Průměrná týdenní útrata studentů ve věku 12 až 17 let je 296 korun. Ilustrační snímek

Průměrná týdenní útrata studentů ve věku 12 až 17 let je 296 korun. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Bavit se o penězích s dětmi je zbytečná zátěž, míní řada rodičů

  • 20
Polovina rodičů žijících ve velkých městech se domnívá, že mluvit s dětmi o rodinných financích je zbytečné a děti to zatěžuje. Naopak rodiče z malých obcí a měst berou finanční výchovu svých potomků mnohem zodpovědněji. O financích si s dětmi pravidelně povídá třetina z nich.

Rozdílné postoje rodin k penězům naznačil nedávný průzkum ČSOB. "Vztah k majetku a penězům je na malých městech mnohem zodpovědnější, než tomu je v městech velkých. Je to dáno i historickou zkušeností. Lidé na maloměstech si museli svůj majetek pracně vydobýt a vždy jej vnímali jako potvrzení svého společenského statusu," říká Ondřej Škorpil, ředitel Kanceláře představenstva ČSOB.

Potvrzují to i další čísla. Zatímco obyvatelé velkých měst souhlasí s tím, že by školáci měli dostávat kapesné bez přímé vazby na dobré známky či pomoc v domácnosti, lidé z menších měst jsou ochotni děti motivovat právě finanční odměnou i nad rámec kapesného.

Dnešní děti s penězi moc hospodařit neumí

Většina rodičů napříč republikou se však shoduje, že dnešní děti neumějí s penězi moc zacházet a na prvním stupni základní školy kapesné vůbec nepotřebují.

Fakta

Co odhalil průzkum:

  • Průměrná týdenní útrata studentů ve věku 12 až 17 let je 296 korun.
  • Průměrná týdenní útrata studentů ve věku 18 až 26 let je 1 440 korun.
  • Tři čtvrtiny rodičů jsou pro to, aby se vstupem na střední školu děti chodily na brigády.

S tím však tak úplně nesouhlasí odborníci. Alespoň symbolické kapesné by podle nich měly děti dostávat od nástupu do školy, aby se naučily základům hospodaření a začaly vnímat hodnotu peněz.

"Se vstupem dítěte na druhý stupeň se však názor na kapesné mění. Ovšem zatímco ve velkých městech dává 35 procent rodičů nejčastěji kapesné do 100 korun, na malých městech tuto částku dává jen necelá pětina rodičů a většina dětí dostává kapesné nižší než stokorunu," poznamenává Ondřej Škorpil.

Městští středoškoláci to oproti svým maloměstským vrstevníkům mají ještě lepší. Polovina z nich má kapesné od 300 do 499 korun měsíčně, zatímco teenageři z malých měst dostávají obvykle o stovku méně.

Kapesné u některých vysokoškoláků až tři tisíce

U vysokoškoláků se však role najednou mění. Zatímco na malých městech dostává polovina vysokoškoláků od rodičů kapesné v rozmezí dva až tři tisíce korun, ve velkých městech nedostává třetina studentů vysoké školy od rodičů ani korunu.

"Má to však logické vysvětlení. Mladí lidé z měst mají vysoké školy a univerzity přímo v místě bydliště, takže jim odpadají náklady na koleje, které však studenti z maloměst musí hradit, nejčastěji právě z kapesného," vysvětlil Škorpil.

Co naopak obyvatele velkých i malých měst spojuje, je názor, že by děti měly přispívat na domácnost od vstupu do svého prvního zaměstnání. Na tom se shodnou všichni dotazovaní.

"Pokud by skutečně měly dávat svým rodičům příspěvek na chod domácnosti, pak by měly na malém městě přispívat adekvátní část odpovídající počtu členů v domácnosti a nákladům na ně. Naopak rodičům ve velkém městě by stačilo, kdyby jim potomek dával částku, která se bude odvíjet od výše jeho příjmu," uzavírá Škorpil.

Je ve vaší rodině zvykem bavit se o penězích s dětmi?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 29. března 2012. Anketa je uzavřena.

Ano
Ano 472
Ne
Ne 44