"Předpokládáme, že od 1. ledna příštího roku se editační povinnost rozšíří o pět dalších okruhů,“ říká náměstkyně ministra financí zaměřující se na daně Dana Trezziová.
Za slovy "editační povinnost" se skrývá možnost, aby podnikatel finanční úřad požádal o závaznou radu, jak daně spočítat. A to vše za úplatu.
Samo ministerstvo ve svém materiálu, který má MF DNES k dispozici, přiznává, že tuto možnost mají mít podnikatelé kvůli tomu, že české zákony jsou nepřehledné.
"Je však nutné podotknout, že velmi podobné obtíže jako podnikatelé mají i finanční úřady, které pracují ve stejném prostředí," upozorňují úředníci. Zároveň však materiál dodává, že za to oni sami tolik nemohou. Zatímco ministerstvo předloží jednu novelu zákona, dalších šest se vynoří z jiných míst, uvedli.
od letošního roku se možnost dotázat se berních úředníků týká jen stanovení převodních cen. Například Škodovka by si mohla dát potvrdit, že ty motory, co nakoupila od mateřského Volkswagenu, jsou za správnou cenu (rozuměj ne moc vysokou), a neošidí tak český stát na daních.
VYDĚLEJTE S RIZIKEM"Moc využívané to zatím není, týká se to jen velkých podniků," říká předseda Hospodářské komory Jaromír Drábek. Od příštího roku by možností pro podnikatele mělo být podle nynějšího návrhu ministerstva financí více.
Asi nejzajímavější oblast, kterou řeší každá firma, bude možnost se zeptat, jestli prodej zboží či služby danit pěti-, či 19procentní sazbou daně z přidané hodnoty.
Velký chaos u téhle daně vznikl hlavně po velkém přesunu z jedné sazby do druhé při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Například posilovny se dlouho domnívaly, že spadají pod daň pět procent jako ostatní sportoviště, pak však zjistily, že jsou v 19 procentech. Posléze je další změna zákona přesunula do vytoužené "pětky". Podle ministerstva trvá chaos dodnes a podnikatelům činí trvalé potíže, jestli mají platit pět, nebo 19 procent.
Kromě daně z přidané hodnoty si budou moci podnikatelé nechat poradit, jestli odpočíst od daní určité výdaje na vědu a výzkum ve výši sto procent. Jinými slovy, jestli jejich konkrétní výdaje lze skutečně považovat za spadající do kolonky věda a výzkum.
Finanční úřad bude mít na sepsání rady, na kterou se bude podnikatel moci odvolat při daňové kontrole, maximálně půl roku. V případě zvlášť složitého případu si ji bude moci prodloužit. Za rozhodné slovo budou firmy platit od 10 do 50 tisíc korun podle složitosti.
Podnikatelé rozšíření možnosti dovolat se závazného slova vítají, ale byli by raději, kdyby tomu tak bylo u všech daní. "Zákony jsou tak složité a nejasné, že je potřeba, aby měl podnikatel jistotu, že když se zeptá, dostane závazné stanovisko," říká předseda Hospodářské komory Jaromír Drábek. "Jen vybrané okruhy nestačí, měl by mít možnost ptát se na vše," dodává.
Ministerstvo financí se však možnosti dotázat se na všechno, co se týká daní, brání, protože se obává, že by pak úředníci nedělali nic jiného, než zkoumali rozličné případy a odpovídali podnikatelům na dotazy.
Už dříve úředníci poukazovali na případ Polska, kde možnost chtít rozhodnutí u všech daní zavedli a úřady pak byly zahlceny.
"Myslím, že to tak hrozné není." namítá Drábek.
Dnes se mohou podnikatelé s žádostí o rozhodnutí kolem převodních cen obrátit na všechny finanční úřady. Do budoucna však ministerstvo chce tuhle práci nechat na specializovaném úřadu. Ten má být vytvořen v Praze a na starosti bude mít hlavně velké firmy.
