Výjimkou je hypotéka bez doložení příjmu, kde jsou podmínky na dokazování příjmů méně přísné. Přitom zjistit, zda si žadatel některé ze svých příjmů nepřimyslel, je pro banku poměrně snadné. Skutečný stav výdělků vidí na výplatní pásce nebo v daňovém přiznání.
To jsou totiž pro banku dva hlavní a zásadní zdroje informací. Příjmy očekávané, ale jinak nepodložené, kterými by případně chtěl klient banku přesvědčit, aby dostal větší hypotéku, jsou problematické. Banky k nim obvykle nepřihlížejí.
Kolik utratíte? Bude se banka ptát
Zatímco příjmy banka „vidí“, s výdaji je to horší. V žádosti o úvěr by měl zájemce pravdivě uvést všechny své náklady – mimo jiné pravidelné splátky, spoření, výdaje na domácnost, pojistky, náklady spojené s docházkou do školy a podobně. Některé
banka ověřit může, například splátky dluhů, jiné, ryze osobní, jen stěží. Klient však v žádosti podpisem stvrzuje, že vše, co uvedl, je pravdivé.
„Údaje ověřujeme a je třeba zdůraznit, že pokud klient uvede nepravdivé údaje, může to mít pro něho negativní dopady. Při schvalovacím procesu využíváme bankovní registr klientských informací, ve kterém se shromažďují údaje o úvěrovaných klientech bank, fyzických osobách,“ upozorňuje Pavel Hejzlar z ČSOB. I v ostatních bankách potvrdili, že si údaje zjišťují v klientských registrech. A jak vlastně konkrétně banky posuzují bonitu, tedy schopnost klienta splácet?
Záleží na velikosti rodiny
Posuzuje se mnoho hledisek; věk a stav klienta, , kolik má dětí a v jakém věku, jaká je jeho finanční historie, ale i místo, kde pořizuje nemovitost, či její kvalita. Obecně lze říct, že banky vycházejí z následujícího vzorce: klient může získat tak vysoký úvěr, aby mu po odečtení životního minima, pravidelných výdajů a předpokládané splátky hypotéky zbyla z životního minima částka rovnající se čtvrtině splátky.
U stoprocentní hypotéky by měl mít k dispozici sumu odpovídající celé splátce. Jak si lze vylepšit bonitu? Vyplatí se oslovit banku, v níž vás znají. Určitou možností, jak „vylepšit příjem“, je sečíst výdělky několika členů domácnosti, a ti všichni se pak stávají spoludlužníky a spolumajiteli nemovitosti a podepisují úvěr.
Při žádání o úvěr je třeba mít na paměti, že zdaleka ne všechny peníze je možné vrhnout na splátky úvěru a zaplacení části, kterou nekryje hypotéka. Žadatel by měl mít předem k dispozici nejlépe několik desítek tisíc korun na poplatky spojené s vyřízením úvěru a administrativní poplatky, které bude muset platit například na katastrálním úřadě. Zároveň finanční poradci doporučují: Ať se děje, co se děje, mějte vždy v rezervě na kontě zhruba trojnásobek měsíčního příjmu a na ten nesahejte. Bude se vám hodit třeba v případě, že onemocníte a splátky bude třeba platit stále dál..
