a na 3. místě podle schopnosti detekce. Vstupní a výstupní kontroly jsou použitelné hlavně pro prevenci, v oblasti detekce však mají horší hodnocení.
Výzkum vychází z odpovědí zástupců 52 bank, které poskytují služby private banking. Výzkum zahrnoval peněžní ústavy z Evropy, Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu.
Jaké jsou nejefektivnější opatření pro prevenci a detekci podvodného jednání?
(pořadí podle odpovědí respondentů)
| Prevence | Detekce | |
| Běžné interní kontroly | 1. | 1. |
| Přísná bezpečnostní opatření | 2. | 4. |
| Interní audit | 3. | 2. |
| Prověrky provedené vedením | 4. | 3. |
| Vstupní a výstupní kontroly | 5. | 8. - 10. |
| Vnitřní "signály" | 6. - 7. | 5. |
| Externí audit | 6. - 7. | 8. - 10. |
| Změna vedení | 8. | 6. |
| Informace zvenku | 9. | 8. - 10. |
| Náhoda | 10. | 7. |
| Anonymní tip | 11. | 11. |
